ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.24.2017.1
sp. zn. 7 Td 24/2017-5
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 31. května 2017 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného J. F. , vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 3 T 192/2016, o návrhu soudu na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc odnímá Okresnímu soudu ve Znojmě a přikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Znojmě podal dne 7. 12. 2016 u Okresního soudu ve Znojmě obžalobu na obviněného J. F. pro přečin vydírání dle §175 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl podle obžaloby dopustit tím, že (zkráceně) v době od 26. 3. 2015 do doby oznámení dne 16. 5. 2015 v Praze a jinde, jakož i distančně prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků poté, co nejprve přiměl poškozenou M. B.,aby mu dobrovolně zasílala jím požadované finanční prostředky v různé výši, dobrovolně uzavírala pod svým jménem spotřebitelské úvěry na nákup zboží, úvěrové smlouvy a smlouvy na půjčky, jak bankovních, tak nebankovních domů na různé částky, kdy za tímto účelem ji nejdříve i osobně doprovázel do těchto různých společností a předával různou dokumentaci potřebnou pro získání úvěrů, kterou případně předtím sám vyplnil, nebo na základě dobrovolně poskytnuté kopie občanského průkazu poškozené, sám a bez jejího vědomí elektronicky žádal o tyto půjčky, tak následně, přibližně od 20. 4. 2015 poté, co poškozená odmítla dále v tomto dobrovolném jednání pokračovat, poškozenou úmyslně pod pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy, zejména pod pohrůžkou fyzické likvidace, podání trestního oznámení na poškozenou, žalob, jejího uvěznění, placení vysokých finančních sankcí, exekuce jejího veškerého majetku a majetku jejích rodičů, zabavení rodinného domu rodičů a zmrazení jejich účtů a podobně, nutil, aby dále v tomto uzavírání úvěrových i smluv na půjčku u různých bankovních i nebankovních společností pokračovala a takto získané finanční prostředky mu odevzdávala nebo přeposílala na jeho účet č. ... vedený u banky Air bank, a. s., založený obviněným dne 19. 11. 2014, což poškozená ze strachu a z obavy o svůj život a život svých rodičů dělala, kdy výhružky jí podezřelý sděloval ústně, formou SMS zpráv zasílaných z jeho mobilního telefonu a telefonního čísla ... a dále prostřednictvím emailových zpráv z emailu ... na její email ... , kdy v důsledku tohoto jednání vznikla poškozené dosud přesně nezjištěná škoda.
Nejvyššímu soudu byl dne 15. 5. 2017 předložen trestní spis Okresního soudu ve Znojmě vedený pod sp. zn. 3 T 192/2016 s návrhem tohoto soudu na odnětí a přikázání věci. Důležitým důvodem pro postup podle §25 tr. ř. je podle soudu zajištění konání společného řízení, když obžaloby na obviněného byly podány u různých soudů. Uvedl, že u Okresního soudu ve Znojmě byla na obviněného J. F. podána obžaloba pro přečin vydírání dle §175 odst. 1 tr. zákoníku. Proti obviněnému je vedeno trestní řízení také před Obvodním soudem pro Prahu 4 pro ad. I přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku, který měl spáchat dílem sám, dílem ve spolupachatelství dle §23 tr. zákoníku a přečin poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, ad II. přečin úvěrového podvodu dle §211 odst. 4 tr. zákoníku, dílem ve spolupachatelství dle §23 tr. zákoníku, dílem jako účastník formou organizátorství podle §24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Obvodní soud pro Prahu 4 návrhem na postup podle §25 tr. ř. navrhl, aby byla věc odňata Obvodnímu soudu pro Prahu 4 a přikázána Okresnímu soudu ve Znojmě. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. 7 Td 1/2017 bylo rozhodnuto tak, že se věc obvodnímu soudu neodnímá. V odůvodnění rozhodnutí vyslovil Nejvyšší soud názor, že jsou naopak dány důvody pro odnětí věci Okresnímu soudu ve Znojmě a přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 ke konání společného řízení. Okresní soud ve Znojmě se s tímto názorem ztotožňuje a podává návrh na odnětí věci vedené u jeho soudu pod sp. zn. 3 T 192/2016 tomuto soudu a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu soudu na delegaci věci a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody shledal.
Z obsahu trestního spisu a obou podaných obžalob je zřejmé, že trestní věc obviněného, vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 6 T 31/2017, souvisí s trestní věcí vedenou u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 3 T 192/2016. Obžaloby byly podány proti témuž obviněnému a jde o jednání obviněného, které spolu evidentně souvisí. Jednání popsané v obžalobě podané u Okresního soudu ve Znojmě spočívá v nucení poškozené M. B. k uzavírání úvěrových smluv u bankovních i nebankovních společností. Obžaloba, která byla podána u Obvodního soudu pro Prahu 4, podrobně specifikuje konkrétní případy, kdy obviněný měl poškozenou M. B. přimět k uzavření předmětných úvěrových smluv či měl využít její mentální retardace s úmyslem sebe obohatit a pod falešnými přísliby jí přesvědčit k uzavření v obžalobě uvedených smluv. Obě obžaloby stojí na výpovědi poškozené M. B. a souvisejících listinných důkazech, tj. v obou případech přichází do úvahy provádění dokazování v totožném rozsahu.
Ustanovení §20 odst. 1 tr. ř. stanoví požadavek společného řízení proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Citované ustanovení se neuplatní bezvýhradně v každé situaci, ale je třeba v každé konkrétní věci zjišťovat, zda určité důležité důvody takovémuto postupu nebrání.
Podle §21 odst. 2 tr. ř. koná společné řízení soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu. V daném případě jde o objektivní i subjektivní souvislost věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4, když z obou soudů postavených na roveň je tento soud příslušný konat řízení proti témuž obviněnému ale i o nejtěžším trestném činu, jímž je úvěrový podvod podle §211 odst. 4 tr. zákoníku, s trestní sazbou od 1 až do 5 let odnětí svobody, oproti přečinu vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku s trestní sazbou odnětí svobody od 6 měsíců až do 4 let, pro který byla podána obžaloba u Okresního soudu ve Znojmě.
V daném případě je vhodné odnětí věci Okresnímu soudu ve Znojmě a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 4 za účelem konání společného řízení. Vzhledem ke stavu projednání věcí u obou soudů, je konání společného řízení vhodné také z hlediska rychlosti a hospodárnosti trestního řízení.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 31. května 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu