ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.4179.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 4179/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně Pražské vodovody a kanalizace, a.s. , se sídlem v Praze 10, Ke Kablu 971/1 (identifikační číslo 256 56 635), proti žalované Z. H. , zastoupené Mgr. Zuzanou Čumpelíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Kudeříkové 1103/11, o 378.531,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 253/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2017, č.j. 14 Co 20/2017-78, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
III. Návrh žalované na odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku se odmítá .
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 25. 5. 2016, č.j. 18 C 253/2015-51, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 uložil žalované zaplatit žalobkyni 378.531 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 2. 12. 2014 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů, odmítl (§243c odst. 1, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“); dovolání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.), o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (srov. §241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o.s.ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků.“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13, příp. ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14).
Dovolatelka otázku přípustnosti dovolání zcela pominula, naplněním kritérií uvedených v §237 o.s.ř. se vůbec nezabývala a vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z obsahu dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Jelikož v daném případě byly splněny důvody pro odmítnutí dovolání (§243c odst. 1 o.s.ř.), „není ‘projednatelný’ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický.“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. září 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu