ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.708.2017.1
sp. zn. 4 Tdo 708/2017 -53
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 27. 6. 2017 dovolání obviněného M. V. , které podal proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 3. 2017, sp. zn. 10 To 68/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 46/2015, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2017, sp. zn. 2 T 46/2015, byl obviněný M. V. uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle §211 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že
ačkoli věděl, že nemá žádné zaměstnání a nepobírá žádný pravidelný příjem, přesto dne 16. 6. 2014 v H. K. v R. t. … v prodejně Electro World s.r.o., při sjednávání smlouvy o úvěru se společností ESSOX s.r.o., uzavírané za účelem financování koupě zboží – herní konsole v kupní ceně 10.789 Kč nepravdivě uvedl, že je na dobu neurčitou zaměstnán u společnosti Biřička 2001 s.r.o., se sídlem ul. Akademika Heyrovského 1177/4, Hradec Králové, kde dosahuje čistého měsíčního příjmu 12.500 Kč, a uzavřel se společností ESSOX, s.r.o. smlouvu o úvěru číslo … s výší úvěru 10.789 Kč, který za účelem úhrady kupní ceny zboží téhož dne na stejném místě zcela vyčerpal a následně na úhradu svého dluhu z této smlouvy, splatného ve čtyřiadvaceti měsíčních splátkách po 737 Kč nic nezaplatil, čímž společnosti ESSOX s.r.o., se sídlem České Budějovice, Senovážné nám. 231/7, PSČ 370 21, způsobil škodu ve výši 10.789 Kč, přičemž již od 19. 5. 2014, tedy při sjednávání smlouvy o úvěru, věděl, že je povinen nastoupit výkon trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, ke kterému byl za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové dne 27. 2. 2014, sp. zn. 6 T 21/2014, který nabyl právní moci dne 22. 4. 2014.
Za to mu byl uložen podle §337 odst. 1 a §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Pro výkon tohoto trestu byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2014, sp. zn. 5 T 183/2014, včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §228 odst. 1 tr. řádu byl obviněný zavázán k povinnosti zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti ESSOX s.r.o., se sídlem České Budějovice, Senovážné náměstí 231/7, IČO 26764652, částku ve výši 16.447 Kč.
Obviněný podal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání zaměřené do výroku o trestu a náhradě škody, z jehož podnětu Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 23. 3. 2017, sp. zn. 10 To 68/2017, podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. řádu v napadeném rozsudku zrušil výrok o náhradě škody, a sám nově za podmínek §259 odst. 3 tr. řádu o tomto výroku rozhodl. Podle §228 odst. 1 tr. řádu zavázal obviněného k povinnosti zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti ESSOX s.r.o., se sídlem České Budějovice, Senovážné nám. 231/7, částku 9.289 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. řádu odkázal tuto poškozenou společnost se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Citovaný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové napadl obviněný dovoláním, které podal prostřednictvím svého obhájce, a dovolání opřel o ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu s odůvodněním, že rozhodnutí spočívá na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Obviněný vytýká odvolacímu soudu, že nenapravil pochybení, jehož se dopustil nalézací soud v souvislosti s rozhodováním o trestu, když nesprávně aplikoval ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku. Obviněný má za to, že souhrnný trest měl ukládán nejen k rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2014, sp. zn. 5 T 183/2014, ale také k rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 9. 2016, sp. zn. 6 T 105/2016. Nalézací soud tudíž měl zrušit výroky o trestech z obou uvedených rozsudků, a za tehdy souzenou trestnou činnost a nyní posuzovaný skutek měl uložit jeden přiměřený souhrnný trest. Pokud tuto vadu nenapravil ani soud odvolací, byl naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu v jeho druhé variantě.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 3. 2017, sp. zn. 10 To 68/2017, stejně jako i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2017, sp. zn. 2 T 46/2015, a věc tomuto soudu vrátil k novému projednání.
K dovolání obviněného se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) a především konstatoval, že obviněný v dovolání zopakoval výhradu, jíž namítal už v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Poukázal na to, že odvolací námitkou se podrobně a správně vypořádal odvolací soud, přičemž na jeho správný právní rozbor podmínek, vztahujících se k uloženému souhrnnému trestu, by bylo možno pro stručnost plně odkázat. V této souvislosti považoval státní zástupce za nutné upozornit na zákonné podmínky upravující úvahu, kdy je uložení souhrnného trestu namístě, a rozdílné úvahy, vylučující aplikaci §43 odst. 2 tr. zákoníku, jde-li o recidivu trestné činnosti. Tento rozdíl obviněný ve svém právním názoru na uložený trest pominul, tudíž jeho úvaha o souhrnnosti také k rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 9. 2016, sp. zn. 6 T 105/2016, nemá oporu v zákoně.
Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného M. V. odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu jako zjevně neopodstatněné. Vyslovil souhlas, aby Nejvyšší soud toto rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu, přičemž pro případ odlišného stanoviska Nejvyššího soudu souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. řádu, bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu.
Podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Pojem „jiného nesprávného hmotněprávního posouzení“ zahrnuje rovněž otázky trestání, avšak pouze v tom rozsahu, je-li namítáno nesprávné hmotněprávní posouzení ve vztahu ke zvláštním podmínkám při ukládání trestu, např. pochybení při ukládání souhrnného, úhrnného trestu či společného trestu za pokračování v trestném činu. Pokud obviněný dovolací námitku založil na zpochybnění správnosti uloženého souhrnného trestu, je ji třeba považovat za relevantně právně uplatněnou. Nejvyšší soud ji však nepovažuje za opodstatněnou.
Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný trestný čin.
Odsuzujícím rozsudkem soudu prvního stupně za jiný trestný čin ve smyslu §43 odst. 2 se rozumí první odsuzující rozsudek o tomto jiném trestném činu téhož pachatele bez ohledu na to, zda takový rozsudek byl případně v řádném či mimořádném řízení o opravném prostředku zrušen. Jestliže obviněný spáchal další trestný čin po právní moci prvního odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně, kterému tedy předcházelo spáchání dalšího trestného činu, nejde o souběh trestných činů, ale o recidivu a uložení souhrnného trestu je tu vyloučeno (srov. R 41/1968, R 34/1965, R 52/1971, Šámal a kol., Trestní zákoník I., velký komentář, 2. vydání, C. H. Beck, str. 598).
V posuzované trestní věci se obviněný dopustil přečinu úvěrového podvodu dne 16. 6. 2014, a tento čin spáchal dříve, než byl ve věci Okresního soudu v Hradci Králové vyhlášen dne 19. 9. 2014 rozsudek ve věci sp. zn. 5 T 183/2014 za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku. Odsouzení ve věci Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 9. 2016, sp. zn. 6 T 105/2016, se týká deliktu, jehož se obviněný dopustil dne 16. 7. 2016, a tedy po rozhodném datu 19. 9. 2014, proto uložení souhrnného trestu v nyní posuzované trestní věci také k tomuto rozsudku nepřichází v úvahu. Ostatně soudy obou stupňů své správné právní úvahy vztahující se k této problematice podrobně vyložily v odůvodněních svých rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že výrok o souhrnném trestu je správný, dovolání obviněného je neopodstatněné, proto je Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítl. Rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 6. 2017
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu