ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.2462.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 2462/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. , se sídlem v Plzni, Denisovo nábřeží 920/12 (identifikační číslo osoby 252 20 683), proti žalované M. Č. , zastoupené JUDr. Františkem Grznárem, advokátem se sídlem v Domažlicích, Paroubkova 228, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 12 C 111/2012, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 12. 2016, č.j. 10 Co 430/2016-212, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 1. 9. 2016, č.j. 12 C 111/2012-194, kterým Okresní soud v Domažlicích žalovanou „neosvobodil od placení soudních poplatků a záloh, ani ji pro řízení o obnovu řízení a pro dovolací řízení neustanovil zástupce z řad advokátů k ochraně jejích zájmů.“ Důvodem byly nejen aktuální majetkové poměry žalované, ale také skutečnost, že jí podanou žalobu na obnovu řízení i dovolání lze posoudit jako svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání; má za to, že při posuzování předpokladů pro ustanovení zástupce se odvolací soud odchýlil od konstantní judikatury dovolacího soudu.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Podle §30 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva ; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Ze spisu se podává, že rozsudkem pro zmeškání ze dne 14. 5. 2012, č.j. 12 C 111/2012-17, Okresní soud v Domažlicích uložil žalované zaplatit žalobkyni 1.006 Kč s úroky z prodlení ve výši 7,75 % od 24. 1. 2012 do zaplacení a dále náklady řízení 7.639 Kč. V odvolání proti rozsudku, se kterým žalovaná spojila návrh na jeho zrušení, požádala o ustanovení zástupce a o osvobození od placení soudních poplatků. Usnesením ze dne 13. 9. 2012, č.j. 12 C 111/2012-56, okresní soud žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce nevyhověl. Usnesením ze dne ze dne 26. 11. 2012, č.j. 12 C 111/2012-63, okresní soud zamítl návrh žalované na zrušení rozsudku pro zmeškání; Krajský soud v Plzni rozhodnutí usnesením ze dne 17. 4. 2013, č.j. 14 Co 77/2013-75, potvrdil. Řízení o odvolání proti rozsudku pro zmeškání bylo usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 3. 7. 2013, č.j. 12 C 111/2012-87, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku žalovanou (rozhodnutí potvrdil Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 27. 9. 2013, č.j. 12 Co 447/2013-93). Následně žalovaná podala žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost (č.l. 99) a žalobu pro zmatečnost (č.l. 122); obě byly pravomocně odmítnuty. Usnesením ze dne 12. 11. 2015, č.j. 12 C 111/2012-129, vyzval okresní soud žalovanou, která opět podala žalobu na obnovu řízení, k odstranění vad podání. Jelikož tak neučinila, žalobu usnesením ze dne 10. 12. 2015, č.j. 12 C 111/2012-139, odmítl. K odvolání žalované Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 16. 6. 2016, č.j. 10 Co 28/2016-164, rozhodnutí zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (žalovaná nebyla k odstranění vad podání vyzvána řádně). Podáním, které došlo okresnímu soudu 3. 8. 2016, žalovaná – zastoupena advokátem – požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu §138 odst. 1 o.s.ř. jde zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný.
Pro závěr, zda se jedná ve smyslu §138 odst. 1 o.s.ř. o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná) hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 67/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. 33 Cdo 681, 1334/2017).
V projednávané věci dovolání směřuje proti rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení, kterým okresní soud žalované nepřiznal osvobození od placení soudního poplatku a neustanovil jí zástupce, a to za situace, kdy žalovaná o osvobození a ustanovení zástupce žádala opakovaně, aniž by jí soudy vyhověly. Navíc nelze přehlédnout ani to, že neúspěšně uplatnila návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, opakovaně neúspěšná byla i v řízení o povolení obnovy řízení a v řízení pro zmatečnost. Stejně tak je třeba přihlédnout k tomu, že výše citovaný rozsudek pro zmeškání nabyl právní moci 11. 7. 2012 a nyní projednávaná žaloba na obnovu řízení byla u soudu podána 11. 11. 2015, tedy více jak tři roky poté.
Lze uzavřít, že procesní otázka, jejíž řešení odvolacím soudem žalovaná zpochybnila, již byla Nejvyšším soudem vyřešena (viz výklad shora), napadené rozhodnutí je s touto (konstantní) judikaturou v souladu a dovolací soud v projednávaném případě nemá důvod se od ní odchylovat.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. 8. 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu