ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.511.2017.1
sp. zn. 4 Tdo 511/2017 -23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 5. 2017 dovolání obviněného P. H. , které podal proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 50 To 364/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 19 T 111/2015, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. 19 T 111/2015, byl obviněný P. H. ml. uznán vinným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že
dne 2. 10. 2014 v době od 22.26 hod. do 22.31 hod. v baru M. v K., okres S. společně s P. H. st., fyzicky napadli poškozené D. R., a M. B., tím způsobem, že obviněný H. ml. poškozeného R. třikrát udeřil pěstí do hlavy, obviněný H. st. stejného poškozeného rovněž třikrát udeřil pěstí do hlavy, poté, co se poškozený ocitl na zemi jej obviněný H. ml. čtyřikrát kopl do hlavy, dvakrát mu na hlavu šlápl, H. st. ho znovu udeřil pěstí do hlavy, a když se poškozený postavil, H. ml. jej opět udeřil dvakrát pěstí do hlavy; poškozeného B., který byl na zemi, obviněný H. ml. třikrát kopl kolenem do hlavy za současného držení za zátylek, jednou mu na hlavu šlápl, čtyřikrát jej udeřil do přesně nezjištěných míst a jedenkrát kopl do těla, obviněný H. st. tohoto poškozeného rovněž dvakrát kopl do těla, přičemž poškození nevyhledali lékařské ošetření;
uvedeným jednáním mohli obvinění poškozeným způsobit zlomeniny lebních kostí, pohmoždění mozkové tkáně, otřes mozku, otok mozku, vznik krevních výronů pod pleny mozkové, bezvědomí s následnou zástavou dechu nebo poruchu dýchání, vznik poúrazové epilepsie, chronické bolesti hlavy; v případě závažnějších poranění hrudníku mohlo dojít ke vzniku sériových zlomenin žeber, perforace plic a vznik pneumothoraxu, v případě tupého poranění břicha mohlo dojít ke vzniku velmi závažných poranění tzv. parenchymatozních nitrobřišních orgánů - jater, sleziny, slinivky břišní, v případě přímého poranění hrtanu a hrtanových chrupavek mohlo dojít k následnému krvácení do dýchacích cest a otoku poraněné krajiny; po nedostatečně chráněném nárazu hlavy o podlahu nebo okolní pevné předměty mohlo dojít k závažným poraněním lebního skeletu nebo mozkové tkáně, tato poranění by vyžadovala velmi zdlouhavé, složité a dlouhodobé léčení, kdy by nebylo možno vyloučit i vznik trvalých následků, přičemž poškození mohli být ohroženi i na životě; v případě zásahu do oblasti oka mohla být vážně poškozena funkce tohoto orgánu a nelze vyloučit ani plnou ztrátu jeho funkce, tj. slepotu,
přičemž uvedeného jednání se obviněný P. H. ml. dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu pro mládež v Sokolově ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 4 Tm 27/2007, pravomocným dne 13. 6. 2007, odsouzen pro trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zákona k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 51 hodin,
a obviněný P. H. st. se tohoto jednání dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 3 T 46/2009, který nabyl právní moci dne 10. 6. 2009, odsouzen pro trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků.
Za to byl obviněný P. H. ml. odsouzen podle §145 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti šesti měsíců. Pro výkon tohoto trestu byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal v zákonné lhůtě odvolání obviněný P. H. ml., které výslovně zaměřil pouze do výroku o trestu. Toto odvolání Krajský soud v Plzni ve veřejném zasedání usnesením ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 50 To 364/2016, zamítl jako nedůvodné podle §256 tr. řádu.
Obviněný proti posledně citovanému rozhodnutí podal prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu s argumentací, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávně hmotněprávním ustanovení. Zpochybnil především, že by svým jednáním naplnil subjektivní stránku skutkové podstaty zločinu těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu, neboť nebylo prokázáno, že by jeho úmysl směřoval ke způsobení těžké újmy na zdraví poškozenému. Zpochybnil také existenci zranění, které by poškozenému způsobil, když poukázal na skutečnost, že poškozený ani nevyhledal lékařské ošetření. Byť je těžiště dokazování před soudem prvního stupně, odvolací soud nežádoucím způsobem na podkladě opravného prostředku korigoval výsledky dokazování před nalézacím soudem. Obviněný v tom spatřuje extrémní nesoulad mezi provedenými skutkovými zjištěními a z toho vyvozenými právními závěry. Dovolatel v jednání, jehož se dopustil, spatřuje pouze naplnění skutkové podstaty přečinu ublížení na zdraví podle §146 tr. zákoníku. Navrhl, aby Nejvyšší soud v důsledku namítané vady zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 12. 2016 a věc tomuto soudu vrátil, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněného písemně vyjádřil a poukázal především na skutečnost, že dovolatel původní rozsudek okresního soudu napadl pouze ve výroku o trestu, když naopak proti výroku o vině námitky nevznesl. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu může dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu pouze v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn přezkoumat či změnit rozhodnutí soudu prvního stupně. Pokud odvolací soud neměl důvod k přezkumu výroku o vině, je dovolací námitka učiněná výlučně z těchto pozic, námitkou, jíž účinně uplatnit nemohl. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265b odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítl v neveřejném zasedání, jež bude konáno podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu, v případě jiného než navrhovaného rozhodnutí podle §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) především zkoumal zda podané dovolání má všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas, oprávněnou osobou a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného není přípustné.
Jestliže obviněný podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně pouze do výroku o trestu a odvolací soud podle §254 odst. 1 tr. řádu přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle §254 odst. 2, 3 tr. řádu), může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. 1 tr. řádu a neměl povinnost jej přezkoumávat ani podle §254 odst. 2, 3 tr. řádu, musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu (srov. R č.20/2004 Sb. rozh. tr.).
Ze spisu Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 19 T 111/2015, je zřejmé, že odvolání proti rozsudku podal pouze obviněný a toto výslovně zaměřil pouze do výroku o trestu. Uvedené skutečnosti vyplývají také z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 50 To 364/2016.
Z podaného dovolání je patrno, že výhrady obviněného směřují jednak proti rozsahu dokazování a hodnocení jeho výsledků, jednak proti použité právní kvalifikaci činu, když se domnívá, že jeho protiprávním zaviněným jednáním nebyly naplněny všechny zákonné znaky zločinu těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným. Dovolací námitky ve vztahu k výroku o trestu uplatněny nebyly.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, aniž musel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. řádu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu rozhodl o odmítnutí dovolání v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. řádu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (265n tr. řádu).
V Brně dne 10. 5. 2017
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu