ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.3146.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 3146/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce Mgr. F. Š. , zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem v Praze, Karlovo náměstí 287/18, proti žalovanému M. N. , o 60.880,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 34 C 18/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2017, č.j. 19 Co 50/2017-108, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání proti v záhlaví citovanému usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 13. 10. 2016, č.j. 34 C 18/2015-95, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků za dovolání proti usnesení ze dne 27. 7. 2015, č.j. 19 Co 130/2015-36, jímž Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 19. 3. 2015, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 odmítl žalobu, odmítl (§243c odst. 1, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“); dovolání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem žalobce spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.), o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3, věta první, o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o.s.ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Žalobce otázku přípustnosti dovolání zcela pominul, naplněním kritérií uvedených v §237 o.s.ř. se nijak nezabýval a vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání.
K poznámce dovolatele, že „soud I. stupně při svém rozhodnutí přehlédl relevantní judikaturu Nejvyššího soudu …, která dovodila, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá,“ Nejvyšší soud podotýká, že uvedená judikatura byla soudem prvního stupně zohledněna, a proto bylo právě projednávané dovolání Nejvyššímu soudu předloženo, aniž z něj byl zaplacen poplatek.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. července 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu