ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.40.2017.1
sp. zn. 7 Td 40/2017-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 14. září 2017 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného L. B. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 1 T 84/2017, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci p ř í s l u š n ý Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 podala dne 30. 6. 2017 u Obvodního soudu pro Prahu 4 obžalobu na obviněného L. B. pro zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku.
Zločinu se měl dopustit tím, že (zkráceně) jako jednatel společnosti VOCABOLARIO, s. r. o., jménem této společnosti 1) dne 27. 4. 2015 v Olomouci na dosud neznámém místě prodal osobní automobil BMW (uvedené specifikace) vše za účelem vlastního obohacení a to v rozporu s úvěrovou smlouvou uzavřenou dne 4. 3. 2015 se společností GE Money Auto, s. r. o. se sídlem Praha 4, na částku 575 910 Kč, kdy je součástí úvěrové smlouvy Smlouva o zajišťovacím převodu práva, ačkoli věděl, že majitelem vozidla je společnost GE Money Auto, s. r. o., což vyplývalo ze Smlouvy o zajišťovacím převodu práva, se kterou byl při podpisu smlouvy o úvěr seznámen, přesto dne 27. 4. 2015 zažádal o změnu údajů v registru silničních vozidel za účelem vývozu automobilu do zahraničí a to do Spolkové republiky Německo, neboť dne 27. 4. 2015 bylo předmětné vozidlo zakoupeno společností Spaziany Autohandel SRN, a to v rozporu se Smlouvou o zajišťovacím převodu práv, kdy společnost GE Money Auto, s. r. o., nedala k prodeji, natož vývozu osobního automobilu souhlas, tedy svým jednáním způsobil společnosti GE Money Auto s. r. o.,(dnes MONETA Auto, s. r. o.) škodu ve výši 432 428,41 Kč, 2) v dosud neznámou dobu, na neznámém místě, naložil dosud neznámým způsobem s osobním automobilem BMW (uvedené specifikace), vše za účelem vlastního obohacení a to v rozporu s úvěrovou smlouvou uzavřenou dne 20. 3. 2015 se společností ESSOX, s. r. o., se sídlem v Českých Budějovicích na částku 698 000 Kč, kdy součástí úvěrové smlouvy je Smlouva o zajišťovacím převodu práva, ačkoli věděl, že majitelem vozidla je společnost ESSOX, s. r. o., což vyplývalo ze Smlouvy o zajišťovacím převodu práva, se kterou byl při podpisu smlouvy o úvěr seznámen, přesto dne 27. 5. 2015 zažádal o změnu údajů v registru silničních vozidel za účelem vývozu automobilu do zahraničí a to do Polské republiky, neboť se novým majitelem osobního vozidla stala osoba W. A. G., a to v rozporu se Smlouvou o zajišťovacím převodu práv, kdy společnost ESSOX, s. r. o., nedala k prodeji, natož vývozu osobního automobilu souhlas, tedy svým jednáním způsobil společnosti ESSOX, s. r. o., škodu ve výši 455 755,62 Kč.
Usnesením ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 1 T 84/2017, předložil Obvodní soud pro Prahu 4 uvedený trestní spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Obvodní soud pro Prahu 4 není místně příslušný k projednání věci, když příslušný by mohl být Okresní soud v Ostravě, Okresní soud ve Znojmě nebo Městský soud v Brně. Z podané obžaloby a ze spisového materiálu je podle soudu zřejmé, že obviněný u skutku popsaného pod bodem ad 1) koupil předmětné vozidlo v Ostravě, poté ho v rozporu s úvěrovou smlouvou předal osobě jménem T. taktéž v Ostravě, smlouva o úvěru byla podepsána v Ostravě, registrace vozu proběhla v Brně. Obviněný vystupoval jménem společnosti VOCABOLARIO, s. r. o., se sídlem v Olomouci. Pouze společnost GE Money Auto, s. r. o., která poskytla úvěr má sídlo v Praze 4. Žádné jednání se však v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4 neodehrálo, pouze zde má sídlo poškozená společnost. Pokud jde o jednání popsané pod bodem ad 2) odehrálo se podle soudu částečně v Brně, kde byla podepsána smlouva na vozidlo, pak měl obviněný v rozporu s úvěrovou smlouvou předat vozidlo osobě jménem T. – zřejmě v Brně. Obviněný vystupoval jménem společnosti VOCABOLARIO, s. r.o., se sídlem v Olomouci. Ani zde se žádná část jednání podle soudu neodehrála v Praze 4. Z uvedeného je podle názoru Obvodního soudu pro Prahu 4 zřejmé, že k jednání obviněného došlo v obvodu Okresního soudu v Ostravě, kde obviněný jednal s poškozenou společností, neboť zde uzavřel úvěrovou smlouvu a následně vozidlo předal osobě jménem T., dále v obvodu Okresního soudu ve Znojmě, kde obviněný uzavřel úvěrovou smlouvu se společností ESSOX, s. r. o., a v obvodu Městského soudu v Brně, kde obviněný uzavřel kupní smlouvu pod bodem ad 2) a provedl registraci obou vozidel. Proto Obvodní soud pro Prahu 4 předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti.
Nejvyšší soud, který je uvedeným soudům ve smyslu §24 tr. ř. nejblíže společně nadřízeným soudem, věc projednal a shledal, že k řízení o trestném činu podle podané obžaloby není příslušný Obvodní soud pro Prahu 4.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Zde lze totiž obvykle nejlépe a nejrychleji objasnit trestnou činnost a zpravidla tu bývá i nejpůsobivější výchovný účinek trestního řízení. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
Obviněný se měl podle obžaloby spáchat zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Toho se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena a způsobí tak na cizím majetku značnou škodu. Cizí věc nebo jiná majetková hodnota je svěřena pachateli, jestliže je mu odevzdána do faktické moci. Objektivní stránka uvedeného zločinu je naplněna ve chvíli, kdy si pachatel přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena a způsobí tak na cizím majetku zákonem předpokládanou škodu. Tedy v okamžiku, kdy obviněný pojme úmysl naložit se svěřenou věci jako s věcí vlastní, a to v rozporu s účelem svěření. Pokud jde o následek žalovaného trestného činu, tedy o způsobenou škodu na cizím majetku, ten v tomto případě nastal na stejném místě, na kterém došlo k jednání pachatele. Takové závěry vyplývají z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 2. 1998, sp. zn. 11 Nd 23/98, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 16/1999.
Aplikujeme-li uvedené zásady na tento případ, je zřejmé, že pokud je ve výše popsaném skutku spatřován trestný čin zpronevěry, pak tento trestný čin neměl být spáchán již samotným uzavřením kupní smlouvy, uzavřením úvěrové smlouvy či samotným převzetím vozidla obviněným (v Ostravě, Brně, či Znojmě). Přisvojení si cizí věci, která byla pachateli svěřena, spočívá v jednání, kterým pachatel s takovou věcí naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla dána do dispozice, a to způsobem, jímž maří účel svěření. Jinak řečeno, pouhé převzetí cizí věci pachatelem s tím, že s ní bude určitým způsobem nakládat, ještě nenaplňuje zákonné znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry. Místo, kde pachatel věc převzal, proto není místem spáchání tohoto trestného činu ve smyslu ustanovení §18 odst. 1 tr. ř., pokud se liší od místa, kde si pachatel věc přisvojil. Podstatné je, kde pachatel pojal úmysl naložit s věcí v rozporu s účelem svěření. Obviněný ve svých výpovědích (př. č. l. 33 a násl. tr. spisu) uvádí, že vše činil na pokyn osoby jménem T. P. a jemu také předával vozidla (trestní řízení však proti této osobě není vedeno, z ČR byl dne 26. 3. 2015 vyhoštěn) u jednání pod bodem ad 1) mu měl vozidlo předat ještě v Ostravě, u skutku pod bodem ad 2) se tak mělo stát zřejmě v Brně. Úmysl obviněného naložit s věcí v rozporu s účelem svěření, tedy v rozporu s uzavřenou úvěrovou smlouvou, však nepochybně vyplývá ze zápisu v registru silničních vozidel a ze žádostí o zápis změn údajů v registru silničních vozidel ze dne 27. 4. 2015 a 27. 5. 2015 (č. l. 134 a 225 tr. spisu), které obviněný sám podepsal, a ze kterých vyplývá, že ke změně údajů v registru došlo za účelem vývozu vozidla do zahraničí, což bylo v rozporu s uzavřenými úvěrovými smlouvami. U obou vozidel se tak stalo v Brně (Magistrát města Brna, Odbor dopravněsprávních činností, Kounicova 67, Brno). Obviněný navíc ve své výpovědi uvedl, že byl přítomen prodeje prvního vozidla, a to v Brně, kde se spolu s T. koncem dubna 2015 sešli s Němcem, který vozidlo kupoval.
Z hlediska místní příslušnosti je tak zřejmé, že daný zločin měl být spáchán v obvodu Městského soudu v Brně, v jehož obvodu se obviněný měl dopustit jednání naplňujícího objektivní stránku uvedeného zločinu a k žádnému jednání nedošlo v územním obvodu Obvodního soudu v Praze 4.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 14. září 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu