ECLI:CZ:NS:2017:4.TZ.17.2017.1
sp. zn. 4 Tz 17/2017 -45
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 22. 6. 2017 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Františka Hrabce stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněných 1) Š. R. , a 2) M. S. , proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 7 ZT 15/2015 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 7 ZT 15/2015, byl porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu v neprospěch obviněných Š. R. a M. S.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usneseními policejního orgánu Policie ČR 2. OOK SKPV Slezská Ostrava ze dne 21. 1. 2015, č. j. KRPT-233748-71/TČ-2014-070772-0210, bylo dle §160 odst. 1 tr. řádu zahájeno trestní stíhání proti obviněným Š. R. a M. S. pro zločin týrání svěřené osoby dle ustanovení §198 odst. 1, 2 písm. c), d) tr. zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že
obv. Š. R.
v přesně nezjištěné době nejméně od 20. 7. 2010 do 7. 8. 2012 na ul. V. v Š., na ul. N. S. v Š., a na blíže neurčených místech v O., a dále od 4. 10. 2013 do 24. 10. 2013 na ubytovně M. v K., a dále od 7. 4. 2014 do 9. 9. 2014 v Azylovém domě, ul. N. L. v O. H., a dále od 10. 9. 2014 do 26. 9. 2014 na ubytovně ul. V. v O. M. H., případně i na jiných blíže neurčených místech ve společně obývaném bytě se S. a svými nezletilými dětmi,
a dále v období od 8. 8. 2012 do 31. 5. 2013 v Azylovém domě pro matky s dětmi v H.,
a dále od 1. 6. 2013 do 3. 10. 2013 na ubytovně pro matky s dětmi D., s.r.o., D. T., a dále od 31. 3. 2014 do 6. 4. 2014 v domě Armády spásy, centrum sociálních služeb pro matky s dětmi, ul. G. P., O. F., kde nebydlel ve společně obývaném bytě, avšak za S. a svými nezletilými dětmi docházel na časté a dlouhodobé návštěvy, při nichž se přímo podílel na výchově a péči nezletilých dětí,
vyjma období od 24. 10. 2013 do 31. 3. 2014, kdy nezl. děti „X. A.“ *), „X. B.“ *) a „X. C.“ *) byly umístěny do Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc J. u R.,
společně se svou družkou M. S., psychicky a fyzicky týrali své nezletilé děti, které měli ve své výchově a péči, kdy tímto ohrozili rozumový i citový vývoj svých nezletilých dětí nezl. „X. A.“ *), nezl. „X. B.“ *), nezl. „X. C.“ *), a dále od 9. 7. 2014 nezl. „X. D.“ *),
přičemž R. a S. nezletilé děti opakovaně bili po celém těle za to, že děti běhaly po bytě, děti si nesměly hrát s ostatními dětmi v domě, děti po většinu dne zůstávaly zavřené v bytě, kdy s dětmi nechodili ven na procházky, nezletilé děti ponechávali v bytě samotné bez dozoru i po dobu delší než jedna hodina, a to v době, kdy venku kouřili cigarety, dále nezletilé děti ponechávali na chodbě bez dozoru, přičemž nejméně v jednom případě mohlo dojít k vypadnutí nezletilého dítěte z balkónu ze 3. patra, a dále nezl. „X. D.“ *) ponechávali v kočárku na chodbě po delší dobu i v chladném počasí bez dozoru, závažným způsobem porušili svou povinnost o nezletilé děti řádně pečovat, kdy pro nezletilé děti nezajistili dostatek oděvů a základních hygienických potřeb, včetně plen, nezletilé děti neměly k dispozici běžné hračky, u nezletilých dětí zanedbávali preventivní prohlídky u dětského lékaře, nedodržovali termíny ošetření u svých dětí stanovené dětským lékařem, dále z důvodů nedodržování hygienických zásad nezletilé děti prodělaly různé bakteriální infekce založené na požívání kontaminovaných potravin,
a dále řádně neplnili svou zákonnou povinnost vyživovat své nezletilé děti „X. A.“ *), „X. B.“ *), „X. C.“ *) a „X. D.“ *), a to tak, že nezletilé děti neměly zajištěné dostatečné množství jídla, kdy nebyly dlouhodobě uspokojovány jejich základní životní potřeby, nezletilé děti byly dlouhodobě hladové, neměly pravidelně podávanou patřičnou stravu vzhledem k jejich věku, nezletilé děti byly dokrmovány pouze rohlíky, přičemž R. a S. byly poskytovány sociální dávky, které využili pro svou potřebu, např. na nákup elektroniky a alkoholu, cigaret a poté neměli finance na nákup potravin pro nezletilé děti, u nezl. „X. D.“ *) dětská lékařka shledala podvýživu, z důvodu porušení pravidel Azylového domu v O., ul. N. L. s nezletilými dětmi opustili výhodné ubytování s patřičným vybavením bytu, kde byly vhodné podmínky pro rodinu i pro nezletilé děti s tím, že zde byla zajištěna velmi důležitá pomoc sociálních pracovníků ohledně řešení finanční situace a dohled při zajišťování zdravotní péče u nezletilých dětí,
kdy ve výše uvedené době bylo ze strany OSPOD Magistrátu města Karviná a Úřadu městského obvodu Ostrava-Radvanice několikrát zjištěno pochybení v péči o nezletilé děti v souvislosti s požitím alkoholu, přestože byli rodiče nezletilých dětí nesčetněkrát poučeni
o zajištění řádné péče o nezletilé děti a výkonu rodičovských povinností,
kdy dne 24. 8. 2013 na ubytovně M. v K. byly nezletilé děti „X. A.“ *), „X. B.“ *) a „X. C.“ *) z ubytovny rodičům na žádost Magistrátu města Karviné odebrány, jelikož se o děti řádně nestarali, požívali alkoholické nápoje, děti byly nalezeny samotné v pokoji, R. i S. byli pod vlivem alkoholu, nezletilý „X. B.“ *) měl pokálené oblečení až na záda, místo pleny měl na sobě hadr převázaný igelitovým pytlem, taktéž nezletilá „X. C.“ *), při přebalování dětí bylo zjištěno, že děti jsou opruzené, zanedbané, v domácnosti nebylo žádné jídlo pro děti, v místnosti byl nepořádek, všude se povalovalo pokálené oblečení, kdy S. a R. nebyli schopni zajistit řádný vývoj nezletilých dětí, proto byly jejich nezletilé děti umístěny do Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v Dětském domově J. u R., kde „X. A.“ *), „X. B.“ *) a „X. C.“ *) byli umístěni až do 31. 3. 2014, kdy byli S. opět předáni do péče,
dále dne 8. 8. 2015 v Azylovém domě N. L. v O. byli S. s R. silně pod vlivem alkoholu, kdy bylo zjištěno 2,3 promile alkoholu v dechu u R. a 2,7 promile alkoholu v dechu S., za přítomnosti dětí se rodiče hádali a fyzicky se vzájemně napadali, v bytě měli nepořádek, zápach z alkoholu a cigaret, nezletilé děti seděly vystrašené v posteli mezi střepy skla,
a dále dne 26. 9. 2014 na ubytovně ul. V. v O. byli opětovně společně pod vlivem alkoholu a tímto opětovně nezajistili řádnou péči o své nezletilé děti,
v důsledku výše uvedeného jednání byly nezletilé děti „X. A.“ *), „X. B.“ *), „X. C.“ *) a „X. D.“ *) na základě předběžného opatření Okresního soudu v Ostravě dne 26. 9. 2014 svěřeny do péče Zařízení pro děti vyžadující pomoc Klokánek D. B., ul. O. m., děti při přijetí do zařízení byly unavené, hladové, nezl. „X. D.“ *) byla při příjmu opruzená, každé jídlo vyzvracela, kdy nebyla zvyklá na pravidelnou stravu, děti neměly z domu upevněny hygienické a stravovací návyky, jelikož doma neměly zajištěno dostatečné množství jídla, především chtěly jíst suché rohlíky, nebyly dlouhodobě uspokojovány jejich základní potřeby, v zařízení Klokánek D. B. pobývají dosud,
obv. M. S.
v přesně nezjištěné době nejméně od 20. 7. 2010 do 7. 8. 2012 na ul. V. v Š., na ul. N. S. v Š., a na blíže neurčených místech v O., a dále od 4. 10. 2013 do 24. 10. 2013 na ubytovně M. v K., a dále od 7. 4. 2014 do 9. 9. 2014 v Azylovém domě, ul. N. L. v O. H., a dále od 10. 9. 2014 do 26. 9. 2014 na ubytovně ul. V. v O. M. H., případně i na jiných blíže neurčených místech ve společně obývaném bytě se Š. R., a svými nezletilými dětmi,
a dále v období od 8. 8. 2012 do 31. 5. 2013 v Azylovém domě pro matky s dětmi v H.,
a dále od 1. 6. 2013 do 3. 10. 2013 na ubytovně pro matky s dětmi D., s.r.o., D. T., a dále od 31. 3. 2014 do 6. 4. 2014 v domě Armády spásy, centrum sociálních služeb pro matky s dětmi, ul. G. P., O. F., kde R. nebydlel ve společně obývaném bytě, avšak za S. a svými nezletilými dětmi docházel na časté a dlouhodobé návštěvy, při nichž se přímo podílel na výchově a péči nezletilých dětí,
vyjma období od 24. 10. 2013 do 31. 3. 2014, kdy nezl. děti „X. A.“ *), „X. B.“ *) a „X. C.“ *) byly umístěny do Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc J. u R.,
společně se svým druhem Š. R., psychicky a fyzicky týrali své nezletilé děti, které měli ve své výchově a péči, kdy tímto ohrozili rozumový i citový vývoj svých nezletilých dětí nezl. „X. A.“ *), nezl. „X. B.“ *), nezl. „X. C.“ *), a dále od 9. 7. 2014 nezl. „X. D.“ *)
přičemž R. a S. nezletilé děti opakovaně bili po celém těle za to, že děti běhaly po bytě, děti si nesměly hrát s ostatními dětmi v domě, děti po většinu dne zůstávaly zavřené v bytě, kdy s dětmi nechodili ven na procházky, nezletilé děti ponechávali v bytě samotné bez dozoru i po dobu delší než jedné hodiny, a to v době, kdy venku kouřili cigarety, dále nezletilé děti ponechávali na chodbě bez dozoru, přičemž nejméně v jednom případě mohlo dojít k vypadnutí nezletilého dítěte z balkónu ze 3. patra, a dále nezl. „X. D.“ *) ponechávali v kočárku na chodbě po delší dobu i v chladném počasí bez dozoru, závažným způsobem porušili svou povinnost o nezletilé děti řádně pečovat, kdy pro nezletilé děti nezajistili dostatek oděvů a základních hygienických potřeb, včetně plen, nezletilé děti neměly k dispozici běžné hračky, u nezletilých dětí zanedbávali preventivní prohlídky u dětského lékaře, nedodržovali termíny ošetření u svých dětí stanovené dětským lékařem, dále z důvodů nedodržování hygienických zásad nezletilé děti prodělaly různé bakteriální infekce založené na požívání kontaminovaných potravin,
a dále řádně neplnili svou zákonnou povinnost vyživovat své nezletilé děti „X. A.“ *), „X. B.“ *), „X. C.“ *) a „X. D.“ *), a to tak, že nezletilé děti neměly zajištěné dostatečné množství jídla, kdy nebyly dlouhodobě uspokojovány jejich základní životní potřeby, nezletilé děti byly dlouhodobě hladové, neměly pravidelně podávanou patřičnou stravu vzhledem k jejich věku, nezletilé děti byly dokrmovány pouze rohlíky, přičemž R. a S. byly poskytovány sociální dávky, které využili pro svou potřebu, např. na nákup elektroniky a alkoholu, cigaret a poté neměli finance na nákup potravin pro nezletilé děti, u nezl. „X. D.“ *) dětská lékařka shledala podvýživu, z důvodu porušení pravidel Azylového domu v O., ul. N. L. s nezl. dětmi opustili výhodné ubytování s patřičným vybavením bytu, kde byly vhodné podmínky pro rodinu i pro nezletilé děti s tím, že zde byla zajištěna velmi důležitá pomoc sociálních pracovníků ohledně řešení finanční situace a dohled při zajišťování zdravotní péče u nezletilých dětí,
kdy ve výše uvedené době bylo ze strany OSPOD Magistrátu města Karviná a Úřadu městského obvodu Ostrava-Radvanice několikrát zjištěno pochybení v péči o nezletilé děti v souvislosti s požitím alkoholu, přestože byli rodiče nezletilých dětí nesčetněkrát poučeni o zajištění řádné péče o nezletilé děti a výkonu rodičovských povinností,
kdy dne 24. 8. 2013 na ubytovně M. v K. byly nezletilé děti „X. A.“ *), „X. B.“ *) a „X. C.“ *) z ubytovny rodičům na žádost Magistrátu města Karviné odebrány, jelikož se o děti řádně nestarali, požívali alkoholické nápoje, děti byly nalezeny samotné v pokoji, R. i S. byli pod vlivem alkoholu, nezletilý „X. B.“ *) měl pokálené oblečení až na záda, místo pleny měl na sobě hadr převázaný igelitovým pytlem, taktéž nezletilá „X. C.“ *), při přebalování dětí bylo zjištěno, že děti jsou opruzené, zanedbané, v domácnosti nebylo žádné jídlo pro děti, v místnosti byl nepořádek, všude se povalovalo pokálené oblečení, kdy S. a R. nebyli schopni zajistit řádný vývoj nezletilých dětí, proto byly jejich nezletilé děti umístěny do Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v Dětském domově J. u R., kde „X. A.“ *), „X. B.“ *) a „X. C.“ *) byli umístěni až do 31. 3. 2014, kdy byli S. opět předáni do péče,
dále dne 8. 8. 2015 v Azylovém domě N. L. v O. byli S. s R. silně pod vlivem alkoholu, kdy bylo zjištěno 2,3 promile alkoholu v dechu u R. a 2,7 promile alkoholu v dechu S., za přítomnosti dětí se rodiče hádali a fyzicky se vzájemně napadali, v bytě měli nepořádek, zápach z alkoholu a cigaret, nezletilé děti seděly vystrašené v posteli mezi střepy skla,
a dále dne 26. 9. 2014 na ubytovně ul. V. v O. byli opětovně společně pod vlivem alkoholu a tímto opětovně nezajistili řádnou péči o své nezletilé děti,
v důsledku výše uvedeného jednání byly nezletilé děti „X. A.“ *), „X. B.“ *), „X. C.“ *) a „X. D.“ *) na základě předběžného opatření Okresního soudu v Ostravě dne 26. 9. 2014 svěřeny do péče Zařízení pro děti vyžadující pomoc Klokánek D. B., ul. O. m., děti při přijetí do zařízení byly unavené, hladové, nezl. „X. D.“ *) byla při příjmu opruzená, každé jídlo vyzvracela, kdy nebyla zvyklá na pravidelnou stravu, děti neměly z domu upevněny hygienické a stravovací návyky, jelikož doma neměly zajištěno dostatečné množství jídla, především chtěly jíst suché rohlíky, nebyly dlouhodobě uspokojovány jejich základní potřeby, v zařízení Klokánek D. B. pobývají dosud.
Oběma obviněným bylo usnesení o zahájení trestního stíhání doručeno dne 21. 1. 2015 a oba obvinění proti němu podali stížnost. Příslušný policejní orgán podané stížnosti předložil k rozhodnutí dozorové státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Ostravě, která je usnesením ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 7 ZT 15/2015, zamítla podle ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu jako nedůvodné.
Proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 7 ZT 15/2015, podal následně ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“) u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněných Š. R. a M. S. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §2 odst. 1 tr. řádu, §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu a §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu v neprospěch obviněných.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že o stížnostech obviněných rozhodla státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě, která předtím vyslovila souhlas (de facto obsahově hraničící s pokynem) se zahájením jejich trestního stíhání a současně určila trestněprávní kvalifikaci jejich jednání. Je proto podle jeho názoru zjevné, že tato státní zástupkyně nebyla příslušná rozhodnout o podané stížnosti obviněných Š. R. a M. S. a že předmětný opravný prostředek měl být ve smyslu ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu (druhá alternativa) předložen k rozhodnutí nadřízenému státnímu zastupitelství, tedy Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě. Současně ministr spravedlnosti dodal, že samotný popis skutku v usneseních policejního orgánu o zahájení trestního stíhání obou obviněných je poměrně zmatečný až nepřezkoumatelný, avšak na to dozorová státní zástupkyně v rámci přezkumu napadených usnesení nijak nereagovala, třebaže pochybení mohla v řízení o stížnosti napravit. Kromě formální vady spočívající v nepříslušnosti orgánu, který o stížnostech rozhodl, tak dle ministra spravedlnosti zatížila své rozhodnutí i vadou skutkového charakteru.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 7 ZT 15/2015, byl porušen zákon v neprospěch obviněných Š. R. a M. S. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. řádu napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. řádu a přikázal věc Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Z předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že dne 8. 1. 2015 (tedy ještě před zahájením trestního stíhání) doručil příslušný policejní orgán dozorové státní zástupkyni, tj. státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Ostravě, žádost o prodloužení lhůty k prověřování a téhož dne byl ze strany této státní zástupkyně přípisem vrácen policejnímu orgánu spis s tím, že lhůta se prodlužuje do 30. 1. 2015. Současně dozorující státní zástupkyně na přípisu uvedla, že v jednání obou podezřelých spatřuje skutkovou podstatu trestného činu týrání svěřené osoby dle §198 odstavec 1, 2 písm. c) tr. zákoníku [věc byla původně prověřována pro podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1, 3 tr. zákoníku a přečinu ohrožování výchovy dítěte podle §201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku] a že na oba obviněné mají být po zahájení trestního stíhání vypracovány znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (viz č. l. 3 všeobecného spisu sp. zn. 7 ZN 5111/2014). Z uvedených skutečností jednoznačně plyne, že dozorová státní zástupkyně měla v době před zahájením trestního stíhání k dispozici příslušný spisový materiál.
Poté, dne 21. 1. 2015, bylo vydáno shora specifikované usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání obou obviněných, které sice nebylo vydáno na přímý pokyn dozorové státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě, ale tato státní zástupkyně před samotným vydáním usnesení policejního orgánu dle §160 odst. 1 tr. řádu vyslovila s vydáním tohoto usnesení de facto souhlas, když se jednoznačně vyjádřila k právní kvalifikaci daného jednání a když policejnímu orgánu sdělila, že má po zahájení trestního stíhání nechat vypracovat znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.
Podle ustanovení §2 odst. 1 tr. řádu nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví trestní řád.
Podle ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.
Podle ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu nadřízený orgán zamítne stížnost, není-li důvodná.
Státní zástupce, který vykonává dozor nad přípravným řízením a v jeho rámci nad činností jednotlivých policejních orgánů, je přitom zásadně orgánem oprávněným k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení jmenovaných orgánů. Výjimkou je situace, kdy tento státní zástupce sám dal souhlas nebo pokyn k vydání usnesení, a nemohl by tedy nestranně podanou stížnost přezkoumat. Tehdy je věc jeho prostřednictvím předložena nadřízenému státnímu zástupci (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád I. §1 až 156. Komentář. 7. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 1781 - 1782 s.).
Smyslem citovaného ustanovení je zajistit nejvyšší možnou míru nestrannosti a objektivity řízení a rozhodnutí o stížnosti. S tímto požadavkem je neslučitelné, aby o stížnosti rozhodoval orgán, který ve vztahu k usnesení již před jeho vydáním projevil svou ingerenci, jejímž obsahovým významem byla akceptace usnesení.
Co se týče formy souhlasu státního zástupce, ta je z hlediska ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu nerozhodná, takže nedostatek jeho písemné formy nebrání závěru, že důsledky uvedené v citovaném ustanovení má i souhlas vyjádřený jinak. Dle dosavadní soudní judikatury přestože dozorující státní zástupkyně dala souhlas k usnesení policejního orgánu způsobem, který není upraven trestním řádem, a že projevila tento souhlas formou porušující interní předpis státního zastupitelství, zůstává skutečností, že fakticky projevila předběžnou akceptaci zamýšleného usnesení policejního orgánu a navodila tak situaci, kdy policejní orgán měl k usnesení její souhlas (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2013, sp. zn. 7 Tz 32/2013).
Podle ustanovení §19 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, písemnou formu mají pokyny, které státní zástupce vydává k zahájení trestního stíhání, ke kvalifikaci trestného činu, k rozsahu obvinění, ke způsobu vyřízení věci v přípravném řízení, k přibrání znalce, při vrácení věci k doplnění, po vrácení věci státnímu zástupci soudem k došetření, u odnětí a přikázání věci a tam, kde to státní zástupce považuje za potřebné.
Podle čl. 12 Pokynu obecné povahy NSZ poř. č. 8/2009 pokyn či souhlas státního zástupce policejnímu orgánu k vydání usnesení musí být písemný. Za souhlas se nepovažuje vzetí na vědomí zamýšleného postupu policejního orgánu.
Na základě výše uvedeného se Nejvyšší soud ztotožnil s názorem ministra spravedlnosti v tom, že postup státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě v době před vydáním usnesení policejního orgánu dle §160 odst. 1 tr. řádu o zahájení trestního stíhání obviněných Š. R. a M. S. je nutno vyhodnotit jako souhlas dozorového státního zástupce s vydáním zcela konkrétního usnesení o zahájení trestního stíhání proti konkrétní osobě, jelikož státnímu zastupitelství byly známy veškeré skutečnosti týkající se daného protiprávního jednání včetně právní kvalifikace. Tento souhlas byl přitom učiněn písemně, neboť se stal součástí přípisu, jímž státní zástupkyně prodloužila lhůtu ke skončení prověřování.
Je tak zřejmé, že dozorová státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě nebyla příslušná rozhodnout o podaných stížnostech obviněných, neboť tyto měly být předloženy ve smyslu §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu (druhá alternativa) k rozhodnutí nadřízenému státnímu zastupitelství, tedy Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě.
Nejvyšší soud plně přisvědčil názoru stěžovatele, že dozorová státní zástupkyně zatížila své rozhodnutí i vadou skutkovou, neboť nenapravila pochybení policejního orgánu ohledně popisu skutku v usneseních o zahájení trestního stíhání obou obviněných. Popis skutku je nutno posoudit jako nepřesný až zmatečný. Jednak došlo k přerušení doby páchání trestné činnosti od 24. 10. 2013 do 31. 3. 2014, kdy byly děti umístěny do Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc J. u R., proto mělo být jednání obviněných rozděleno na dva samostatné skutky (dva trvající trestné činy), přičemž jednání obviněných vůči nezletilé „X. D.“ *), která se narodila až dne, mělo být zahrnuto až ve druhém skutku, neboť v usneseními vymezené době od 20. 7. 2010 do přerušení dne 24. 10. 2013 nebyla ještě na světě.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 7 ZT 15/2015, byl porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu v neprospěch obviněných Š. R. a M. S. Pokud jde o namítané porušení ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu, Nejvyšší soud nepředvídá, jakým způsobem bude tentokráte v zákonně provedeném řízení o stížnostech rozhodnuto a proto nekonstatoval porušení zákona v citovaném zákonném ustanovení. Podle §269 odst. 2 tr. řádu bylo napadené usnesení zrušeno včetně všech dalších rozhodnutí, jež na zrušené usnesení obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. řádu bylo přikázáno Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě, aby jako věcně i místně příslušné státní zastupitelství věc v potřebném rozsahu znovu projednalo a rozhodlo. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněných, neboť bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněných (§273 tr. řádu).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 6. 2017
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu
*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.