ECLI:CZ:NS:2017:4.TZ.43.2017.1
sp. zn. 4 Tz 43/2017 -22
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 18. 7. 2017 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 101 T 16/2014, ve prospěch obviněného L. B. , a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §271 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 101 T 16/2014, byl porušen zákon v ustanovení §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku v neprospěch obviněného L. B.
Tento rozsudek se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §226 písm. b) tr. řádu se obviněný L. B.,
zprošťuje
návrhu na potrestání pro skutek spočívající v tom, že
dne 26. 2. 2014 v 00.45 hod. prokazatelně pobýval na rohu ulic S. a S. v P., kdy byl kontrolován policejní hlídkou řešící oznámení o zapálení kontejneru na domovní odpad, přičemž předtím byl od 19.00 hod. dne 25. 2. 2014 v přilehlém baru T. v P., ul. S., kde popíjel alkoholické nápoje, tento bar opustil až krátce před jeho kontrolou policejní hlídkou, a to vše přesto, že byl odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 102 T 83/2013, pravomocným dne 13. 12. 2013, odsouzen pro přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, přečin výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku a přečin šíření poplašené zprávy podle §357 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku k úhrnnému trestu domácího vězení v trvání dvanácti měsíců, dle něhož byl povinen zdržet se ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech od 22.00 hod. do 06.00 hod. v určeném obydlí, tj. v rodinném domě na adrese P., U J., dále pak v průběhu trestu domácího vězení byl povinen dodržovat přiměřená omezení – zdržet se požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek,
který byl právně kvalifikován jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 101 T 16/2014, byl obviněný L. B. odsouzen pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, jehož se dopustil jednáním popsaným shora. Soud podle §46 odst. 1 tr. zákoníku upustil od potrestání obviněného. Rozsudek nabyl právní moci dnem vyhlášení, tj. 25. 3. 2014.
Proti tomuto rozhodnutí podal podle §266 odst. 1 tr. řádu ministr spravedlnosti České republiky (dále jen stěžovatel) stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Namítá v ní, že citovaným rozsudkem byl zákon porušen v ustanovení §337 odst. 1 písm. g) tr. řádu v neprospěch obviněného.
Byť obviněný výše popsaným skutkem porušil podmínky výkonu trestu domácího vězení, nenaplnil jím znaky skutkové podstaty přečinu podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku. Obvodní soud ve svých úvahách totiž pominul ustanovení §61 tr. zákoníku, které umožňuje obviněnému, který bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu tohoto druhu trestu, přeměnit celý trest domácího vězení popřípadě jeho nevykonaný zbytek v trest odnětí svobody.
Z uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud po projednání věci vyslovil podle §268 odst. 2 tr. řádu, že napadeným rozsudkem byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku. Navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Petit stížnosti pro porušení zákona obsahuje i návrh stěžovatele, aby Nejvyšší soud ve věci za podmínek §271 odst. 1 tr. řádu sám ve věci rozhodl, a to výrokem učiněným podle §226 písm. b) tr. řádu, jímž by obviněného zprostil obžaloby pro skutek právně kvalifikovaný podle §337 odst. 1 písm g) tr. zákoníku, neboť není trestným činem.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v rámci veřejného zasedání uvedl, že podanou stížnost pro porušení zákona pokládá za důvodnou, s její argumentací se ztotožnil a Nejvyššímu soudu navrhl shodný procesní postup v rozsahu specifikovaném ve stížnosti pro porušení zákona.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku (ve znění účinném od 1. 12. 2011) se dopustí ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že se dopustí závažného jednání, aby zmařil výkon nebo účel trestu.
Ustanovení §61 tr. zákoníku stanoví, že jestliže se pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu domácího vězení vyhýbá nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu domácího vězení, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest domácího vězení nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každý i jen započatý jeden den vykonaného trestu domácího vězení se počítá za jeden den odnětí svobody.
Obvodní soud pro Prahu 9 ve svém rozsudku ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 101 T 16/2014, jímž obviněného uznal vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, při popisu shora citovaného skutkového děje, pominul ustanovení §61 tr. zákoníku.
Z výše uvedeného ustanovení §61 tr. zákoníku vyplývá, že v případě že je obviněným mařen výkon uloženého trestu domácího vězení porušením sjednaných podmínek jeho výkonu, aniž k tomu byl dán závažný důvod, může soud i během doby stanovené pro jeho výkon nařídit přeměnu tohoto trestu v trest odnětí svobody. Nejvyšší soud již opakovaně judikoval, že v důsledku této zákonné úpravy (lex specialis), je vyloučeno, aby jednáním pachatele porušujícího podmínky trestu domácího vězení byla naplněna skutková podstata přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku. Jestliže zákon v souvislosti s výkonem určitého druhu trestu výslovně stanoví důsledky v podobě sankce pro případ, že pachatel trest v určené lhůtě nevykonává nebo zaviněně porušuje z něj vyplývající povinnosti či stanovené podmínky, nelze současně vyvodit závěr o jeho trestní odpovědnosti za toto mařící jednání. I když obviněný, jemuž byl uložen trest domácího vězení, mařil výkon tohoto trestu tím, že se ve stanovené době nezdržoval v určeném obydlí, a i když oproti podmínkám uloženého trestu požíval také alkoholické nápoje, nemohl tímto jednáním zmařit výkon trestu domácího vězení a dopustit se přečinu podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, neboť v tomto případě je trestním zákoníkem upraven postup, jímž se zajišťuje jiný způsob provádění dalšího výkonu tohoto trestu.
Vzhledem k argumentaci výše uvedené Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. řádu, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 101 T 16/2014, byl porušen zákon v ustanovení §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. řádu tento rozsudek zrušil, současně pak i všechna další rozhodnutí, na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Vzhledem k dodržení zákonných podmínek §271 odst. 1 tr. řádu mohl Nejvyšší soud sám ve věci rozhodnout, proto podle §226 písm. b) tr. řádu obviněného L. B. zprostil návrhu na potrestání pro skutek specifikovaný ve výroku tohoto rozsudku, jenž byl právně kvalifikován jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, neboť skutek není trestným činem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 7. 2017
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu