ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.3873.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 3873/2017-216
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně NOMINAL27 s. r. o. se sídlem Český Těšín, Dr. Slámy 293, identifikační číslo 258 25 577, zastoupené JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem Ostrava, Poděbradova 1243/7, proti žalované I. S. , zastoupené P. H., obecným zmocněncem, o zaplacení 490.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 18 C 273/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2016, č. j. 57 Co 398/2016-189, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 30. 11. 2015, č. j. 18 C 273/2013-142, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 1. 2016, č. j. 18 C 273/2013-148, zamítl žalobu o zaplacení 490.000 Kč se specifikovanými úroky z prodlení a rozhodl o nákladech řízení.
Poté, co žalobkyně podala proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, soud prvního stupně ji usnesením ze dne 14. 4. 2016, č. j. 18 C 273/2013-161, vyzval, aby do pěti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek z odvolání ve výši 24.500 Kč; současně ji poučil, že odvolací řízení bude zastaveno, nebude-li soudní poplatek zaplacen, jakož i o možnosti podat návrh na osvobození od soudních poplatků.
Na to žalobkyně podala žádost o osvobození od soudního poplatku z odvolání, o níž soud prvního stupně usnesením ze dne 8. 6. 2016, č. j. 18 C 273/2013-167, rozhodl tak, že žalobkyni osvobození od soudních poplatků ani zčásti nepřiznal s odůvodněním, že i přes poučení soudu nedoložila své poměry, které by osvobození od soudního poplatku odůvodňovaly. Ve stanovené lhůtě totiž přes výzvu nedoručila soudu daňové přiznání za rok 2015 a neobjasnila ani, jak naložila s částkou 91.984 Kč, kterou jí soud v důsledku částečného zpětvzetí žaloby vrátil ze zaplaceného soudního poplatku.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 10. 2016, č. j. 57 Co 398/2016-189, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Ačkoliv žalobkyně v odvolání objasnila, jak s vrácenou částkou za soudní poplatek naložila, dosud věrohodně nedoložila své tvrzené poměry, a to, že své výdaje pokrývá poslední tři roky půjčkami. Odvolací soud přihlédl k tomu, že žalobkyně ani po opakovaných výzvách soudu nepředložila daňové přiznání za poslední zdaňovací období (2016). I když uvedla, že od roku 2010 z důvodu své nepříznivé finanční situace žádné daňové přiznání nepodávala, nepředložila současně potvrzení finančního úřadu o tom, že jí nebyla vyměřena daň z důvodu nulových příjmů. Odvolací soud uzavřel, že žalobkyně hodnověrně neprokázala, že by její současný stav umožňoval přiznat jí osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které není přípustné ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. - dále opět jen „o. s. ř“).
Přes přesvědčení žalobkyně není otázka kritérií posuzování poměrů osoby žádající o přiznání osvobození od placení soudních poplatků otázkou, kterou by Nejvyšší soud dosud neřešil. Odvolací soud se při právním posouzení věci neodchýlil od obecných závěrů prezentovaných v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (např. v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, i v odvolacím soudem citovaném usnesení ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013). V dané věci je zcela zřejmé, že žalobkyně si nepříznivé rozhodnutí přivodila sama tím, že nedostála své povinnosti doložit věrohodně svoje majetkové poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti její žádosti. Přiznání osvobození od soudních poplatků je opatřením výjimečným a nelze ho použít v případech, kdy žadatel přes výzvy soudu své poměry věrohodně nedoloží. Dovolací argumentace žalobkyně, že nebyla schopná své poměry doložit daňovým přiznáním za rok 2016, jelikož jí již od roku 2010 na jeho zpracování chybí finanční prostředky, shledává Nejvyšší soud ve shodě se soudem odvolacím irelevantní.
Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení nekončí a o nákladech bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. října 2017
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu