ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.58.2017.1
sp. zn. 7 Td 58/2017-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 6. prosince 2017 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného S. V., vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 1 T 138/2017, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci p ř í s l u š n ý Okresní soud v Benešově.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Benešově, podala dne 24. 10. 2017 u Okresního soudu v Benešově návrh na potrestání obviněného S. V. pro přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle §230 odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku.
Přečinu se měl podle návrhu na potrestání dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) dne 23. 10. 2017 od ranních hodin až do 13:07 hodin při řízení jízdní soupravy skládající se z tahače a návěsu po dálnici D1 od hraničního přechodu K. až na 111. km dálnice, úmyslně umístil magnet na snímač pohybu digitálního tachografu vozidla, tím snímač pohybu vyřadil z činnosti a digitální tachograf tak vykazoval odpočinek řidiče, když tato skutečnost byla zjištěna při kontrole hlídky dopravní policie na 289. km (pozn. správně 29 km) dálnice D1.
Usnesením ze dne 27. 10. 2017, sp. zn. 1 T 138/2017, předložil Okresní soud v Benešově, podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., za použití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, neboť má za to, že není k projednání věci místně příslušný. Z obsahu trestního spisu podle soudu vyplývá, že v obvodu jeho působnosti se obviněný trestné činnosti nedopouštěl, ale byla zde pouze zjištěna, při kontrole příslušníků policie na 29. km dálnice D1 v 14:18 hodin, kdy již byl magnet odstraněn a tachograf zaznamenával údaje řádně. Podle výpovědi obviněného i ze záznamu tachografu byl tento zprovozněn na odpočívadle na 111. km dálnice D1 v 13:07 hodin. K poslednímu zásahu do tachometru tak mělo podle soudu dojít v území okresu Jihlava. Podle Okresního soudu v Benešově je tak místně příslušný Okresní soud v Jihlavě, v jehož obvodu mělo docházet k zásahu do počítačového systému. Podle soudu by příslušný mohl být každý okresní soud, v jehož obvodu působnosti mělo docházet k trestnému jednání, tedy kudy obviněný od hranic se SR projížděl.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že Okresní soud v Benešově je příslušný k projednání věci.
Ustanovení §18 tr. ř. v odstavci 1 a 2 uvádí hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. V odstavci 1 je uvedeno jako základní místo spáchání činu a v odstavci 2 další hlediska, jimiž jsou místo kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, která jsou rovnocenná, anebo místo, kde trestný čin vyšel najevo. Tato hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Příslušnost podle místa spáchání má přednost před ostatními pravidly, která nastupují hierarchicky v případě, že nelze použít předchozí kritérium.
Podle §18 odst. 2 nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
Obviněný se měl podle návrhu na potrestání dopustit přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle §230 odst. 2 písm. d) odst. 3 písm. b) tr. zákoníku podle právní věty tím, že získal přístup k počítačovému systému a učinil zásah do programového a technického vybavení počítače a čin spáchal v úmyslu neoprávněně omezit funkčnost počítačového systému. Objektivní stránka uvedeného přečinu tak v podstatě spočívá v tom, že pachatel učiní zásah do počítačového systému, když podle §230 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku se daného trestného činu dopustí m. j. ten, kdo „učiní jiný zásah“. Obviněný sám svou trestnou činnost nepopírá, že úmyslně umístil magnet na snímač pohybu digitálního tachografu vozidla (tento vyřadil z činnosti a digitální tachograf tak vykazoval odpočinek řidiče, což bylo v rozporu s realitou). Jednání obviněného naplňující objektivní stránku uvedeného přečinu však spočívalo pouze v jednorázovém zásahu do uvedeného počítačového systému.
Z výpovědi samotného obviněného (č. l. 3 a násl. tr. spisu) vyplývá, že měl magnet na tachograf umístit již před započetím jízdy, a to v Trnavě, čímž měl do počítačového systému zasáhnout a neoprávněně omezit jeho funkčnost. Na místo spáchání uvedeného trestného činu, již nemá vliv skutečnost, že obviněný s takto neoprávněně upraveným tachografem cestoval až na 111. km dálnice D1. Trestný čin byl již dokonán jednáním, kterého se obviněný měl dopustit v Trnavě na území Slovenské republiky, kde obviněný také bydlí a pracuje.
Aplikujeme-li výše uvedené zásady na tento případ, je zřejmé, že příslušným soudem ve smyslu §18 odst. 2 tr. ř. je soud, v jehož obvodu trestný čin vyšel najevo, tedy soud příslušný podle místa, kde se některý z orgánů činných v trestním řízení dozvěděl, že byl spáchán trestný čin. Skutečnost, že měl být spáchán trestný čin, i když se obviněný jednání dopustil v cizině, vyšla podle obsahu spisového materiálu najevo při kontrole obviněného příslušníky policie na 29. km dálnice D1, tedy v obvodu Okresního soudu v Benešově.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 6. prosince 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu