ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.3298.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 3298/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. , se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Na Poříčí 1047/26 (identifikační číslo 273 86 732), zastoupené Mgr. Ĺubomírem Vdovcem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 135/68, proti žalovanému Z. K. , zastoupenému Mgr. Lenkou Žváčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Příkop 148/18, o 41.985,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 10 C 3/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 3. 2016, č.j. 37 Co 410/2014-130, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.080,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Lenky Žváčkové, advokátky.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 23. 10. 2014, č.j. 10 C 3/2014-103, jímž Okresní soud v Blansku zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 41.985,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Dovolání, kterým žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Spojuje-li žalobkyně přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného či procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, musí jít o takové otázky, na nichž byl výrok rozsudku odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen. Takovou otázku nepředstavuje námitka, podle níž odvolací soud neposuzoval doručení faktur č. 1221045696 a 1221122097 žalovanému jako hmotněprávních úkonů učiněných vůči soudu ve smyslu §41 odst. 3 o.s.ř.; na jejím řešení napadené rozhodnutí nespočívá. Soudy obou stupňů svá rozhodnutí založily primárně na tom, že předmětné faktury postrádaly předepsané náležitosti podle vyhlášky č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb /vyhláška o vyúčtování/, dále jen „vyhláška č. 210/2011 Sb.“, a nejsou tím pádem způsobilé vyvolat splatnost nedoplatků plynoucích z vyúčtování ceny. Na tomto závěru by případné odlišné posouzení doručení vyúčtování žalovanému nemohlo nic změnit.
Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o.s.ř. Jestliže odvolací soud převzal skutkový závěr, že předčasnost žaloby způsobila absence náležitostí vyúčtování kupní ceny plynu, například v oddíle C listiny „chybí množství plynu v energetických jednotkách dodávané v zúčtovacím období alespoň ve dvou bezprostředně předcházejících zúčtovacích obdobích srovnatelných z hlediska časového trvání a průběhu spotřeby a změna ceny v nesprávné výši (17.197 Kč a 11.188 Kč),“ směřují výhrady žalobkyně nikoliv proti právnímu posouzení, ale proti skutkovým zjištěním.
Namítá-li dovolatelka nepřezkoumatelnost a nedostatečnost odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, vytýká tím pouze vady řízení. K těmto vadám však – pokud by jimi bylo řízení skutečně postiženo – dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.); protože tento předpoklad v dané věci splněn není, dovolací soud se touto argumentací nezabýval.
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 11. května 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu