ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.50.2017.1
sp. zn. 7 Td 50/2017-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 8. listopadu 2017 v neveřejném zasedání ve věci obviněného J. V. , vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 25/2016, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Jihlavě.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Jihlavě podala dne 19. 2. 2016 u Okresního soudu v Jihlavě návrh na potrestání J. V. pro přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) v době od 15. 6. 2012 do 15. 2. 2016 v Třešti, Sušici, Roztokách u Prahy ani jinde úmyslně neplnil vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři *) XXXXX, která vyplývala ze zákona a byla konkretizovaná uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě, ve výši 1 800 Kč měsíčně vždy do 15. dne v měsíci k rukám matky L. B., bytem Třešť, E., okr. Jihlava, jíž tak za uvedené období dluží na výživném částku 81 000 Kč.
Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 13 T 25/2016, byl obviněný J. V. uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku a byl mu uložen trest. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 8 To 535/2016, bylo podle §256 tr. ř. odvolání obviněného zamítnuto. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 8 Tdo 745/2017, byla k dovolání obviněného podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušena rozhodnutí obou soudů ve věci, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 8 To 535/2016, i rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 13 T 25/2016 a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Jihlavě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyššímu soudu byl dne 26. 10. 2017 předložen trestní spis Okresního soudu v Jihlavě, sp. zn. 13 T 25/2016, s podáním obviněného J. V. ze dne 17. 10. 2017, v němž obviněný uplatnil námitku místní nepříslušnosti soudu a nezákonného soudce. Obviněný má za to, že věc nerozhoduje zákonný soud a soudce. Soud měl podle jeho názoru vycházet jednak z jeho faktického pobytu, tedy z místa odkud skutečně nebylo výživné placeno. Dále uvedl, že při zohlednění uhrazovací povinnosti insolvenčního správce, jež měl po celou dobu fakticky nároky oprávněné osoby uspokojit, je podle něj třeba za místo, kde nemělo být výživné hrazeno třeba označit město Horažďovice, okres Klatovy. Navíc podle obviněného bylo nesprávně vycházeno z trvalého a nikoli faktického bydliště matky a nezletilé. Zopakoval, že trestný čin měl být spáchán z místa, kde se on v předmětné době zdržoval, odkud výživné neplatil, přičemž nešlo o žádné místo v okrese Jihlava.
Nejvyšší soud nejprve konstatuje, že trestní věc obviněného se nyní nachází ve fázi řízení před soudem prvního stupně. Nejvyšší soud je příslušný k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, neboť obviněný namítá příslušnost Okresního soudu v Jihlavě k projednání věci, přičemž se zároveň domnívá, že by příslušným měl být soud, v jehož obvodu se zdržoval v době neplacení výživného či soud, v jehož obvodu leží město Horažďovice, tedy Okresní soud v Klatovech. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že nelze přisvědčit námitce nepříslušnosti soudu vznesenou obviněným.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele (v daném případě opomenutí), naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Místem spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy je jak místo, kde měl pachatel pobyt v čase neplnění vyživovací povinnosti, tak i místo, kde měla pobyt oprávněná osoba (srov. rozhodnutí č. 44/1971, č. 47/1988 Sb. rozh. tr.). Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994).
Pro určení místní příslušnosti soudu jsou tedy rozhodná místa pobytu obviněného a oprávněné osoby v době, po kterou je obviněnému kladeno za vinu neplnění vyživovací povinnosti vůči dceři, tedy v době páchání trestného činu.
Aplikujeme-li uvedené zásady na tento případ, je zřejmé, že ke spáchání přečinu zanedbání povinné výživy došlo také v místě bydliště oprávněné osoby. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení na č. l. 5 a násl. tr. spisu ze dne 7. 1. 2016, tedy ještě v době, po kterou je obviněnému kladeno za vinu neplnění vyživovací povinnosti, vyplývá, že matka žije s dcerou na adrese E., Třešť, v okrese Jihlava. Jde přitom o adresu trvalého pobytu, ale také adresu faktického bydliště a adresu pro doručování. Svědkyně L. B. v protokolu také uvedla, že dcera obviněného bydlí spolu s ní v rodinném domě, ještě s jejím manželem a další dcerou a chodí do základní školy v Třešti.
Z uvedeného je zřejmé, že místo spáchání uvedeného přečinu (místo, kde měla pobyt oprávněná osoba v čase neplnění vyživovací povinnosti) se nachází také v obvodu Okresního soudu v Jihlavě. U tohoto soudu byl na obviněného podán návrh na potrestání, byla tím založena příslušnost tohoto soudu k projednání věci. Podle §22 tr. ř. tedy koná řízení tento soud.
K postupu podle §24 odst. 2 tr. ř. neshledal Nejvyšší soud důvody.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 8. listopadu 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu
*) Byl použit pseudonym podle zákona č. 45/2013 Sb.