Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.08.2017, sp. zn. 7 Td 32/2017 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.32.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.32.2017.1
sp. zn. 7 Td 32/2017-18 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 16. srpna 2017 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného S. K. , vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 2 T 101/2016, o příslušnosti soudu takto: Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci p ř í s l u š n ý Okresní soud Praha-západ. Odůvodnění: Dne 12. 4. 2016 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě u Okresního soudu v Ostravě obžalobu na obviněného S. K., a to pro ad I. zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a pro ad II. přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1 tr. zákoníku. Nejvyššímu soudu byl dne 25. 5. 2016 předložen trestní spis Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 3 T 45/2016, k rozhodnutí o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci ze dne 11. 5. 2016. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. 7 Td 22/2016, byla věc obviněného podle §25 tr. ř. odňata Okresnímu soudu v Ostravě a přikázána Okresnímu soudu Praha-západ. U Okresního soudu Praha-západ je věc vedena pod sp. zn. 2 T 101/2016. Usnesením Okresního Praha-západ ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 2 T 101/2016, byl Nejvyššímu soudu podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., za použití §18 odst. 1 tr. ř., §24 odst. 1 tr. ř. předložen trestní spis Okresního soudu Praha-západ, sp. zn. 2 T 101/2016, k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Okresní soud Praha-západ ve svém rozhodnutí uvádí, že důvodem pro delegaci věci tomuto soudu byl zdravotní stav obviněného, proto po nápadu věci, s ohledem na obsah spisu, obsah lékařských zpráv k osobě obviněného a rozhodnutí Nejvyššího soudu, dospěl k závěru, že skutečnosti vedoucí k odnětí věci Okresnímu soudu v Ostravě jsou natolik vážné, že by mohlo dojít k rozhodnutí o zastavení trestního stíhání obviněného pro jeho nepřípustnost podle §11 odst. 1, písm. f) tr. ř., neboť nebylo možno vyloučit, že zdravotní stav obviněného je takový, že jeho těžká choroba trvale vylučuje postavení obviněného před soud. Rozhodl opatřením o přibrání znaleckého ústavu Ústřední vojenské nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, k vypracování znaleckého posudku z oboru neurologie, ortopedie a psychiatrie na zdravotní stav obviněného. Z podaného ústavního znaleckého posudku podle soudu vyplývá, že zdravotní stav obviněného mu v celé šíři umožňuje plné uplatnění všech jeho procesních práv před příslušným soudem. Soud poté ve svém rozhodnutí podrobně rozebírá závěry jednotlivých znalců, podle kterých je posuzovaný schopen plnohodnotné účasti na trestním řízení (fyzické i psychické). Je schopen cestování s úlevami (podle neurologa v sedě a s přestávkami). Okresní soud tak zjistil, že došlo k podstatné změně v závěrech o zdravotním stavu obviněného , která odůvodňuje předložení věci Nejvyššímu soudu, neboť soud má za to, že rozhodnutím o odnětí věci Okresnímu soudu v Ostravě byl obviněný odňat svému zákonnému soudci, a to na základě nesprávně lékařsky interpretovaných stesků obviněného na jeho zdravotní stav. Poukázal na to, že základní a prvotní je příslušnost určená podle §18 odst. 1 tr. ř., přičemž místní příslušnost Okresního soudu v Ostravě není nijak zpochybňována. Okresní soud se dále po teoretické stránce zabývá interpretací ustanovení §25 tr. ř. a judikaturou vztahující se k této problematice. Zdůrazňuje, že delegace nesmí být nikdy prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci (srov. čl. 38 odst. 1 LPS a §7 odst. 2 SSZ; dále i ÚS 82/1995-n.). Jestliže tedy znalecký ústav zjistil, že obviněný je zcela schopen plnohodnotné účasti na trestním řízení (po stránce fyzické i psychické) a je schopen cestování s úlevami, tedy v sedě a s přestávkami, není rozhodně stižen takovou těžkou nemocí, která by umožňovala dospět k závěru, že rozhodnutím o odnětí věci obviněného Okresnímu soudu v Ostravě nebyl obviněný odňat svému zákonnému soudci a nedošlo tím k porušení čl. 38 odst. 1 LPS. Ve věci obviněného tedy podle soudu vzniká významná pochybnost o příslušnosti soudu a je nezbytné rozhodnout o tom, který soud je příslušný k projednání věci, o čemž může rozhodnout jen ten soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem, tedy soudu zdejšímu a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti, tedy Okresnímu soudu v Ostravě. Obviněný ve vyjádření k předložení věci Nejvyššímu soudu uvedl, že mu dosud není znám obsah vypracovaného znaleckého posudku z oboru neurologie, ortopedie a psychiatrie, domnívá se však, že uvedeným znaleckým posudkem ani není řešena otázka, zda je schopen opakovaně absolvovat konkrétní cestu z adresy svého trvalého bydliště až k Okresnímu soudu v Ostravě, která tam i zpět činí 730 km. Zdůraznil, že svůj návrh na delegaci podaný v předchozím řízení řádně odůvodnil, náležitě doložil a s rozhodnutím Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 22/2016 plně souhlasí. Uzavřel, že jeho zdravotní stav se od posledního rozhodnutí Nejvyššího soudu nezlepšil, což doložil záznamem o vyšetření (Nemocnice Na Homolce v Praze 5 – ambulance pro léčbu bolesti) ze dne 12. 5. 2017 a ze dne 1. 8. 2017, ze kterého vyplývá velmi problematická možnost účasti obviněného na jednání soudu v Ostravě z důvodu špatné hybnosti a obslužnosti. Přiložil také potvrzení praktické lékařky ze dne 31. 7. 2017, o naprosté odkázanosti matky obviněného na jeho 24 hodinovou péči z důvodu těžké demence a imobility. Nejvyšší soud projednal předložený návrh soudu a dospěl k následujícímu závěru. V uvedené věci je především nutno zdůraznit, že rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. 7 Td 22/2016, byla věc podle §25 tr. ř. odňata Okresnímu soudu v Ostravě a přikázána Okresnímu soudu Praha-západ. Tento soud se tak stal příslušným k projednání trestní věci obviněného S. K. vedené tímto soudem pod sp. zn. 2 T 101/2016, neboť rozhodnutí o delegaci zakládá místní příslušnost soudu, kterému byla věc přikázána, a to až do jejího pravomocného skončení (ŠÁMAL, Pavel, ŠÁMALOVÁ, Milada. §25 [Odnětí a přikázání věci]. In: ŠÁMAL, Pavel, GŘIVNA, Tomáš, NOVOTNÁ, Jaroslava, PÚRY, František, RŮŽIČKA, Miroslav, ŘÍHA, Jiří, ŠÁMALOVÁ, Milada, ŠKVAIN, Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 335. ISBN 978-80-7400-465-0.). O místní příslušnosti Okresního soudu Praha-západ k projednání věci tak nejsou pochybnosti tohoto soudu namístě. Nejvyšší soud, jako soud nadřízený, k tomu okresnímu soudu připomíná, že citovaným rozhodnutím vydaným po pečlivém zvážení skutečností vyplývajících z obsahu předloženého spisového materiálu, autoritativně a závazně vyslovil právní názor a rozhodl. Vázanost soudu v otázce příslušnosti trvá po celé řízení před soudem, jemuž nadřízený soud věc přikázal k rozhodnutí (ŠÁMAL, Pavel. §189 [Nepřípustnost předložení věci]. In: ŠÁMAL, Pavel, GŘIVNA, Tomáš, NOVOTNÁ, Jaroslava, PÚRY, František, RŮŽIČKA, Miroslav, ŘÍHA, Jiří, ŠÁMALOVÁ, Milada, ŠKVAIN, Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 2496. ISBN 978-80-7400-465-0.). Soud, jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem, nemůže znovu zkoumat otázku své příslušnosti, ledaže by se mezitím skutkový podklad pro posouzení příslušnosti podstatně změnil (k tomu srov. §189, resp. §222 odst. 1 posl. věta; ŠÁMAL, Pavel. §195 [Nové předběžné projednání obžaloby]. In: ŠÁMAL, Pavel, GŘIVNA, Tomáš, NOVOTNÁ, Jaroslava, PÚRY, František, RŮŽIČKA, Miroslav, ŘÍHA, Jiří, ŠÁMALOVÁ, Milada, ŠKVAIN, Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 2510. ISBN 978-80-7400-465-0.) Z obsahu trestního spisu jsou zřejmé skutečnosti uvedené Okresním soudem Praha-západ v jeho rozhodnutí, především to, že byl k ověření zdravotního stavu obviněného vypracován znalecký posudek z oboru neurologie, ortopedie a psychiatrie vypracovaný znaleckým ústavem Ústřední vojenskou nemocnicí – Vojenská nemocnice Praha (č. l. 1541 tr. spisu). Z něj pro účely trestního řízení vedeného u příslušného soudu, jímž je Okresní soud Praha-západ, vyplývá, že obviněný je schopen plnohodnotně se účastnit hlavního líčení a chápat jeho smysl a je také schopen účasti na hlavním líčení ve smyslu dopravování se k soudu, kdy je schopen cestování s úlevami (podle neurologa v sedě a s přestávkami). Pokud tedy Okresní soud Praha-západ znaleckým posudkem vyloučil své pochybnosti o možnosti, že by zdravotní stav obviněného byl natolik vážný, že by mohlo dojít k rozhodnutí o zastavení trestního stíhání obviněného pro jeho nepřípustnost podle §11 odst. 1, písm. f) tr. ř., neboť považoval za možné, že těžká choroba trvale vylučuje postavení obviněného před soud, je nyní jeho úkolem po tomto zjištění ve věci jednat a rozhodnout. Uvedené závěry znaleckého posudku totiž žádné pochybnosti o příslušnosti tohoto soudu, jednoznačně založené předchozím rozhodnutím Nejvyššího soudu o delegaci věci, nemohou vyvolat. Pouze obecně Nejvyšší soud uvádí, že zdravotní stav obviněného může být důvodem návrhu na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř., ale nemůže vyvolávat pochybnosti o místní příslušnosti soudu. Postup podle §25 tr. ř. ale v této věci nebyl okresním soudem navrhován a takové rozhodnutí nepřichází ani v úvahu. Pokud okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí v mylném přesvědčení, že i přes rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. 7 Td 22/2016, jímž byla věc podle §25 tr. ř. odňata Okresnímu soudu v Ostravě a přikázána Okresnímu soudu Praha-západ, není místně příslušným k projednání věci a nadále je podle něj místně příslušným Okresní soud v Ostravě, uvedl příklady důležitých důvodů pro delegaci věci, přičemž žádný z nich v tomto případě neshledává, tak je nutno uvést, že podle §25 tr. ř. o odnětí a přikázání věci rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Z toho jasně vyplývá, že pouze tento nadřízený soud, kterým je v tomto případě Nejvyšší soud, také posuzuje, zda ve věci jsou nebo nejsou dány důležité důvody pro delegaci věci. Nikoliv tedy soud okresní. Navíc nelze také odhlédnout od skutečnosti, že obviněný v obvodu příslušného soudu fakticky bydlí a bude tak nejlépe zabezpečena jeho účast u hlavních líčení bez nadměrné zátěže pro obviněného, zejména z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu, který ostatně vyplývá i z vypracovaného znaleckého posudku. Obviněnému bude umožněno fakticky se dostavit k hlavnímu líčení a řádně uplatňovat svá práva. Nejvyšší soud tak neshledal ani důležité důvody (ve smyslu §25 tr. ř.) pro postup podle §24 odst. 2 tr. ř. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. srpna 2017 JUDr. Michal Mikláš předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/16/2017
Spisová značka:7 Td 32/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.32.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§24 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2017-10-20