ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.78.2016.1
sp. zn. 7 Td 78/2016-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 11. ledna 2017 v neveřejném zasedání, ve věci obviněné A. D. , vedené u Okresního soudu Teplicích pod sp. zn. 2 T 163/2010, o příslušnosti soudu k rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Ostravě.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 2 T 163/2010 (č. l. 222 tr. spisu), byla obviněná uznána vinnou přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž bylo podle §47 odst. 1 tr. zákoníku upuštěno od potrestání za současného uložení ochranného léčení psychiatrického ambulantní formou. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody.
Dne 18. 2. 2014 byl obviněné na základě výše uvedeného pravomocného rozhodnutí Okresního soudu v Teplicích nařízen výkon ochranného léčení psychiatrického ambulantní formou, a to v psychiatrické ambulanci Hornické polikliniky, s. r. o., v Ostravě (č. l. 317 tr. spisu). Z lékařských zpráv MUDr. V. K., Hornická poliklinika, s. r. o., psychiatrická ambulance, Ostrava, vyplývá, že obviněná od 31. 1. 2014 v pravidelných a domluvených termínech řádně vykonávala ochranné léčení psychiatrické ambulantní formou (č. l. 319, 321, 323). Podle sdělení lékaře uvedené psychiatrické ambulance ze dne 2. 5. 2016 (č. l. 327 tr. spisu) ochranné léčení splnilo účel, stav obviněné je stabilizovaný, dochází pravidelně v domluvených termínech na kontroly do ambulance a řádně spolupracuje.
Okresní soud v Teplicích přípisem ze dne 1. 7. 2016 (č. l. 328 tr. spisu) s poukazem na ustanovení §353 odst. 2 tr. ř. postoupil věc Okresnímu soudu v Ostravě k rozhodnutí o propuštění obviněné z ochranného léčení, protože ve lhůtě dvou roků od jeho zahájení nebylo rozhodnuto o jeho prodloužení. Okresní soud v Ostravě však přípisem ze dne 23. 9. 2016 trestní spis vrátil Okresnímu soudu v Teplicích s tím, že není dána jeho příslušnost k takovému rozhodnutí, neboť trestní spis byl okresnímu soudu postoupen až dne 8. 7. 2016, přičemž zákonná lhůta podle §99 odst. 6 tr. zákoníku uplynula již 31. 1. 2016.
Usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 9. 11. 2016, sp. zn. 2 T 163/2010, bylo rozhodnuto podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam, o předložení věci Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. Okresní soud v Teplicích má za to, že není příslušný k rozhodnutí podle §99 odst. 6 tr. zákoníku, a to podle §353 odst. 1, 2 tr. ř. o propuštění obviněné z ochranného léčení, neboť podle soudu je k takovému rozhodnutí příslušný Okresní soud v Ostravě, v jehož obvodu obviněná bydlí, fakticky se zdržuje a v jehož obvodu ochranné léčení vykonávala. Přičemž podle soudu musí být o ochranném léčení rozhodnuto obligatorně.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že v tomto případě sice nelze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Okresního soudu v Teplicích, ale příslušným k rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení v ambulantní formě je přesto Okresní soud v Ostravě.
Z obsahu trestního spisu, kromě skutečností shora uvedených, nepochybně vyplývá, že obviněná vykonávala a stále vykonává ochranné léčení psychiatrické ambulantní formou od 31. 1. 2014 (č. l. 317 p. v. tr. spisu), a to v psychiatrické ambulanci Hornické polikliniky, s. r. o., v Ostravě u MUDr. V. K. Také z poslední lékařské zprávy ze dne 2. 5. 2016 (č. l. 327 tr. spisu) vyplývá, že obviněná dochází (pozn. nikoliv docházela) pravidelně v domluvených termínech do ambulance a řádně spolupracuje. Za zprávy lékaře na č. l. 327 také plyne, že s ohledem na to, že ochranné léčení splnilo svůj účel, nepodával k Okresnímu soudu v Ostravě (pozn. v jehož obvodu obviněná ochranné léčení vykonává) návrh na prodloužení ochranného léčení. Ochranné léčení by přitom v souladu s §99 odst. 6 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2016, trvalo od 31. 1. 2014 (č. l. 317 p. v. tr. spisu) do 31. 1. 2016, protože podle tohoto tehdy účinného znění ustanovení §99 odst. 6 tr. zákoníku „ochranné léčení potrvá, dokud to vyžaduje jeho účel, nejdéle však dvě léta“. Toto ustanovení ale současně stanoví povinnost soudu učinit některá rozhodnutí o ochranném léčení, včetně propuštění z ochranného léčení, o kterém také rozhoduje pouze soud. Uplynutí zákonné dvouleté lhůty, která se do 30. 6. 2016 vztahovala na ochranné léčení obecně, tak u obviněné nedošlo ze zákona k jeho zániku, nadále trvá a je vykonáváno, a to až do doby, než učiní soud rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení. Obviněná tak nařízené ambulantní ochranné léčení nadále vykonává a potvrzuje to ostatně také poslední lékařská zpráva ze dne 2. 5. 2016 (č. l. 327 tr. spisu), z které vyplývá, že obviněná dochází (pozn. nikoliv docházela) pravidelně v domluvených termínech do ambulance a řádně spolupracuje. Z uvedeného je zřejmé, že je splněna podmínka příslušnosti Okresního soudu v Ostravě uvedená v §353 odst. 2 tr. ř., protože v jeho obvodu obviněná ochranné léčení vykonává. Na splnění této podmínky je vázána aplikace ustanovení §353 tr. ř., pokud upravuje příslušnost soudu odchylně od obecného ustanovení §315 odst. 2 tr. ř. Vzájemný vztah mezi oběma uvedenými ustanoveními je takový, že ustanovení §315 odst. 2 tr. ř. obecně stanoví příslušnost soudů ve vykonávacím řízení založenou na zásadě příslušnosti soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a ustanovení §353 tr. ř. je jedním z ustanovení, která upravují výjimky z uvedené zásady. Tato povaha vztahu mezi oběma ustanoveními je patrná z dikce ustanovení §315 odst. 2 tr. ř., podle kterého rozhodnutí související s výkonem trestů a ochranných opatření činí, není-li dále stanoveno něco jiného, soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Pokud má platit něco jiného, než co je v §315 odst. 2 tr. ř. zakotveno jako příslušnost soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, musí být splněny podmínky uvedené v těch ustanoveních o příslušnosti soudů ve vykonávacím řízení, která představují výjimku z ustanovení §315 odst. 2 tr. ř. Pokud jde o propuštění z ochranného léčení nebo jeho ukončení, musí být splněna pro příslušnost jiného soudu, než je soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, podmínka, že v obvodu tohoto jiného soudu se ochranné léčení vykonává, jak vyžaduje ustanovení §353 tr. ř. a tak je tomu v tomto případě ochranného léčení vykonávaného obviněnou v ambulantní formě. Pokud ochranné léčení není v obvodu jiného soudu skutečně vykonáváno, neřídí se příslušnost soudu k rozhodnutí ustanovením §353 tr. ř., nýbrž ustanovením §315 odst. 2 tr. ř. Přitom je nerozhodné, z jakých důvodů není ochranné léčení vykonáváno (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 1994, sp. zn. Ntd 92/94, vydané ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 52/1995, přiměřeně také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2009, sp. zn. 11 Td 9/2009, ze dne 4. 11. 2015, sp. zn. 7 Td 64/2015).
Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že pokud obviněná uložené ochranné léčení ambulantní vykonává v psychiatrické ambulanci Hornické polikliniky, s. r. o., v Ostravě, je k rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení dána příslušnost Okresního soudu v Ostravě a nikoliv soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, tj. v posuzovaném případě Okresního soudu v Teplicích.
Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle §24 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Závěrem lze poznamenat, že v daném případě, pokud by přicházela v úvahu místní příslušnost Okresního soudu v Teplicích, bylo by vzhledem k zdravotnímu stavu a bydlišti obviněné, jakož i vzhledem k sídlu psychiatrické ambulance, možno zvažovat, zda nejsou dány důležité důvody pro delegaci věci postupem podle §25 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 11. ledna 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu