ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.31.2017.1
sp. zn. 7 Td 31/2017-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 16. srpna 2017 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného P. K. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 55/2017, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1 neodnímá .
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podala dne 13. 6. 2017 u Obvodního soudu pro Prahu 1 obžalobu na obviněného P. K. pro skutek kvalifikovaný jako zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Toho se podle obžaloby měl dopustit tím, že v období od června 2011 do 11. 10. 2011 v Praze ..., B. ..., v advokátní kanceláři B. & B. pod záminkou výhodného blíže nespecifikovaného investování do zbožových fondů vylákal postupně od poškozených JUDr. P. B. a JUDr. A. B. finanční prostředky v celkové výši 150 000 EUR, přestože v době převzetí finančních prostředků věděl, že je na investování do zbožových fondů nepoužije, a že není schopen deklarované zhodnocení finančních prostředků realizovat, čímž způsobil poškozeným škodu ve výši 150 000 EUR (v přepočtu 3 750 000 Kč).
Nejvyššímu soudu byl dne 24. 7. 2017 doručen návrh obviněného na delegaci podle §25 tr. ř. V návrhu předně uvedl, že mu byla doručena obžaloba a vyrozumění o nařízení hlavního líčení na den 15. 8. 2017 od 13.00 hod. u Obvodního soudu pro Prahu 1. Dále uvedl, že dlouhodobě žije na území Okresního soudu v Bruntálu (dříve L. ..., nyní N. V. ..., okres Bruntál). Je mu 72 let a trpí podle svých slov závažnými zdravotními problémy, které zásadně limitují jeho mobilitu dále než do nejbližšího okolí. Trpí silnou diabetickou polyneuropatií dolních končetin, kombinovanou kořenovou dysestezií a dalšími poruchami mobility, které způsobují silné bolesti při chůzi, v jejichž důsledku je schopen ujít s holí maximálně 20 kroků, poté se musí zastavit a odpočinout si, než přejde ostrá bolest zad, která vystřeluje do chodidel. Podle jeho slov je pro něj vyloučeno, aby cestoval autem nebo hromadnými prostředky minimálně 4 hodiny z místa trvalého bydliště na hlavní líčení do Prahy a zpět. Závažnost bolestí podle něj demonstruje nasazení velmi silných ovoidů. Tato analgetika mu rovněž znemožňují řízení motorového vozidla. Zdravotní stav doložil lékařskou zprávou ze dne 5. 6. 2017 vydanou MUDr. J. H. ze specializovaného pracoviště Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice v Olomouci. Obviněný zároveň zdůraznil, že chce být osobně přítomen projednání své trestní věci v hlavním líčení. Jeho nařízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 mu však, podle jeho názoru, osobní účast objektivně znemožňuje. Uvedl, že by byl schopen – převezen svým obhájcem – dostavit se k hlavnímu líčení toliko v místě svého bydliště, tj. k Okresnímu soudu v Bruntále. Obviněný shledává v uvedených důvodech důležité důvody ve smyslu §25 tr. ř. a žádá, aby Nejvyšší soud odňal trestní věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a přikázal ji Okresnímu soudu v Bruntále.
Nejvyššímu soudu byla dne 10. 8. 2017 doručena také žádost poškozených o zaslání návrhu obviněného na delegaci věci s tím, že v důsledku podání tohoto návrhu bylo zmařeno hlavní líčení nařízené na den 15. 8. 2017. Poškození uvedli, že postup obviněného považují za zjevně obstrukční, postupoval tak již od počátku trestního řízení a stejně postupuje i v insolvenčním a občanskoprávním řízení. Návrh obviněného považují i bez znalosti jeho obsahu za zcela nedůvodný a přenesení příslušnosti mimo území Prahy, kde došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu, by ztížilo důkazní řízení a bylo by v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.
Nejvyšší soud si vyžádal trestní spis Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 3 T 55/2017, zhodnotil důvody uvedené v návrhu obviněného a dospěl k následujícímu závěru.
Nejprve je nutno uvést, že není pochyb o místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 1 k projednání věci, neboť v obvodu tohoto soudu se měl obviněný dopustit zločinu podvodu (uvedeného v obžalobě). U tohoto soudu byla také podána na obviněného obžaloba, čímž se tento soud stal místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle hledisek §18 odst. 1 tr. ř. mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).
Nejvyšší soud se tedy zabýval návrhem obviněného na odnětí věci příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a její přikázání Okresnímu soudu v Bruntále ze zdravotních důvodů.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
V úvodu je nutno podotknout, že skutečnost, že obviněný má bydliště a zdržuje se v obvodu jiného soudu, než soudu příslušného k projednání věci, není obecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu. Obviněný poukazuje na svůj špatný zdravotní stav, který mu podle jeho slov znemožňuje dostavit se k příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Poukazuje na lékařskou zprávu ze dne 5. 6. 2017 MUDr. J. H. Nejvyšší soud však konstatuje, že z předmětné lékařské zprávy nelze dovodit, že by obviněný nebyl schopen a nebylo by v jeho možnostech dostavit se k hlavnímu líčení u příslušného soudu v Praze. Z lékařské zprávy vyplývají zdravotní potíže obviněného, avšak nikoliv, že by byl výrazně omezen na mobilitě a nebyl schopen cestovat. Žádné jiné lékařské zprávy se ve spise nenachází, přičemž obviněný si dosud na žádné zdravotní potíže, tak závažné, že by podstatným způsobem omezovaly jeho mobilitu, nestěžoval. Z obsahu trestního spisu je zřejmé, že výslech obviněného - protokol o výslechu obviněného ze dne 22. 7. 2016 (č. l. 291 tr. spisu) a 22. 3. 2017 (č. l. 298 tr. spisu) – byl prováděn ve Vrbnu pod Pradědem, avšak ze žádosti policejního orgánu o výslech obviněného (č. l. 288 tr. spisu) vyplývá, že se tak stalo z důvodu, že obviněný je důchodce a dává na vědomí, že nemá dostatek finančních prostředků (č. l. 290 tr. spisu). Ze sdělení obhájce obviněného, jako reakce obhájce na vyrozumění o možnosti prostudovat spis (č. l. 800 tr. spisu) vyplývá, že obviněný sám nemá zájem na prostudování spisu, když toto plně ponechává na svém obhájci. Ani v tomto sdělení není zmínka o špatném zdravotním stavu obviněného.
Nejvyšší soud zdůrazňuje, že je nutno trvat na tom, že postup podle §25 tr. ř. je zcela výjimečným postupem, a tedy odůvodněným zcela výjimečnými okolnostmi. Pokud jde obecně o zdraví konkrétní osoby, může být takovým důvodem zejména značně vysoký věk, nebo závažné zdravotní problémy, které znemožňují nebo výrazně omezují její mobilitu. Takový stav obviněného však, přes jistě nemalé jeho potíže, z obsahu spisu nevyplývá. Naopak je z obsahu spisového materiálu zřejmé, že obviněný je schopen opakovaně absolvovat cestu k lékaři do Olomouce na vyšetření a kontroly. Nelze také pominout, že obviněný je zastoupen obhájcem z obvodu příslušného soudu v Praze, že svědci navrženi obžalobou k případnému slyšení v hlavním líčení mají bydliště v Teplicích resp. v Praze a kdy rovněž v Praze mají navíc také bydliště oba poškození. Vyhověním návrhu obviněného by se tak potíže s cestou k soudu přenesly na tyto osoby, jejichž jednání navíc není ani důvodem trestního stíhání obviněného a konání hlavního líčení. Z obsahu trestního spisu tedy nevyplývá, že by se obviněný nemohl zřejmě pouze jednorázově dostavit k jednání příslušného soudu ve své věci, jehož se, jak sám uvádí, účastnit chce. Z nařízení hlavního líčení na den 15. 8. 2017 od 13.00 hod. u Obvodního soudu pro Prahu 1 je přitom zřejmé, že soud přihlížel také ke vzdálenosti místa bydliště obviněného a stanovil čas jeho konání tak, aby měl obviněný dostatečný časový prostor na řádné dostavení se k soudu. Účastnit se hlavního líčení je právem obviněného a nelze jej k tomu nutit. Je tak především na něm, aby si zajistil cestu k příslušnému soudu a využil svých práv obviněného v hlavním líčení.
Nejvyšší soud po pečlivém zvážení skutečností vyplývajících z obsahu spisového materiálu neshledal důležité důvody pro postup dle §25 tr. ř. a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 16. srpna 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu