ECLI:CZ:NS:2017:4.PZO.2.2017.1
sp. zn. 4 Pzo 2/2017 -27
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 3. 7. 2017 návrh Mgr. V. N., na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 7. 6. 2016 pod sp. zn. 43 Nt 3110/2016 a podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 43 Nt 3110/2016, zákon porušen nebyl.
Odůvodnění:
Dne 19. 5. 2017 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh Mgr. V. N. na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 7. 6. 2016, sp. zn. 43 Nt 3110/2016.
V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu Ing. N. uvedl, že dne 29. 3. 2017 mu bylo Generální inspekcí bezpečnostních sborů (dále GIBS) doručeno „podání informace o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, č. j. GI-888-16/TČ-2017-843000“. Jednalo se o zjišťování údajů k telefonnímu číslu navrhovatele, k němuž byl na období od 0:00 dne 13. 1. 2016 až do 24:00 dne 20. 1. 2016 vydán Obvodním soudem pro Prahu 1 výše uvedený příkaz. Byť navrhovateli není známo, v jaké konkrétní věci a pro jaká konkrétní podezření byl uvedený příkaz vydán, domnívá se, že se jedná o věc, v níž byl vyslýchán Generální inspekcí bezpečnostních sborů. V této věci se jednalo o údajný únik informace z policejního vyšetřování o plánované realizaci případu, v níž je obviněn mimo jiné JUDr. S. pro podezření na jeho údajný útěk do zahraničí. Navrhovatel byl v rámci podání vysvětlení opakovaně dotazován na místo, kde se v uvedeném období nacházel, a dále na celou řadu informací krytých povinností advokáta zachovávat mlčenlivost. V této věci podrobně popsal svůj pohyb, zejména skutečnost, že dne 13. 1. 2016 odletěl na pracovní cestu do Athén, z níž se dne 14. 1. 2016 vrátil. Rovněž detailně popsal cestu do Jistebníku dne 15. 1. 2016 a stejně tak popsal, za jakých okolností se dozvěděl o zásahu Policie ČR ve věci, v níž je obviněn JUDr. S. Ten v říjnu 2015 udělil plnou moc advokátce Mgr. Buďveselové, která udělila substituční plnou moc navrhovateli, když tento ve věci ČTS:OKFK-3870/TČ-2014-251001 poskytoval JUDr. S. právní služby a mimo jiné mu poskytoval právní pomoc při jednání s Policií ČR. Dne 15. 1. 2016 v odpoledních hodinách byla provedena realizace Policie ČR a mělo dojít k zadržení JUDr. S. S ohledem na to, že se policii nepodařilo JUD. S. zadržet, byl navrhovatel opakovaně telefonicky kontaktován policejním vyšetřovatelem i dozorujícím státním zástupcem VSZ v Praze, se kterými v této věci komunikoval. Následně dne 20. 1. 2016 se dostavil spolu s JUDr. S. na pracoviště Policie ČR, kde byl JUDr. S. okamžitě obviněn a zadržen. Jako obhájce si bezprostředně zvolil advokátku Mgr. Buďveselovou, která ve věci zastupování JUDr. S. udělila substituční plnou moc navrhovateli. S ohledem na výše uvedené se proto domnívá, že příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu dle §88a odst. 1 tr. ř. byl vydán nezákonně.
Mgr. V. N. dále uvedl, že veškeré údaje a informace týkající se jeho pobytu a možné účasti na údajném vyzrazení informace měl GIBS k dispozici, když si k uvedenému opatřil i informace a záznamy z letiště i od dotčených aerolinek. Zjišťování údajů o jeho pobytu dle pohybu telefonního přístroje tak bylo zcela bezpředmětné a zbytečné. Považuje za naprosto jisté, že nebyla splněna zákonná podmínka, že účelu sledovaného zjištěním údajů z telekomunikačního provozu nemohlo být dosaženo jinak. O nezákonnosti zjišťování údajů o telekomunikačním provozu rovněž svědčí i to, že realizace případu se uskutečnila 15. 1. 2016 s tím, že příkaz ke zjištění informace o telekomunikačním provozu se vztahuje z velké většiny na období, které následovalo po zahájení údajné realizace případu, kdy již evidentně k žádnému úniku informace nemohlo dojít. Je více než zřejmé, že příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu směřoval výhradně ke zjištění komunikace mezi advokátem a klientem. Dodává, že od října 2015 poskytuje právní služby JUDr. S. a od 20. 1. 2016 vykonával jeho obhajobu. Je tedy nepřijatelné, aby policejní orgán zjišťoval údaje o telekomunikačním provozu mezi obhájcem obviněného a tímto obviněným. Dále žádá o přezkoumání, zda uvedený příkaz vydal místně příslušný soud. Závěrem dodává, že má vážné pochyby o zákonnosti odůvodnění nařízeného příkazu, a je přesvědčen, že odůvodnění příkazu je účelové a informace, které jím měly být zjištěny, již byly uvedenou dobu GIBS známy.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Podle ustanovení §314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Podle ustanovení §88a odst. 2 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88a odst. 1 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že Mgr. V. N. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou, u které byly zjišťovány údaje o telekomunikačním provozu. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě 6 měsíců ode dne 29. 3. 2017, kdy mu byla doručena informace o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu.
Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označeným příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu zákon porušen nebyl.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že policejní orgán Generální inspekce bezpečnostních sborů vydal dne 27. 1. 2016 pod sp. zn. GI-TC-51/2016 záznam o zahájení úkonů trestního řízení a zahájil prověřování podle §158 tr. ř. ve věci podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinu nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se měl dopustit neustanovený příslušník Policie ČR tím, že v blíže nezjištěné době od 5. 1. 2016 do 15. 1. 2016 vyzradil termín provedení plánovaných policejních úkonů v trestní věci vedené policejním orgánem Policie ČR. V rámci provedeného prověřování policejního orgánu byla jako jedna z možných verzí výše prověřovaného úniku informací zjištěna skutečnost, že právě Mgr. V. N., právní zástupce osob JUDr. P. S. a Ing. Mgr. I. H., měl být kontaktován osobou, která mu sdělila termín plánované realizace policejního orgánu, přičemž Mgr. N. měl takto získanou informaci následně ve večerních hodinách dne 14. 1. 2016 předat na osobním setkání v hotelu A. osobám Ing. Mgr. H. a JUDr. S. Oba jmenovaní měli poté v nočních hodinách odcestovat mimo území ČR, aby se vyhnuli případným úkonům trestního řízení. Na základě provedeného prověřování byly zjištěny informace, že Ing. Mgr. H. a JUDr. S. měli být v kontaktu s Mgr. N. přinejmenším v průběhu provádění této realizace. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci po přezkoumání výše uvedených poznatků dospěl k závěru, že tyto skutkové okolnosti ve spojení s dalšími skutečnostmi obsaženými ve spisovém materiálu vedeném pod sp. zn. GI-TC-51/2016 důvodně nasvědčují tomu, že byly spáchány trestné činy, a proto bude nezbytné skutkové okolnosti nasvědčující spáchání předmětné trestné činnosti důsledně prověřit. Z uvedených důvodu podal dne 2. 6. 2016 návrh na vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství, k telefonnímu číslu navrhovatele Ing. N.
Z předmětného příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1 ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 43 Nt 3110/2016, vyplývá, že byl vydán na návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 2. 6. 2016, sp. zn. 4 VZN 407/2016. Obvodní soud pro Prahu 1 příkaz odůvodnil tím, že s ohledem na konspirativní podstatu prověřovaného jednání uvedených osob nelze popsané podezření prověřit prakticky jiným způsobem, než pomocí operativně pátracích prostředků, které budou využity zejména za účelem zadokumentování vzájemné komunikace podezřelých osob, jakož i jejich komunikace s dalšími osobami stojícími mimo policejní útvary, které mohou mít vztah k prověřované trestní věci, a za účelem tyto osoby ustanovit, dále za účelem zjištění četnosti uskutečněných telefonních kontaktů, případně míst, kde se zájmové osoby zdržovaly, zjištění dalších telefonních přístrojů a účastnických čísel používaných při vzájemné komunikaci apod. Vzhledem k všeobecnému rozšíření komunikace prostřednictvím mobilních telefonů tak lze důvodně předpokládat, že vzájemná komunikace mezi zájmovými osobami probíhala alespoň z části prostřednictvím jimi aktuálně používaných telefonních čísel a tak bude možné získat postupem podle §88a tr. ř. skutečnosti významné pro vedení trestního řízení.
Cílem příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 je jednak zjištění, zda výše jmenovaný Mgr. N. byl před schůzkou v hotelu A. v telefonním kontaktu s některou z osob, která mohla vědět o termínu plánované realizace, nebo s jinou osobou, která mohla být prostředníkem pro předání informace, a jednak ověření skutečnosti, zda JUDr. S. a Ing. Mgr. H. se v době prováděné realizace skutečně nacházeli mimo území ČR. Dále soudce obvodního soudu uvedl, že s ohledem na vysoce konspirativní podstatu prověřovaného jednání nelze uvedeného účelu dosáhnout jinak, resp. bylo by to podstatně ztížené. V souladu se zásadou přiměřenosti jsou požadovány údaje pouze v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení, tj. za dobu od 13. 1. 2016 do 20. 1. 2016. Formální podmínky přípustnosti pro vydání příkazu ke sdělení údajů o telekomunikačního provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství, anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovatelských dat, jsou taktéž splněny, neboť trestní řízení je vedeno pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 tr. zákoníku, u něhož je podle §88a odst. 1 tr. ř. použití tohoto operativně pátracího prostředku přípustné. Požadovaný operativně pátrací prostředek je třeba považovat ve smyslu §160 odst. 4 tr. ř. za neodkladný úkon, jehož provedení nelze z hlediska účelu trestního řízení odložit na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání, neboť hrozí ztráta důkazů. Závěrem soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 v odůvodnění příkazu zkonstatoval, že žádané údaje nelze získat jiným způsobem, než postupem podle §88a odst. 1 tr. ř., přičemž jejich získání je pro další vyšetřování klíčové. Prověřovaná trestná činnost je společensky vysoce škodlivá a její závažnost vydání příkazu k vyžádání údajů z telekomunikačního provozu odůvodňuje. Závažnost zásahu do soukromí v navrhovaném rozsahu je převážena závažností prověřované trestné činnosti a její společenskou škodlivostí. Použitím údajů o telekomunikačním provozu není sledován jiný záměr, než zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení. V souladu se zásadou přiměřenosti jsou požadovány údaje pouze v nezbytné míře pro zjištění účelu trestního řízení, tj. na dobu od 13. 1. 2016 do 20. 1. 2016.
Podle ustanovení §88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§182 trestního zákoníku), pro trestný čin podvodu (§209 trestního zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§231 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§357 trestního zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§364 trestního zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Podle ustanovení §88a odst. 2 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e).
Pro úplnost lze uvést, že formulací nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tr. ř. tzv. subsidiaritu použití údajů o telekomunikačním provozu. Jde o omezující podmínku na ty případy, kde nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdyby bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení zjištění údajů o telekomunikačním provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.
Nejvyšší soud konstatuje, že příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
V posuzovaném příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 správně uvedl, že byly splněny formální podmínky přípustnosti pro vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, neboť trestní řízení je vedeno pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 tr. zákoníku, u něhož je použití tohoto operativně pátracího prostředku podle §88a odst. 1 tr. ř. přípustné.
Pokud jde o namítanou příslušnost soudu k provádění úkonů v přípravném řízení, pak dle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 19. 4. 2016, pod sp. zn. Pl. ÚS 4/14, musí v přípravném řízení návrhy státních zástupců vrchních státních zastupitelství v souladu s čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod směřovat vůči okresnímu soudu příslušnému podle §18 tr. ř. Citované ustanovení uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. V odst. 1 je uvedeno základní místo spáchání činu a v odst. 2 další dvě, jimiž jsou místo, kde obviněný bydlí, pracuje, nebo se zdržuje, anebo místo, kde trestný čin vyšel najevo. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Pokud jde o první dvě kritéria, pak v dané věci na základě dosud provedeného prověřování nelze přesně určit, kde došlo ke spáchání prověřované trestné činnosti ani která z podezřelých osob se tohoto jednání měla dopustit. Vzhledem k tomu je třeba vycházet ze třetího kritéria, a to místa, kde čin vyšel najevo. K tomuto došlo v průběhu tzv. realizace věci dne 15. 1. 2016 v budově policejního orgánu Policie ČR ÚOKFK Praha 1, tedy v místě nacházejícím se v obvodu místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 1. Pro úplnost zbývá dodat, že příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu nebyly zjišťovány údaje o telekomunikačním provozu mezi obhájcem a obviněným.
Lze tedy konstatovat, že zákonem vymezené předpoklady pro povolení příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byly v přezkoumávaném případě náležitě splněny. V příkaze Obvodního soudu pro Prahu 1 jsou obsaženy jak podstatné údaje, které zákon požaduje, tedy konkrétní skutkové okolnosti, na základě kterých byl příkaz vydán, tak je v nich i dostatečně odůvodněna doba jeho trvání a důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byl řádně odůvodněn a obsahoval veškeré náležitosti dle citovaného ustanovení §88a odst. 1 tr. ř. Obvodní soud pro Prahu 1 dle názoru Nejvyššího soudu zákonu odpovídajícím způsobem objasnil, proč vydal daný příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu i důvody nezbytnosti zásahu do soukromí navrhovatele. Celkově je tak třeba označit tento příkaz za vydaný v mezích zákona.
Na základě výše uvedeného pak Nejvyšší soud rozhodl usnesením podle §314n odst. 1 tr. ř. tak, že příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaným Obvodním soudem pro Prahu 1 ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 43 Nt 3110/2016, zákon porušen nebyl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 7. 2017
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu