Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.01.2017, sp. zn. 33 Cdo 304/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.304.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.304.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 304/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobkyně Pražské vodovody a kanalizace, a.s. se sídlem Praha 10, Ke Kablu 971/1, identifikační číslo osoby 256 56 635, zastoupené JUDr. Josefem Holubem, advokátem se sídlem Kladno, Kleinerova 1504, proti žalované Ing. P. F., zastoupené Mgr. Rudolfem Axmannem, advokátem se sídlem Litoměřice, Mírové náměstí 157/30, o 65.847 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 4 C 164/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2016, č. j. 16 Co 274/2016-157, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 2. 2. 2016, č. j. 4 C 164/2014-85, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 5. 2016, č. j. 4 C 164/2014-111, uložil žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 65.847 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p.a. od 28. 12. 2012 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 8. 2016, č. j. 16 Co 274/2016-157, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I. jen tak, že zamítl žalobu co do části úroku z prodlení ve výši 7,75 % p.a. od 28. 12. 2012 do 31. 12. 2012 a co do úroku z prodlení ve výši 0,7 % p.a. z částky 65.847 Kč od 1. 1. 2013 do zaplacení, jinak jej ve zbývající části tohoto výroku potvrdil (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež žalobkyně navrhla odmítnout pro nepřípustnost. Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle §241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Dovolání žalované shora uvedený postulát nesplňuje. Žalovaná k otázce přípustnosti dovolání uvádí, že dovolání je přípustné „podle napadeného rozsudku Městského soudu v Praze a poučení v něm uvedeném“. Z obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) pak není patrno nic, co by naplňovalo zákonný požadavek na vylíčení přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. Protože dovolání proti rozsudku odvolacího soudu neobsahuje náležitost vyžadovanou §241a odst. 2 o. s. ř., a žalovaná včas (tj. po dobu trvání lhůty k dovolání - srov. §241b odst. 3 o. s. ř.) tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, neodstranila, dovolací soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.). I když výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba v tomto případě zdůvodňovat (§243f odst. 3 o. s. ř.), sluší se poznamenat, že náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání žalované, nelze považovat za účelně vynaložené, neboť uvedené vyjádření nevystihuje důvod, pro který bylo dovolání žalované odmítnuto. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. ledna 2017 JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2017
Spisová značka:33 Cdo 304/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.304.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:03/27/2017
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 1033/17
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12