ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.2529.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 2529/2017
sp. zn. 33 Cdo 2533/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ing. M. Š., proti žalované České advokátní komoře , se sídlem v Praze 1, Národní třída 16, identifikační číslo 660 00 777, o zaplacení 300,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 192/2013, o dovoláních žalobce proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2016, č. j. 39 Co 270/2016-140, a ze dne 2. 1. 2017, č. j. 39 Co 425/2016-162, takto:
Dovolací řízení se zastavují .
Odůvodnění:
Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 300,- Kč s příslušenstvím.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 8. 2016, č. j. 39 Co 270/2016-140, potvrdil usnesení ze dne 16. 5. 2016, č. j. 24 C 192/2013-124, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 nevyhověl (v pořadí druhé) žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
V prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci (dále též jako „prohlášení“) žalobce uvedl, že žije ve společné domácnosti se svou matkou, je veden v Evidenci uchazečů o zaměstnání, není zaměstnán a nemá žádné příjmy z výdělečné činnosti. Pobírá příspěvek na bydlení ve výši 1.368,- Kč měsíčně, nevlastní žádný movitý ani nemovitý majetek a má půjčku u ČSOB a. s. ve výši 14.000,- Kč. Soud prvního stupně však v rámci úřední činnosti zjistil, že údaje uváděné žalobcem nejsou pravdivé a úplné; žalobci je vyplácen příspěvek na bydlení ve výši 2.606,- Kč měsíčně a dávka hmotné nouze ve výši 3.410,- Kč měsíčně. Vlastní osobní vozidlo Citroen Xantia a je vlastníkem, popř. spoluvlastníkem, řady nemovitostí nacházejících se v katastrálním území S.
Na podkladě těchto zjištění uzavřel, že poměry žalobce neodůvodňují ani částečné osvobození od soudních poplatků. Akcentoval, že žalobce nesplnil povinnost osvědčit pravdivě své majetkové poměry, jestliže zatajil řadu rozhodných skutečností (vlastnictví osobního vozidla, dávku hmotné nouze a vlastnictví nemovitostí), v důsledku čehož soud nemohl získat ucelenou představu o jeho majetkových poměrech. Skutečnost, že nemovitosti žalobce jsou zatíženy exekucí, neshledal rozhodnou pro přiznání osvobození od soudních poplatků s odůvodněním že, je důsledkem toho, že žalobce v minulosti neplnil své povinnosti, musí nést důsledky svého jednání a nemůže je přenášet na stát ve formě požadavku na úlevu z poplatkové povinnosti. Při rozhodování zohlednil i výši soudního poplatku.
Odvolací soud závěrům soudu prvního stupně přisvědčil. Uvedl, že žalobce ani v odvolacím řízení řádným způsobem nespecifikoval své majetkové poměry a nezdůvodnil, proč - byť je vysokoškolsky vzdělaný a v produktivním věku - není zaměstnán nebo jinak výdělečně činný.
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 30. 8. 2016 podal žalobce dne 19. 9. 2016 dovolání a v souvislosti s ním požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů „pro ochranu zájmů v dovolacím řízení“ .
Usnesením ze dne 2. 1. 2017, č. j. 39 Co 425/2016-162, Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 25. 10. 2016, č. j. 24 C 192/2013-157, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 nevyhověl žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení. Shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že ačkoli potřeba osvědčit náležitě a pravdivě majetkovou situaci žadatele vyvstává s každou jeho žádostí o osvobození od soudních poplatků zvlášť (tj. i s každým vyplněným prohlášením), žalobce v novém prohlášení neuvedl všechny skutečnosti rozhodné pro posouzení oprávněnosti jeho žádosti (především zamlčel vlastnictví a spoluvlastnictví řady nemovitostí) a absence relevantních a konkrétních informací znemožňuje objektivní zhodnocení poměrů žalobce.
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 2. 1. 2017 podal žalobce 26. 1. 2017 dovolání, v němž znovu požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů „pro ochranu zájmů v dovolacím řízení“ ; k této žádosti připojil potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci s proškrtanými kolonkami a potvrzení o příspěvku na bydlení ve výši 2.471,- Kč měsíčně a příspěvku na živobytí ve výši 3.410,- Kč měsíčně.
Usnesením ze dne 1. 2. 2017, č. j. 24 C 192/2013-173, Obvodní soud pro Prahu 1 žalobce vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení, a to tak, že předloží soudu procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že má sám odpovídající právnické vzdělání. V případě, že si zvolí advokáta, je nutné, aby ten již podané dovolání v uvedené lhůtě podepsal a vlastnoručně podepsaným podáním se s ním ztotožnil, nebo je nahradil vlastním podáním. Současně žalobce poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě nedostatek povinného zastoupení odstraněn, dovolací soud dovolací řízení zastaví. Usnesení bylo žalobci doručeno 10. 2. 2017. Podáním z 6. 4. 2017 žalobce soudům sdělil, že „ Česká advokátní komora vydala rozhodnutí o určení advokáta, z něhož vyplývá, že advokát JUDr. Ladislav Šťovíček byl určen k posouzení právního stavu ve věci dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 39 Co 425/2016-162 ze dne 2. 1. 2017, příp. zastoupení v řízení“. Plnou moc zmíněného advokáta, ani jím sepsané dovolání nepředložil; JUDr. Ladislav Šťovíček soudu sdělil, že žalobce v dovolacím řízení nezastupuje.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovoláních rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zák. č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání byla podána včas k tomu legitimovaným subjektem (žalobcem), nejsou však dány podmínky pro jejich věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Podle §241 odst. 4 o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo §21a anebo §21b, která má právnické vzdělání. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit; bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi lze přiznat osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovoláních proti shora uvedeným usnesením odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl žalobci jako dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů, protože nesplnil povinnost prokázat soudu věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádostí. Prohlášení o majetkových poměrech, které nebylo úplně a pravdivě vyplněno, doplněné toliko potvrzeními o výši příspěvků na bydlení a na živobytí nelze považovat za věrohodné doložení majetkových a osobních poměrů žalobce. Každá žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce z řad advokátů je posuzována samostatně, a proto musí být doplněna úplným a pravdivým vylíčením majetkových a osobních poměrů žadatele. Žalobce této podmínce opakovaně nedostál.
V situaci, kdy dovolací soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovoláních proti rozhodnutím odvolacího soudu a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení v k tomu určené lhůtě - ač byl o následcích nečinnosti poučen – dovolací soud řízení o dovoláních proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2016, č. j. 39 Co 270/2016-140, a ze dne 2. 1. 2017, č. j. 39 Co 425/2016-162, zastavil (§241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.).
Jen pro úplnost považuje dovolací soud za vhodné uvést, že žalobce v dovoláních ani nevymezil jejich důvod a neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů jejich přípustnosti (§237 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. června 2017
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu