ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.72.2016.1
7 Td 72/2016-I.-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 11. ledna 2017 v neveřejném zasedání návrhy Obvodního soudu pro Prahu 5 , na odnětí věcí vedených u tohoto soudu pod sp. zn. V 289/2016 – 37 Nt 332/2016, sp. zn. V 290/2016 – 37 Nt 333/2016 a sp. zn. V 291/2016 – 37 Nt 334/2016, a jejich přikázání jinému věcně příslušnému soudu v obvodu mimo obvod Vrchního soudu v Praze, které jsou u Nejvyššího soudu vedeny pod společnou sp. zn. 7 Td 72/2016, a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 5 odnímají věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. V 289/2016 – 37 Nt 332/2016, sp. zn. V 290/2016 – 37 Nt 333/2016 a sp. zn. V 291/2016 – 37 Nt 334/2016, a přikazují se Okresnímu soudu v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
Dne 27. 12. 2016 byly Nejvyššímu soudu předloženy k rozhodnutí o delegaci podle §25 tr. ř. tři návrhy Obvodního soudu pro Prahu 5, na odnětí věcí vedených u tohoto soudu pod sp. zn. V 289/2016 – 37 Nt 332/2016, sp. zn. V 290/2016 – 37 Nt 333/2016 a sp. zn. V 291/2016 – 37 Nt 334/2016, a jejich přikázání jinému věcně příslušnému soudu v obvodu mimo obvod působnosti Vrchního soudu v Praze. Tyto návrhy byly u Nejvyššího soudu vedeny pod sp. zn. 7 Td 72/2016, sp. zn. 7 Td 73/2016 a pod sp. zn. 7 Td 74/2016. Protože tyto tři návrhy se týkají řízení ve stadiu prověřování v téže trestní věci, rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 1. 2017 podle §23 odst. 3 tr. ř. per analogiam o spojení těchto věcí s tím, že společné řízení o nich bude nadále vedeno u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 72/2016.
V předložených návrzích soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále též jen obvodní soud) uvedl, že se jedná o návrhy státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, vedené v režimu utajení „Vyhrazené“, které se, vedle osoby působící u jednoho z pražských obvodních soudů, týkají i osoby působící na trestním úseku u Městského soudu v Praze a lze také předpokládat podání i dalších obdobných návrhů týkajících se dalších osob působících u tohoto soudu, resp. u soudů nižšího stupně. Rovněž uvedl, zda by z důvodu širší personální provázanosti nebylo vhodné, aby v předmětné věci rozhodoval v přípravném řízení některý z okresních soudů v působnosti jiného vrchního soudu než Vrchního soudu v Praze. Protože za dané situace podle obvodního soudu není vhodné, aby v této trestní věci rozhodoval v přípravném řízení kterýkoliv ze soudů v obvodu Městského soudu v Praze, navrhl Obvodní soud pro Prahu 5, aby mu uvedené věci byly podle §25 tr. ř. odňaty a byly přikázány jinému věcně příslušnému soudu mimo obvod působnosti Vrchního soudu v Praze. Takovým postupem, aby byla založena nová místní příslušnost pro rozhodování soudu v přípravném řízení v této trestní věci.
Protože jiným věcně příslušným soudem, mimo obvod působnosti Vrchního soudu v Praze, je pouze některý z okresních soudů v obvodu Vrchního soudu v Olomouci, je tím k rozhodnutí o návrzích na delegaci věci podle §25 tr. ř. založena příslušnost Nejvyššího soudu, jako soudu nejblíže společně nadřízeného podle tohoto ustanovení trestního řádu.
Nejvyšší soud se seznámil s obsahem předmětných návrhů, které jsou vedeny v režimu utajení „Vyhrazené“ a týkají se téže trestní věci prověřování vedené Policií ČR, Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, expoziturou Ústí nad Labem pod č.j. NCOZ-5293/TČ-2016-418401. Po jejich projednání dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podmínkou pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu, musí být tedy předně existence určité věci projednávané příslušným soudem a pak existence tzv. důležitých důvodů ve smyslu §25 tr. ř.
Podle §26 odst. 1 tr. ř. je k provádění úkonů v přípravném řízení příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. Podle §26 odst. 2 tr. ř. soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.
Jak vyplývá z obsahu předložených návrhů, ve výše uvedené věci byly zahájeny úkony trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že určitou podezřelou osobou působící u jednoho z obvodních soudů v Praze, společně s dosud neustanovenými dalšími osobami, byl jednáním popsaným v návrhu státní zástupkyně spáchán přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. V rámci řízení v uvedené věci byly u Obvodního soudu pro Prahu 5 v souladu s ustanovením §26 tr. ř. podány státní zástupkyní Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 návrhy na vydání příkazů podle trestního řádu, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. V 289/2016 – 37 Nt 332/2016, sp. zn. V 290/2016 – 37 Nt 333/2016 a sp. zn. V 291/2016 – 37 Nt 334/2016. Tyto návrhy v téže trestní věci, se mimo jiné týkají i osoby působící u Městského soudu v Praze.
Nejvyšší soud, vzhledem k zjištěným závažným okolnostem a podezřením vyplývajícím z předložených utajovaných návrhů, dospěl k závěru, že ve věci jsou důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř. Vycházel přitom především z účelu trestního řádu, který je v ustanovení §1 odst. 1 tr. ř. definován tak, že jeho účelem je upravit postup orgánů činných v trestním řízení, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. K dosažení tohoto účelu zákona je vzhledem k okolnostem případu vhodné a nutné minimalizovat možnosti, aby objasňování věci bylo jakýmkoliv způsobem ovlivňováno, nebo aby bylo mařeno či ztěžováno zjišťování skutečností významných pro trestní řízení. Proto Nejvyšší soud rozhodl podle §25 tr. ř. tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Pokud Obvodní soud pro Prahu 5 v návrzích na delegaci uvedl, zda by z důvodu širší personální provázanosti nebylo vhodné, aby v předmětné věci rozhodoval v přípravném řízení některý z okresních soudů v působnosti jiného vrchního soudu než Vrchního soudu v Praze, tedy v působnosti Vrchního soudu v Olomouci, Nejvyšší soud vzhledem k dosud ve věci zjištěným skutečnostem, a pouze k obecně tvrzené „širší personální provázanosti“, nepovažuje takový postup za nutný ani vhodný. Nelze totiž pominout, že účelem určení místní příslušnosti podle §26 tr. ř. je také požadavek rychlosti provedení úkonů v přípravném řízení, kdy hraje svou roli také snadnější dosažitelnost soudce pro orgány činné v přípravném řízení.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Tímto rozhodnutím se okresní soud, jemuž byla věc přikázána tímto rozhodnutím podle §25 tr. ř., stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení v dané věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. ledna 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu