ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.52.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 52/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobkyně CAPITALIA s. r. o. se sídlem Praha 9, Martinická 987/3, identifikační číslo 279 41 701, zastoupené Mgr. Radkou Vodičkovou, advokátkou se sídlem Chrudim, Havlíčkova 147, proti žalovaným 1/ K. M. C., zastoupenému JUDr. Janem Najmanem, advokátem se sídlem Pardubice, náměstí Republiky 53, a 2/ Mgr. P. C., zastoupené Mgr. Janem Poláčkem, advokátem se sídlem Pardubice, náměstí Republiky 53, o 1.500.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 124 C 50/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 14. 6. 2016, č. j. 23 Co 46/2016-224, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 30. 6. 2015, č. j. 124 C 50/2013-157, zamítl žalobu, jíž se původní žalobce F. P. (dále též „původní žalobce“) domáhal po žalovaných, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 1.500.000 Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výroky II. a III.) a státu (výrok IV.).
Poté, co původní žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně odvoláním, navrhl, aby na jeho místo vstoupila do řízení CAPITALIA s.r.o., s níž dne 19. 2. 2016 uzavřel smlouvu o postoupení žalované pohledávky.
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 4. 5. 2016, č. j. 23 Co 46/2016-187, připustil, aby na místo původního žalobce vstoupila do řízení společnost CAPITALIA s. r. o. se sídlem Praha 9, Martinická 987/3, identifikační číslo 279 41 701 (§107a o. s. ř.). Usnesení, které nabylo právní moci dne 15. 5. 2016, napadl žalovaný dovoláním.
Odvolací soud následně rozsudkem ze dne 14. 6. 2016, č. j. 23 Co 46/2016-224, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil a ve výrocích II., III. a IV. jej změnil tak, že povinnost k náhradě nákladů řízení uložil žalobkyni CAPITALIA s. r. o.; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.; dále opět jen „o. s. ř.“), jako bezpředmětné.
Učinil tak proto, že v mezidobí byl dovoláním napadený rozsudek zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 33 Cdo 49/2017, v řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 4. 5. 2016, č. j. 23 Co 46/2016-187 (jako rozhodnutí závislé na zrušeném usnesení odvolacího soudu ze dne 4. 5. 2016, č. j. 23 Co 46/2016-187; srov. §243e odst. 2 věta třetí o. s. ř.).
Za popsaného stavu se opravný prostředek (dovolání) žalobkyně stal bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí a je namístě jeho odmítnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2013, sen. zn. 29 NSČR 8/2011).
O náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení soud rozhodne v konečném rozhodnutí o věci.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2017
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu