ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.28.2017.1
sp. zn. 7 Td 28/2017-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 2. srpna 2017 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného P. Č. , vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 5 T 39/2017, o návrhu obviněného na delegaci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Jihlavě neodnímá .
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě podal dne 31. 3. 2017 u Okresního soudu v Jihlavě obžalobu na obviněného P. Č. pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. f) tr. zákoníku a přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zákoníku.
Trestných činů se měl podle obžaloby dopustit v podstatě tak, že jako starosta obce Ježená zastupující jí navenek s povinnostmi stanovenými zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, dne 2. 10. 2014 jménem obce Ježená jako prodávající uzavřel s P. K. kupní smlouvu, kterou obec Ježená prodává P. K. parcelu (specifikovanou v obžalobě) za cenu 1 321 734 Kč, a to přesto, že k projednání zastupitelstva obce Ježená o prodeji došlo v několika případech, naposledy dne 7. 5. 2014 v bodě 1 zápisu zastupitelstvo obce prodej neschválilo a následně nesouhlasilo se zněním smlouvy předložené P. K. zejména s platbou daně z nabytí nemovitých věcí obcí, čímž došlo k porušení §85 písm. a) zákona o obcích, podle kterého je rozhodnutí o převodu hmotných nemovitých věcí vyhrazeno pouze zastupitelstvu obce, čímž obci Ježená způsobil škodu ve výši 52 872 Kč na uhrazené dani z nabytí nemovitých věcí a ve výši 3 528 266 Kč jako rozdíl mezi kupní cenou pozemku a jeho potenciální hodnotou.
Nejvyššímu soudu byl dne 4. 7. 2017 předložen trestní spis Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 5 T 39/2017 s návrhem obviněného na delegaci podle §25 tr. ř. Podle obviněného bylo trestní řízení vůči jeho osobě zahajováno na základě anonymního trestního oznámení, on se však domnívá, že když byl jako první osobou, která podávala vysvětlení kpt. M. J., který není v přímém vztahu k předmětu trestního řízení (např. není členem zastupitelstva obce), byl to právě kpt. M. J., kdo podal ono anonymní trestní oznámení. Kpt. M. J. je přitom občanem obce Ježená a má v obci vlastní majetkové zájmy, konkrétně zájem na vybudování cesty ke své nemovitosti nacházející v katastru obce Ježená na náklady obce, kdy tento požadavek nebyl zastupitelstvem obce schválen. Obviněný dále uvádí, že kpt. M. J. v podstatě stále činnost obecního zastupitelstva ochromuje neustálými námitkami a připomínkami, kdy tato jeho činnost ještě zesílila po neschválení jeho požadavku na vybudování cesty na náklady obce. Obviněný dále dodává, že kpt. M. J. je současně příslušníkem Policie ČR na pozici vrchního komisaře policie kraje Vysočina, SKPV, zařazeného v kanceláři náměstka ředitele Krajského ředitelství policie, služby kriminální policie a vyšetřování a jeho pracoviště se nacházelo v téže budově jako pracoviště komisaře pověřeného vyšetřováním tohoto případu. Podle obviněného má kpt. M. J. osobní zájem na výsledku trestního řízení, přičemž z důvodu jeho vysokého postavení ve strukturách policie, je zde podle obviněného důvodné podezření, že by mohl výsledek trestního řízení přímo nebo nepřímo ovlivňovat a řízení by tak nemuselo být vedeno nestranně, v souladu se zásadami trestního řízení. Záruka nestranného a objektivního řízení by mohla být podle obviněného případnou možnou angažovaností kpt. M. J. významným způsobem narušena. Proto obviněný navrhuje, aby byla jeho trestní věc odňata Okresnímu soudu v Jihlavě a přikázána Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci (jak doplnil v podání ze dne 27. 6. 2017).
Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu obviněného a dospěl k následujícímu závěru.
Nejprve je nutno uvést, že není pochyb o místní příslušnosti Okresního soudu v Jihlavě k projednání věci, neboť v obvodu tohoto soudu se měl obviněný dopustit jednání naplňujícího objektivní stránky obou trestných činů. U tohoto soudu byla také podána na obviněného obžaloba, čímž se tento soud stal místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle hledisek §18 odst. 1 tr. ř. mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).
Nejvyšší soud se tedy zabýval návrhem obviněného na odnětí věci příslušnému Okresnímu soudu v Jihlavě a její přikázání Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Z návrhu obviněného především vyplývá, že za důležitý důvod ve smyslu §25 tr. ř. považuje skutečnost, že jeden ze svědků navržených obžalobou ke slyšení u hlavního líčení je policejní funkcionář v územním obvodu Okresního soudu v Jihlavě, který by podle obviněného mohl svým případným blíže nespecifikovaným zásahem ovlivnit výsledek trestního řízení vedeného proti jeho osobě a způsobit to, že by řízení nebylo vedeno nestranně a nebylo by v jeho věci rozhodnuto objektivně.
Obviněný bez jakékoliv bližší konkretizace do budoucna předjímá možný zásah uvedené osoby do trestního řízení a pouze s poukazem na to, že svědek obžalobou navržený ke slyšení je policista na jihlavském okrese. V podstatě tak dovozuje neschopnost všech soudců Okresního soudu v Jihlavě rozhodnout v jeho věci nestranně. Takovou námitku obviněného však nelze akceptovat jako důležitý důvod pro postup podle §25 tr. ř. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že použití ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Musí jít tedy o případy zcela výjimečné, o který se ale v tomto případě nejedná, když skutečnost, že jeden ze svědků navržených obžalobou ke slyšení u hlavního líčení je policista nemůže znamenat, že by nebylo možné u Okresního soudu v Jihlavě věc nestranně a objektivně rozhodnout. Důvodem delegace nemůže být jen naznačené a ničím nepodložené podezření, že by procesní soud z důvodu, že je jeden ze svědků policistou, nemusel rozhodovat nestranně.
Nejvyšší soud proto s ohledem na všechny rozhodné okolnosti případu dospěl k závěru, že obviněným uvedený důvod nelze považovat za důležitý pro postup podle ustanovení §25 tr. ř., přičemž takové důvody ani Nejvyšší soud ve věci neshledal. Proto nelze považovat návrh na odnětí a přikázání věci za důvodný, a bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 2. srpna 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu