ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.500.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 500/2017-134
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce I. H. , zastoupeného Mgr. Tomášem Voldánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Haštalská 760/27, proti žalované České lodní dopravě-charter, s.r.o. , se sídlem v Praze 10, Záběhlická 1658/48 (identifikační číslo 25732161), zastoupené JUDr. Václavem Luťchou, advokátem se sídlem v Praze 3, náměstí Jiřího z Lobkovic 2406/9, o 108.200 Kč a 44.040 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 9 C 53/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2016, č.j. 51 Co 190/2016-100, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 16.504 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Tomáše Voldána, advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil rozsudek (pro uznání) ze dne 10. 7. 2015, č.j. 9 C 53/2015-15, jímž Obvodní soud pro Prahu 10 žalované uložil zaplatit žalobci 108.200 Kč a 44.040 EUR s blíže specifikovanými úroky z prodlení a na nákladech řízení 108.926,50 Kč; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Podle odvolacího soudu byly splněny všechny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Se soudem prvního stupně se ztotožnil v tom, že v daném případě povaha věci vyžadovala vydání výzvy podle §114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a že tím, že se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila k podané žalobě, má se za to, že nárok, který byl proti ní uplatněn, uznala. Pracovní neschopnost zaměstnankyně žalované, která měla projednávaný spor na starosti, odvolací soud nepovažoval za tak vážný důvod, aby žalované neumožňoval ani sdělit soudu, že vyjádření nemůže ve stanovené lhůtě podat.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost shledává v řešení otázky spojené s předpoklady vydání rozsudku pro uznání podle §153a odst. 3 o.s.ř., a to podmínky vyjádřené v ustanovení §114b odst. 1 o.s.ř. slovy „vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu.“ Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že v projednávaném případě, který je podle jejího názoru skutkově a právně jednoduchý, nebylo možné usnesením uložit kvalifikovaně se vyjádřit s případnými důsledky podle §114b odst. 5 o.s.ř. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobce se ve vyjádření zcela ztotožnil s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhl dovolání odmítnout nebo zamítnout.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.).
Podle ustanovení §237 o.s.ř. je dovolání – není-li stanoveno jinak – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Dovolání není přípustné; procesní otázku týkající se splnění podmínek vytčených v §114b odst. 1 o.s.ř. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které se dovolací soud nemá důvod odchýlit ani v souzené věci.
Z obsahu spisu se podává, že žalobou z 26. 1. 2015 se žalobce po žalované domáhal zaplacení 108.200 Kč a 44.040 EUR s tvrzením, že účastníci uzavřeli 27. 7. 2012 kupní smlouvu, na základě které měla žalovaná do 20. 12. 2012 dodat žalobci loď Greenline 40 DOUBLE HYBRID 2x CMD 150.5 TDI modelový rok 2013, a žalobce žalované zaplatit kupní cenu ve výši 379.661 EUR. Podle článku III. odstavce 3.3 smlouvy, měla žalovaná v případě nedodržení termínu předání zaplatit žalobci za každý den prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % z kupní ceny. Žalobou požadované částky představují jednak slevu z kupní ceny (věc vykazovala vady bránící jejímu užívání, které žalobce /po vyhotovení znaleckého posudku/ v žalobě specifikoval a v záruční lhůtě reklamoval), spolu s vynaloženými náklady na uplatnění práva z odpovědnosti za vady předmětu koupě a jednak smluvní pokutu za pozdní dodání lodi.
Usnesením z 29. 4. 2015, č.j. 9 C 53/2015-12, které jí bylo doručeno 30. 4. 2015, soud prvního stupně žalovanou vyzval, aby se ve věci samé ve lhůtě třiceti dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila, zda nárok uplatněný žalobou – zcela, zčásti nebo co do základu – uznává, aby, neuzná-li jej v plném rozsahu, vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, označila důkazy k prokázání svých tvrzení a připojila listiny, jichž se dovolává. Žalovanou poučil, že bude mít za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatněn, uznává, jestliže se bez vážného důvodu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání. Žalovaná se nevyjádřila.
Podle §114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle §114a odst. 2 písm. a/ nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§99 odst. 1 a 2).
Ustanovení §114b odst. 1 o.s.ř. je institutem přípravy prvního jednání ve sporném řízení, které v odůvodněných případech – vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu – dává soudu možnost, s výjimkou věcí tímto ustanovením vyloučených, vyzvat účastníka pod fikcí uznání nároku k písemnému vyjádření. Povahou věci se rozumí její typová, skutková či právní obtížnost, která sama o sobě vyžaduje kvalifikovanou přípravu jednání. Povaha věci vyžaduje vydání usnesení podle §114b odst. 1 o.s.ř. tehdy, je-li zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů obtížné, a kdy bez znalosti stanoviska žalovaného nelze jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout. Okolnosti případu odůvodňují vydání usnesení podle §114b o.s.ř. v takovém sporu, kdy dosavadní poznatky ukazují, že – ačkoliv by podle své povahy nemuselo jít o věc z hlediska zjišťování skutkového stavu ani po právní stránce obtížnou – tu jsou takové skutečnosti, které vedou k závěru, že bez písemného vyjádření žalovaného ve věci nemůže být jednání připraveno tak, aby při něm mohlo být zpravidla o sporu rozhodnuto. Ve zcela jednoduchých věcech, které nevyžadují podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání, je vydání usnesení podle §114b odst. 1 o.s.ř. vyloučeno (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1109/2004, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 382/2004, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 65/2005).
Vzhledem k tomu, že v daném případě šlo o nároky z odpovědnosti za – odstranitelné i neodstranitelné – vady koupené věci, a o právo na smluvní pokutu, je závěr odvolacího soudu, podle něhož povaha věci a okolnosti případu vydání usnesení podle §114b odst. 1 o.s.ř. nebránily, v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1, věta první, o.s.ř).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. listopadu 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu