ECLI:CZ:NS:2017:4.PZO.3.2017.1
sp. zn. 4 Pzo 3/2017 -21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 7. 12. 2017 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný I. F. , v trestní věci vedené policejním orgánem – pověřeným orgánem Oddělení inspekce a vnitřní kontroly Hlavního velitelství Vojenské policie Praha pod č. j. 185/22/2/2016-5104, a rozhodl takto:
Podle §314n odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 25. 5. 2016 sp. zn. 1 Nt 6028/2016/V (V 28/2016) k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně I. F. nebyl porušen zákon.
Odůvodnění:
Dne 4. 8. 2017 byl k Nejvyššímu soudu doručen návrh I. F. (dále též jen navrhovatel), v němž požaduje přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který byl vydán Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. 1 Nt 6068/2016 (správně 1 Nt 6028/2016).
V návrhu uvádí, že dne 6. 2. 2017 byl doporučenou zásilkou od Oddělení inspekce a vnitřní kontroly, Hlavního velitelství Vojenské policie Praha (dále též jen HVelVP) vyrozuměn podle §88 odst. 8 tr. ř. o tom, že ve věci podezření ze spáchání přečinů zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. b) a ohrožení utajované informace podle §317 odst. 1 tr. zákoníku, která byla pravomocně skončena, byl tímto policejním orgánem prověřován a na základě výše cit. příkazu Obvodního soudu pro Prahu 6 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl v období od 25. 5. 2016 do 25. 9. 2016 proveden odposlech a záznam telefonních čísel, jichž byl v dané době uživatelem.
Je přesvědčen, že se ničeho protiprávního nedopustil a vzhledem k okolnostem, za jakých došlo k zahájení trestního řízení vůči jeho osobě, k délce a způsobu prověřování i jeho výsledku, má závažný důvod se domnívat, že použití předmětného institutu podle §88 tr. ř. mělo být policejním orgánem oddělení inspekce a vnitřní kontroly HVelVP Praha zneužito pro jiný účel (zahájení řízení o odebrání bezpečnostní prověrky NBÚ a znemožnění nástupu v nové pracovní profesi). K tomu však nemá dostatek relevantních podkladů. Proto podává tento návrh, aby byla přezkoumána zákonnost vydaného příkazu a zejména jaké k jeho vydání vedly skutkové okolnosti včetně účelu a důvodů, proč nebylo možné sledovaného účelu dosáhnout jinak, či by to bylo podstatně ztížené a též důvody délky doby trvání tohoto odposlechu. V této souvislosti poukazuje na datum zahájení úkonů trestního řízení (kolem 20. 1. 2016) a dobu vydání příkazu k odposlechu (25. 5. 2016). Pokud by tedy měl uvedené trestné činy spáchat, využití odposlechu by již bylo zcela neúčelné. Domnívá se proto, že dozorovému státnímu zástupci byly předloženy ne zcela ověřené a pravdivé informace, které by využití institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu umožňovaly.
Nejvyšší soud byl nejprve povinen přezkoumat splnění formálních předpokladů pro zahájení řízení ve smyslu §314 l odst. 1 tr. ř., tedy zda je navrhovatel osobou uvedenou v ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. To jinými slovy znamená, zda se jedná o osobu podle §88 odst. 2 tr. ř., tedy o osobu odposlouchávanou, jíž byla dána policejním orgánem jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena příslušná informace o této skutečnosti s poučením, že je možné ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení podat k Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Z předložené spisové dokumentace bylo zjištěno, že předmětná informace o tom, že v rámci trestního řízení – ve stadiu prověřování, byl nařízen Obvodním soudem pro Prahu 6 odposlech a záznam telekomunikačního provozu tel. stanic užívaných I. F. (spolu s dalšími zákonem vyžadovanými podrobnostmi) byla jmenovanému doručena dne 24. 2. 2017. Ten pak dne 3. 8. 2017 prostřednictvím poštovní přepravy zaslal Nejvyššímu soudu výše uvedený návrh na přezkoumání zákonnosti vydaného soudního příkazu k odposlechu a záznamu … atd.
S ohledem na uvedené, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh, neboť byl osobou odposlouchávanou a současně bylo shledáno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.
Podle §314 l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Vlastní podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudem jsou upraveny v ustanovení §88 tr. ř., zejména v jeho odst. 1, 2. To jinými slovy znamená, že Nejvyšší soud je v tomto přezkumném řízení sui generis oprávněn zpětně zkoumat, zda pro již dříve vydaný příkaz k odposlechu … atd. byly v té době splněny všechny zákonem stanovené podmínky a na základě výsledku tohoto přezkoumání pak vydá rozhodnutí o tom, zda vydaným příkazem k odposlechu byl, nebo nebyl porušen zákon (§314m tr. ř.; §314n tr. ř.).
V souladu s tím Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání podaného návrhu žadatele, když z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 1 Nt 6028/2016 (V 28/2016) a spisu HVelVP STČ: 185/22/2/2016-5104 zjistil následující.
Z předmětného spisu HVelVP vyplývá, že dne 12. 4. 2016 byly podle §158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního řízení ve věci zneužití pravomoci úřední osoby a ohrožení utajované informace, neboť je dostatečně odůvodněn závěr, že v době od ledna 2016 až dosud, mohl být I. F. spáchán přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a přečin ohrožení utajované informace podle §317 odst. 1 tr. zákoníku a to tím, že v měsících leden až duben se snažil získávat informace o právě probíhajícím šetření závažného protiprávního jednání při realizaci výběrového řízení Globální datové sítě (GDS), jehož zadavatelem je Ministerstvo obrany (MO), a které nespadá do jeho kompetence, s cílem je vyzradit nepovolané osobě.
Z uvedeného spisu lze dále zjistit, že téhož dne, t. j. 12. 4. 2016, byl náčelníkem oddělení inspekce a vnitřní kontroly HVelVP vypracován úřední záznam, z něhož vyplývá, že v měsících září a říjnu 2015 prováděli příslušníci 2. oddělení kriminální služby HVelVP šetření k výběrovému řízení GDS zadávanému Ministerstvem obrany (dále též jen MO). Koncem roku 2015 toto oddělení přecházelo kompletně pod nově vzniklý 2. odbor kriminální služby (KS), jehož náčelníkem se stal A. V. V měsíci prosinci 2015 se o situaci kolem GDS začal zajímat F., v té době náčelník odboru kriminální služby, od něhož bylo 2. oddělení vyčleněno pod nově vzniklý 2. odbor (formálně až od 1. 1. 2016 – poznámka NS). F. se příslušníků 2. oddělení dotazoval, zda mají rozpracované výběrové řízení kolem GDS. Bylo mu sděleno, že se nic takového neprošetřuje a že už patří pod 2. odbor, takže mu již nebudou informace z jejich oddělení poskytovány. Z jednání F. bylo zřejmé, že chce získat neoprávněně informace pro osoby, které jsou zainteresovány na zakázce GDS, jelikož bylo operativně zjištěno, že se s nimi stýká. Dnem 1. 1. 2016 se F. stal náčelníkem 1. odboru kriminální služby.
Dále se v tomto úředním záznamu konstatuje, že dne 20. 1. 2016 byla Vojenským zpravodajstvím zaslána náčelníkovi Vojenské policie informační zpráva v režimu důvěrné. Tato informační zpráva (IZ) byla náčelnicí pracoviště ochrany informací (POI) OdBKIS HVelVP uložena na tomto pracovišti. IZ byla určena pouze náčelníkovi Vojenské policie, který rozhodl, že s IZ se seznámí pouze náčelník 2. odboru KS a jeho zástupce. Z kontrolního listu utajovaného dokumentu vyplývá, že se s ním dne 20. 1. 2016 seznámila náčelnice POI, náčelník Vojenské policie, náčelník 2. odboru KS a dne 22. 1. 2016 jeho zástupce. Tyto osoby byly oprávněny se s předmětným utajovaným dokumentem seznámit. Následně se o utajované IZ dověděl F. a dne 25. 1. 2016 se dostavil na POI, kde přesvědčil náčelnici POI, že tato IZ je určena i jemu a nedůvodně se seznámil s touto utajovanou informací v úmyslu získat neoprávněné informace pro třetí osobu.
Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 1 Nt 6028/2016 je patrné, že dne 18. 4. 2016 byl pod sp. zn. V 27-2/2016/I-KSN206/2016 vydán a dne 19. 4. 2016 podán u tohoto soudu návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1, 2 tr. ř., na mobilní tel. a na pevnou linku, užívané I. F. Navrhovaná doba byla 4 měsíce od data vydání příkazu. V odůvodnění návrhu se uvádí, že byly policejním orgánem HVelVP zahájeny úkony trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. pro podezření ze spáchání již výše zmíněných přečinů, jichž se měl dopustit F., náčelník 1. odboru SKP HVelVP tím, že se neoprávněně seznámil s utajovanou informací stupně utajení „Důvěrné“, která se týkala prověřování protiprávního jednání zaměstnanců resortu před vyhlášením veřejné soutěže na pořízení GDS pro resort obrany, a tyto informace předat osobám, které se na tomto protiprávním jednání podílely. Tyto skutečnosti byly zjištěny z tr. řízení vedeného policejním orgánem HVelVP. V dalším pak jsou uváděny podrobnosti vyplývající z již výše cit. úředního záznamu. Státní zástupce dodává, že podezřelý se snažil a stále snaží získávat informace o probíhajícím šetření protiprávního jednání zaměstnanců MO ČR a tyto informace jim předávat a tím znemožnit jejich případné usvědčení z tohoto jednání a zajistit si pro sebe odpovídající pozici na MO ČR, neboť mu ze strany náčelníka Vojenské policie nebyl prodloužen služební poměr, který končí dnem 31. 12. 2016.
V další části odůvodnění návrhu je poukazováno též na listinné materiály, které svědčí o tom, že závažná hospodářská trestná činnost není v kompetenci F., a že ohledně předmětného utajovaného dokumentu nebyl osobou oprávněnou se s jeho obsahem seznámit. Státní zástupce rovněž připomíná, že přečin podle §329 tr. zákoníku je výslovně uveden v §88 odst. 1 tr. ř. a vydání příkazu k odposlechu tak je přípustné a současně i důvodné, jelikož lze předpokládat získání významných skutečností pro trestní řízení, především budou ztotožněny osoby, kterým podezřelý informace předává. S ohledem na charakter prověřovaného jednání nelze jiným způsobem efektivně v trestním řízení postupovat a nahradit navrhovaný důkazní prostředek jiným. Státní zástupce uzavírá, že pro vydání příkazu jsou splněny veškeré podmínky uvedené v §88 odst. 1, 2 tr. ř. včetně navrhované 4 měsíční lhůty k provedení odposlechu.
Ze spisu sp. zn. 1 Nt 6028/2016 Obvodního soudu pro Prahu 6 je pak možné zjistit, že soudce, kterému byl výše zmíněný návrh přidělen k vyřízení, přípisem ze dne 21. 4. 2016 vyzval státního zástupce k jeho doplnění. Konkrétně zejména o dokumenty, z nichž by vyplývala funkční náplň podezřelého včetně veškerých poznatků týkajících se stupně jeho prověření pro seznamování se s utajovanými informacemi, dále právní úpravu POI včetně vyžádání stanoviska náčelníka Vojenské policie k celé věci, atd.
V daném ohledu byl spisový materiál rozšířen o některé písemné dokumenty týkající se funkční náplně podezřelého a jeho služebního zařazení a dále o úřední záznamy o podaných vysvětleních náčelníka 2. odboru KS HVelVP, jeho zástupce a náčelnice POI OdBKIS HVelVP.
Navzdory tomuto doplnění soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 přípisem ze dne 5. 5. 2016 opětovně požádal státního zástupce o doplnění spisového materiálu, zejména pak o vyjádření náčelníka Vojenské policie k celé problematice.
Po doplnění spisu o úřední záznam o podaném vysvětlení náčelníka Vojenské policie a o úřední záznam ze dne 19. 5. 2016 vydal soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 25. 5. 2016 pod sp. zn. 1 Nt 6028/2016 příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tel. čísel, jejichž uživatelem je I. F. a to na dobu 4 měsíců od 25. 5. 2016 do 25. 9. 2016.
V odůvodnění se konstatují skutečnosti vyplývající z návrhu státního zástupce, jakož i z písemných materiálů obsažených ve spise HVelVP, zejména pak z výpovědí náčelníka Vojenské policie, náčelníka 2. odboru KS HVelVP a jeho zástupce, resp. náčelníka 1. oddělení 2. odboru a náčelnice POI OdBKIS HVelVP. Dále je v něm poukázáno na to, že přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 tr. zákoníku je výslovně uveden v ustanovení §88 odst. 1 tr. ř., takže v těchto případech může být příkaz k odposlechu a záznamu … atd. vydán. Lze totiž důvodně předpokládat, že tímto způsobem budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, především budou ztotožněny osoby, kterým jsou získané informace podezřelým F. předávány. Není zde možno efektivně postupovat jinak, s ohledem na charakter prověřované trestné činnosti. Navrhovaný zásah do soukromí osob je tak plně odůvodněn závažností projednávané trestné činnosti, když je důvodné předpokládat, že odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Především pak informace o kontaktech podezřelého a jeho účasti na trestné činnosti, když je zřejmé, že může docházet k úniku informací z šetřených případů trestných činů, čímž může dojít ke zmaření zájmu státu na řádném prověřování protiprávního jednání při realizaci výběrových řízení.
Soud proto dospěl k závěru, že aktuální výsledky přípravného řízení poskytují dostatečný podklad pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně tel. čísel užívaných podezřelým F., neboť tím mohou být zjištěny potřebné poznatky pro rozkrytí páchané trestné činnosti a ze všech těchto důvodů předmětný příkaz vydal.
Podle §88 odst. 1 věty prvé tr. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2016, je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, a na zde expresis verbis vyjmenované trestné činy, mj. zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 tr. zákoníku , může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než 4 měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že pokud navrhovatel byl podezřelým mj. ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a také proto byly policejním orgánem zahájeny úkony trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř., obecně bylo možné v takové věci ze strany státního zástupce podat návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a soudce byl při splnění všech ostatních zákonných podmínek podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. povinen rozhodnout o vydání takového příkazu.
S ohledem na výše uvedené je možno konstatovat, že veškeré podstatné předpoklady pro povolení odposlechu jsou v příkazu soudce obvodního soudu obsaženy. Kromě konstatování, že trestní řízení bylo zahájeno proti podezřelému mj. z přečinu podle §329 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jsou v něm uvedeny i skutkové okolnosti, kvůli nimž bylo k tomuto úkonu přistoupeno. Zároveň pak i to, že jiným způsobem nelze prověřit a tudíž potvrdit ani vyvrátit, zda k jednání naplňujícímu zákonné znaky předmětného trestného činu ze strany podezřelého došlo. Pokud jde o další podrobnosti, tak ve vydaném příkazu nechybí zmínka ohledně předpokladu, že odposlechem budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, zejména jde o zjištění vzájemných vazeb a vztahů mezi jednotlivými osobami a též zda skutečně dochází k úniku informací z šetřených případů. Je v něm též konstatováno, že s ohledem k charakteru věci sledovaného účelu nelze dosáhnout jinými důkazními prostředky. Taktéž ostatní elementární skutečnosti, které podle §88 odst. 2 tr. ř. mají v odůvodnění příkazu k odposlechu být obsaženy, v něm uvedeny jsou. V příkazu k odposlechu byla taktéž uvedena čísla telefonních stanic (zařízení), které bylo přípustné odposlouchávat a pořizovat z nich záznam telekomunikačního provozu i jmenována osoba jejich uživatele. Rovněž doba, na kterou byl odposlech povolen, nepřesáhla zákonem stanovenou přípustnou dobu 4 měsíců (od 25. 5. 2016 do 25. 9. 2016). Nebylo ale podrobněji zdůvodněno, proč byl odposlech povolen hned na maximální přípustnou dobu čtyř měsíců, což je nutné za nedostatek označit. Jde ale o vadu formálního charakteru, kvůli níž není možné soudcem vydaný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu označit za nezákonný.
Celkově je tudíž třeba s ohledem na specifičnost prostředí ale i charakteru činnosti, pro níž byly v daném případě zahájeny úkony trestního řízení, označit vydaný příkaz soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu za vydaný v mezích zákona.
V této souvislosti nelze nezmínit, že přezkumná činnost Nejvyššího soudu, z pochopitelných důvodů, nemůže zahrnovat hodnocení skutečností, které vyšly ve známost až následně během dalšího prověřování v rámci trestního řízení. Tedy ani ze skutečnosti, že provedenými odposlechy nebylo zjištěno nic, co by podezřelého z trestné činnosti usvědčovalo ani z toho, že následně byla usnesením policejního orgánu oddělení inspekce a vnitřní kontroly HVelVP ze dne 2. 12. 2016 STČ: 185/22/2/2016-5104 věc I. F. pro jednání, v němž by se mohlo jednat o přečiny podle §329 odst. 1 písm. b) a podle §317 odst. 1 tr. zákoníku, podle §159a odst. 1 tr. ř. odložena. Trestní řád v ustanovení §88 odst. 7 totiž předpokládá i situaci, že uskutečněným odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu nebudou zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, což ale zároveň automaticky neznamená, že v takovém případě vydaný příkaz k odposlechu byl nezákonný. Je třeba si uvědomit, že na počátku každého přípravného řízení (zde dokonce ve věci týkající se ozbrojených sil, konkrétně Vojenské policie) je prokázaných skutečností minimum a k jejich prověření obvyklé vyšetřovací metody, jako jsou výslechy osob, ohledání místa činu, domovní prohlídky, či prohlídky jiných prostor a pozemků, sledování osob a věcí apod. vždy nepostačují, a jejich použití by dokonce mohlo vést k prozrazení, že předmětná věc se ocitla v zájmu orgánů činných v trestním řízení, což by mohlo zmařit celý účel takového řízení. To do jisté míry platí i ohledně věci, v níž se podezřelou osobou stal navrhovatel.
Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud shledal, že jak návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze (po jeho dvojnásobném doplnění), tak i příkaz soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 byly dostatečně odůvodněny a obsahovaly veškeré podstatné náležitosti vyžadované ustanovením §88 odst. 1, 2 tr. ř. Pokud soudce jmenovaného soudu dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro požadovaný úkon jsou splněny a vydal odůvodněný písemný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačních účastnických stanic tel. č. (viz spis), které v té době užíval podezřelý F. a to ve vymezené zákonné době, tak Nejvyšší soud nemá důvodu ke zpochybňování zákonnosti takto přijatého opatření.
Nejvyšší soud proto vzhledem ke všem výše uvedeným zjištěním a závěrům shledal, že přezkoumávaný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl vydán a jeho provedení bylo v souladu se zákonem, což ve smyslu §314n odst. 1 tr. ř. ve výroku tohoto usnesení deklaroval.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 12. 2017
JUDr. František Hrabec
předseda senátu