ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.35.2017.1
sp. zn. 7 Td 35/2017-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 16. srpna 2017 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného J. H. , vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 2 T 57/2017, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud ve Zlíně.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích podal dne 25. 7. 2017 u Okresního soudu v Litoměřicích obžalobu na obviněného J. H. pro skutek kvalifikovaný jako přečin zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že (zkráceně) poté co dne 1. 3. 2017 v době kolem 17.00 hodin, před domem č. p. ..., v ulici Ř. v Roudnici nad Labem, okres Litoměřice, jako osoba zplnomocněná k jednání o úhradě dluhu ve výši 130 000 Kč pro věřitele J. K. – AUTOSLUŽBY K., vůči poškozenému dlužníkovi společnosti LIFE Property, s. r. o., převzal do zástavy od P. B., jednatele poškozené společnosti LIFE Property, s. r. o., investiční zlatý slitek o hmotnosti 100 g, v hodnotě nejméně 100 728 Kč, tak následně tento, v rozporu se zástavní smlouvou ze dne 1. 3. 2017, prodal dne 7. 3. 2017 další osobě přesto, že věděl, že není jeho majetkem a měl sloužit jako zástava do splacení předmětného dluhu a dále i přesto, že věděl že poškozený dluh ve výši 130 000 Kč vůči J. K. řádně splatil, tak ani následně poškozenému nevyplatil ani část z finančních prostředků, které za prodej předmětného zlatého slitku obdržel, přičemž finanční prostředky použil neoprávněně pro svou vlastní potřebu, čímž způsobil poškozené společnosti LIFE Property s. r. o., škodu ve výši 100 728 Kč.
Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. 2 T 57/2017, byla věc podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud v Litoměřicích není místně příslušný k jejímu projednání ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. Podle soudu je místem spáchání přečinu zpronevěry jednak místo, kde si měl obviněný přisvojit cizí věc, která mu byla svěřena a jednak místo, kde měl tímto činem způsobit škodu. Takovým místem je v případě protiprávního jednání obviněného sídlo společnosti ZLATÉ REZERVY, s. r. o., ve Zlíně, kde došlo k prodeji investičního zlatého slitku v rozporu se zástavní smlouvou ze dne 1. 3. 2017. Ke škodlivému následku pak podle soudu došlo v sídle poškozené společnosti LIFE Property, s. r. o., v Praze ... V obvodu Okresního soudu v Litoměřicích nenastal ani škodlivý následek uvedeného přečinu. Ze spisového materiálu nelze podle okresního soudu dovodit místní příslušnost Okresního soudu v Litoměřicích k projednání věci. Prokazatelně je naopak dána místní příslušnost okresního soudu ve Zlíně nebo Obvodního soudu pro Prahu 4.
Nejvyšší soud, který je uvedeným soudům ve smyslu §24 tr. ř. nejblíže společně nadřízeným soudem, věc projednal a shledal, že k řízení o trestném činu podle podané obžaloby není místně příslušný Okresní soud v Litoměřicích.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Zde lze totiž obvykle nejlépe a nejrychleji objasnit trestnou činnost a zpravidla tu bývá i nejpůsobivější výchovný účinek trestního řízení. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
Podle obžaloby se měl obviněný dopustit přečinu zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku tak, že měl v rozporu se zástavní smlouvou ze dne 1. 3. 2017 (č. l. 47 tr. spisu), na základě níž převzal do zástavy zlatý slitek do doby splacení dluhu, zlatý slitek prodat (v rozporu s účelem svěření), a to ve Zlíně, ve společnosti ZLATÉ REZERVY, s. r. o. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že obviněný své jednání popsané v obžalobě nepopírá. Skutečnost, že obviněný prodal svěřený zlatý slitek ve Zlíně, vyplývá ze samotné výpovědi obviněného (č. l. 9, 20 tr. spisu), jakož i z informací jednatele společnosti ZLATÉ REZERVY, s. r. o., Bc. R. P. (č. l. 43 tr. spisu).
Přisvojení si cizí věci, která byla pachateli svěřena, spočívá v jednání, kterým pachatel s takovou věcí naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla dána do dispozice, a to způsobem, jímž maří účel svěření. Jinak řečeno, pouhé převzetí cizí věci pachatelem s tím, že s ní bude určitým způsobem nakládat, ještě nenaplňuje zákonné znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry. Místo, kde pachatel věc převzal, proto není místem spáchání tohoto trestného činu ve smyslu ustanovení §18 odst. 1 tr. ř., pokud se liší od místa, kde si pachatel věc přisvojil. Podstatné je jeho jednání poté, co pojal úmysl naložit s věcí v rozporu s účelem svěření.
Jestliže na základě dosud provedených důkazů je ve výše popsaném skutku spatřován trestný čin zpronevěry, pak k jednání, kterým obviněný se svěřenou věcí naložil v rozporu s účelem, k němuž mu byla dána do dispozice, a to způsobem, jímž byl zmařen účel svěření, mělo dojít ve Zlíně, následek žalovaného trestného činu, tedy způsobená škoda na cizím majetku, v tomto případě nastala na stejném místě, na kterém došlo k jednání obviněného. Takové závěry vyplývají z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 2. 1998, sp. zn. 11 Nd 23/98, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 16/1999.
Obžaloba byla tedy podána u místně nepříslušného soudu, když místně příslušný soud k projednání věci je Okresní soud ve Zlíně.
Na základě těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 16. srpna 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu