ECLI:CZ:NS:2017:6.TDO.1409.2017.1
sp. zn. 6 Tdo 1409/2017 -21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. listopadu 2017 o dovolání, které podala obviněná D. M., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. 2. 2017, č. j. 13 To 60/2017-222, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 2 T 73/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 24. 11. 2016, č. j. 2 T 73/2016-187 , byla obviněná D. M. (dále „obviněná“, příp. „dovolatelka“) uznána vinnou přečinem křivého obvinění podle §345 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustila tím, že
dne 29. 6. 2015 v 15,10 hod. v Ch., ul. H. z J., na služebně Obvodního oddělení Policie ČR Chotěboř, při prověřování trestní věci podezřelého J. K., vedené Policí ČR, Územní odbor Havlíčkův Brod, Oddělení obecné kriminality, pod č. j. KRPJ-68704/TČ-2015-161671, po řádném poučení, zejména podle §345 tr. zákoníku o trestních následcích křivého obvinění, před policejním orgánem lživě a s vědomím možného trestního stíhání J. K., obvinila J. K., osobní data shora, že ji dne 20. 6. 2015 znásilnil, když nedbal jejího slovního a fyzického odporu, násilím ji vysvlékl, povalil na záda a vykonal na ní soulož, přičemž tato její výpověď vedla k prověřování jmenovaného pro podezření ze spáchání zločinu znásilnění podle §185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, které pak bylo dne 15. 7. 2015 ukončeno odložením věci podle §159a odst. 1) tr. ř., s tím, že skutek není trestným činem, neboť bylo prokázáno, že pohlavní styk mezi J. K. a D. M. byl dobrovolný.
2. Obviněná byla za tento přečin odsouzena podle §345 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon jí byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.
3. O odvolání obviněné proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 28. 2. 2017, č. j. 13 To 60/2017-222 , jímž je podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podala obviněná prostřednictvím její obhájkyně Mgr. Jany Denemarkové dovolání, jež opřela o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť je toho názoru, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
5. Obviněná namítá, že soudy vycházely z toho, že výpověď J. K. byla pravdivá a naopak její výpověď byla nepravdivá. Přitom J. K. nebyl u hlavního líčení ani vyslechnut. Soudy se shodly, že následné jednání obviněné podporuje verzi uváděnou J. K., tedy, že pohlavní styk byl dobrovolný. Obviněná má za to, že pokud se u ní dotyčný umyl, rozhodně to nevyvrací její tvrzení o tom, že styk byl z její strany nedobrovolný. Ani skutečnost, že mu chtěla vrátit tašku, kterou si u ní zapomněl, nepotvrzuje jeho výpověď. V průběhu řízení nebyl proveden žádný důkaz, který by jednoznačně vyvrátil výpověď obviněné. Bylo by naopak na místě ustanovit znalce, který by posoudil věrohodnost obviněné a J. K. Obviněná má za to, že skutkovou podstatu trestného činu nenaplnila, neboť popisovala situaci tak, jak ji prožila a vnímala a není tedy možné učinit závěr, že vypovídala nepravdivě.
6. Závěrem obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. 2. 2017, č. j. 13 To 60/2017-222, zrušil, a aby podle §265l odst. 1 tr. ř. krajskému soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
7. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněné vyjádřil prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství, která s odkazem na datum doručení usnesení krajského soudu poukázala, že dovolání obviněné bylo podáno opožděně. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněné podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť jde o dovolání podané opožděně. Zároveň vyjádřila souhlas, aby Nejvyšší soud o podaném dovolání rozhodl za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i pro případ jiného, než jí navrženého rozhodnutí [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
III.
Přípustnost dovolání
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
9. Dovolání obviněné je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.) a bylo podáno prostřednictvím obhájkyně v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř.
10. Dále bylo třeba posoudit, zda bylo dovolání obviněné podáno v zákonné lhůtě. Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a opatrovníku, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. „ Ustanovení §265e odst. 2 tr. ř. se neuplatní, pokud v době, kdy řízení pravomocně skončilo rozhodnutím soudu druhého stupně, obviněný neměl obhájce, neboť si jej sám nezvolil a přitom nebyl dán žádný důvod nutné obhajoby. V takovém případě se opis rozhodnutí soudu druhého stupně doručuje toliko obviněnému, a to i tehdy, jestliže v průběhu dovolací lhůty soud obviněnému ustanovil obhájce. Proto je z hlediska běhu lhůty k podání dovolání bez významu, zda a kdy byl doručen opis rozhodnutí napadeného dovoláním takto ustanovenému obhájci“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 6 Tdo 251/2012, uveřejněné pod číslem 10/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní). V souladu s §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
11. Pokud jde o běh dovolací lhůty, podle ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Přitom podle odst. 3 citovaného zákonného ustanovení platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
12. Z předloženého spisu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, sp. zn. 2 T 73/2016, bylo zjištěno, že obviněná v době, kdy bylo trestní řízení pravomocně skončeno neměla obhájce, neboť si jej nezvolila a nebyl u ní dán ani důvod nutné obhajoby podle §36 tr. ř. Z doručenky připojené k č. l. 227 spisu bylo dále zjištěno, že usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 28. 2. 2017, č. j. 13 To 60/2017-222, jímž byl zamítnut opravný prostředek obviněné podle §256 tr. ř., tedy rozhodnutí ve smyslu §265a odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo obviněné doručeno do vlastních rukou dne 19. 4. 2017. Zákonná lhůta pro podání dovolání obviněnou tedy skončila dne 19. 6. 2017. Dovolání obviněné bylo prostřednictvím její obhájkyně Mgr. Jany Denemarkové podáno dne 11. 9. 2017 (doručenka č. l. 256 spisu). Z daného vyplývá, že dovolání obviněné učiněné v souladu s požadavkem §265d odst. 2 tr. ř., bylo podáno po uplynutí lhůty pro podání dovolání podle §265e odst. 1 tr. ř. s tím, že lhůta nebyla zachována ani ve smyslu §265e odst. 3 tr. ř.
13. Současně se zdůrazňuje, že předcházející „dovolání proti rozsudku“ ze dne 19. 6. 2017, které bylo adresováno Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě (č. l. 230-231), na něž je odkazováno v „Doplnění dovolání“ sepsané ustanovenou obhájkyní, bylo sepsáno samotnou obviněnou. Podání obviněné za označený mimořádný opravný prostředek považováno být nemůže (§254d odst. 2 věta druhá tr. ř.). Obviněná takto postupovala, ač z usnesení odvolacího soudu (č. l. 222-225) plyne, že obviněná byla řádně poučena v tom směru, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce a do kdy je tak povinna učinit: „[o]bviněný může podat dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Dovolání se podává u okresního soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.“ (č. l. 225). Již z citovaného poučení o opravném prostředku, obsaženém v jí doručeném rozhodnutí soudu druhého stupně, bylo proto pro obviněnou seznatelné, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek, je nezbytné podat prostřednictvím obhájce a ve lhůtě dvou měsíců.
14. V posuzované věci je dále podstatné i zjištění, že obviněná své podání podala osobně u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě až dne 21. 6. 2017. I ve vztahu k tomuto postupu obviněné je třeba uzavřít, že nevyhověl požadavku §265 odst. 1 tr. ř., který – jak již plyne ze shora uvedeného – ukládá obviněné (resp. jejímu obhájci) podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje (§265e odst. 1 tr. ř.). Tato lhůta k podání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. 2. 2017, č. j. 13 To 60/2017-222, uplynula již dne 19. 6. 2017.
15. Vzhledem k tomu, že lhůta k podání dovolání nebyla zachována již při podání obviněné, které nebylo dovoláním, nebyl případný ani následný postup soudu prvního stupně, který obviněnou vyrozuměl o povinnosti podat dovolání prostřednictvím obhájce (č. l. 232). Jak již odeznělo, podání obviněné označeného jako „Dovolání proti rozsudku“ založené na č. l. 230-231 bylo podáno po lhůtě, kterou pro podání dovolání trestní řád v §265e odst. 1 tr. ř. stanovuje. Z povahy věci přitom plyne, že úkony směřující k odstranění vad dovolání je třeba realizovat toliko tehdy, je-li opravný prostředek podán v zákonné lhůtě. Následný postup spočívající v tom, že obviněné byla ustanovena obhájkyně (dne 12. 7. 2017) Mgr. Jana Denemarková, neměl proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti (výklad k ustanovení §265e odst. 2 tr. ř.) vliv na běh lhůty pro podání dovolání.
16. Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. S ohledem na shora uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněné jako opožděné odmítl.
17. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., dle něhož „V odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 8. listopadu 2017
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu