ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.5569.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 5569/2017-111
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně E. ON Energie, a.s. , se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6 (identifikační číslo osoby 260 78 201), zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, proti žalované J. D. L. , o zaplacení 19.195 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 5 C 5/2017, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2017, č. j. 21 Co 91/2017-65, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Okresní soud ve Znojmě elektronickým platebním rozkazem ze dne 19. 12. 2016, č. j. EPR 260328/2016-8, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do 15 dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu 19.195 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím. Poté, co proti tomuto rozhodnutí soudu prvního stupně podala odpor, žalovaná podáním z 30. 1. 2017, požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů „za účelem vyhotovení vyjádření k žalobě a za účelem zastupování před celým soudním řízením ve věci“ .
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 4. 2017, č. j. 21 Co 91/2017-65, potvrdil usnesení ze dne 9. 3. 2017, č. j. 5 C 5/2017-56, jímž Okresní soud ve Znojmě žalované nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil jí zástupce z řad advokátů. Vyšel ze zjištění, že žalovaná má v péči dvě nezletilé děti, její průměrný měsíční výdělek činí 15.600 Kč, pobírá měsíčně vdovský důchod ve výši 7.456 Kč a výživné na nezletilou dceru 400,- Kč. S dětmi bydlí ve vlastním rodinném domě a má příjem z pronájmu části nemovitosti ve výši 4.500,- Kč měsíčně. Její měsíční příjmy tedy činí celkem 27.956 Kč. Pokud jde o výdaje, žalovaná měsíčně hradí splátky úvěru na rekonstrukci nemovitosti ve výši 5.417 Kč, 2.000 Kč platí za elektřinu, 1.500 za tuhá paliva a 1.610 Kč za vodné a stočné; celkem tak měsíčně vynakládá 10.527 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji používá na běžný provoz domácnosti. Na základě těchto zjištění odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že majetkové poměry žalované neodůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, a žalovaná nemá tudíž ani nárok na ustanovení zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž vyjádřila přesvědčení, že splňuje podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů.
Okresní soud ve Znojmě usneseními ze dne 6. 6. 2017, č. j. 5 C 5/2017-69, a č. j. 5 C 5/2017-70, žalovanou upozornil, že její dovolání nesplňuje náležitosti podle §241a o. s. ř.; současně ji vyzval, aby do tří dnů od doručení (v pořadí druhého) usnesení zaplatila soudní poplatek z dovolání a předložila plnou moc advokáta, který ji zastupuje v dovolacím řízení a jím sepsané dovolání.
Podáními ze dne 18. 6. 2017 žalovaná požádala o osvobození od soudního poplatku z dovolání a o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 20. 7. 2017, č. j. 5 C 5/2017-88, Okresní soud ve Znojmě žalované nepřiznal osvobození od soudního poplatku z dovolání a neustanovil jí zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. 9. 2017, č. j. 21 Co 212/2017-99, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení o návrhu žalované na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů se zastavuje pro překážku věci pravomocně rozsouzené, neboť poměry žalované od naposledy podané žádosti nedoznaly změn.
Podáním z 10. 10. 2017 žalovaná znovu navrhla, aby jí soud přiznal osvobození od soudních poplatků a aby jí ustanovil zástupce z řad advokátů, neboť došlo ke změně jejích poměrů, konkrétně její nezletilá dcera začala studovat na Střední odborné škole ve Znojmě, což s sebou nese zvýšené výdaje, a v měsících září až listopad 2017 splácela nedoplatek na vodné a stočné po 4.000 Kč měsíčně.
Na výzvu, aby odstranila vady dovolání (konkrétně, aby označila účastníky řízení, sdělila soudu, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu, a v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání) obsaženou v usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 12. 10. 2017, č. j. 5 C 5/2017-104, reagovala žalovaná podáním z 27. 10. 2017, v němž uvedla, že vytčené vady dovolání nemůže sama (nezastoupena advokátem) odstranit, neboť se „v právních náležitostech neorientuje“; trvá proto na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a na přiznání osvobození od soudních poplatků.
Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalovanou), nejsou však dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“), musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Podle §241 odst. 4 o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo §21a anebo §21b, která má právnické vzdělání. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit; bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele (v daném případě fyzické osoby, která sama nemá právnické vzdělání), jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno o dovolání věcně rozhodnout. Podle §104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření; nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSCR 9/2015, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 78/2015, Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) nevyhověl žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (shodně se soudem prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. V opačném případě řízení o dovolání zastaví (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
V posuzovaném případě žalovaná sice nepodala dovolání proti usnesení ze dne 15. 9. 2017, č. j. 21 Co 212/2017-99, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým žalované nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, tak že řízení zastavil pro překážku věci pravomocně rozsouzené, avšak na následnou výzvu soudu prvního stupně, aby odstranila nedostatek tzv. povinného zastoupení a uhradila soudní poplatek z dovolání, žalovaná reagovala novými návrhy na přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, v nichž (konkrétně v podání z 10. 10. 2017) uvedla další skutečnosti, kterými svou žádost odůvodňuje, a to že je nucena zaplatit nedoplatky vodného a stočného a že její dcera, na níž pobírá výživné 400 Kč měsíčně, začala studovat na střední škole.
Aby zamezil „řetězení“ rozhodnutí o (ne)přiznání osvobození od soudních poplatků a (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015), posoudil otázku, zda jsou u žalované splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a potažmo o ustanovení advokáta pro řízení o dovolání přímo dovolací soud.
Platí-li podle §138 odst. 2 o. s. ř. – vztaženo k podmínkám §30 odst. 2 o. s. ř. – že přiznané osvobození předseda senátu kdykoli za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly, potom dovolací soud, s přihlédnutím k období, které uplynulo od vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, prověřil poměry žalované ve smyslu toho, zda k okamžiku jeho rozhodování odůvodňují ustanovení zástupce z řad advokátů, resp. osvobození od soudního poplatku z dovolání. Ztotožnil se s závěrem soudů, že předpoklady pro to, aby byl žalované (jako dovolateli) ustanoven zástupce z řad advokátů splněny nejsou. Institut osvobození od soudního poplatku a ustanovení právního zástupce je mimořádným opatřením pro mimořádné případy. Žalovaná tvrzenými údaji mimořádnost případu neosvědčila, resp. jí tvrzené poměry přiznání osvobození neodůvodňují. Žalovaná je výdělečně činná, u společnosti WINTTER, spol. s r.o. dosahuje průměrného měsíčního příjmu 17.903,- Kč, pobírá vdovský důchod ve výši 7.456 Kč měsíčně, vlastní nemovitosti a podle svého vyjádření má z jejich pronájmu (čistý) příjem za poslední zdaňovací období ve výši 73.500 Kč. I když má ve své péči dvě nezletilé děti (které ostatně mají nárok na výživné od druhého z rodičů, popř. na sirotčí důchod) a splácí úvěr, který čerpala na rekonstrukci domu, zbývá jí na úhradu běžných výdajů (zálohové platby za odebíraná média a náklady domácnosti a výživy) dostatečná finanční částka (cca 26.000 Kč), z níž musí být schopna uhradit i soudní poplatek z dovolání, který v posuzovaném případě čítá 2.000 Kč. Protože ustanovit zástupce z řad advokátů lze pouze účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků - a tento požadavek žalovaná nesplňuje - nemůže obstát ani její návrh, aby jí byl pro dovolací řízení ustanoven zástupcem advokát na náklady státu. Nadto nelze přehlédnout, že projednávaný případ je skutkově i právně jednoduchý, neboť uplatněn byl nárok na zaplacení 19.195 Kč z titulu neproplacených faktur za dodávky elektřiny; žalovaná byla soudem vyzvána ke zdůvodnění odporu, který podala proti platebnímu rozkazu, přičemž údaje, proč považuje nárok žalobkyně za neoprávněný, může uvést bez pomoci advokáta.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalované advokáta pro řízení o dovolání a žalovaná neodstranila nedostatek povinného zastoupení (ač byla o následcích své nečinnosti poučena již usneseními Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 6. 2017, č. j. 5 C 5/2017-69, a č. j. 5 C 5/2017-70), nezbylo, než řízení o dovolání zastavit (§241b odst. 2 část věty před středníkem a §104 odst. 2 věta třetí o. s. ř.). Jen pro úplnost považuje dovolací soud za vhodné uvést, že žalovaná v dovolání nevymezila jeho důvod a ani v něm neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (§237 o. s. ř.).
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 29. listopadu 2017
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu