ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.5565.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 5565/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. K. , zastoupeného Mgr. Martinou Baladovou, advokátkou se sídlem v Suchově 255, proti žalovanému J. N. , zastoupenému JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem se sídlem v Kyjově, Jungmannova 1031/34, o 100.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 10 C 203/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 8. 2016, č.j. 38 Co 148/2016-73, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.400,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Martiny Baladové, advokátky.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 2. 2016, č.j. 10 C 203/2015-42, tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci 100.000,- Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Spojuje-li dovolatel přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, musí jít o takovou otázku, na níž byl výrok rozsudku odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen. V souzené věci je řečené významné proto, že důvodnost námitky promlčení dluhu ze smlouvy o půjčce, v níž si strany nesjednaly dobu plnění (§101, §563, §657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./), odvolací soud neřešil; své rozhodnutí totiž založil na zjištění, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o půjčce dne 23. 9. 2011, kdy byly peněžní prostředky předány žalovanému, který se zavázal peníze žalobci vrátit 30. 5. 2012 (řízení bylo zahájeno 28. 5. 2015).
Žalovaný sice výslovně napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k nákladovému výroku však žádnou argumentaci nevznesl.
Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 26. června 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu