ECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.1574.2017.1
sp. zn. 7 Tdo 1574/2017-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. 12. 2017 o dovolání, které podal obviněný M. T. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 10 To 305/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 39/2017, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný M. T. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 10 To 305/2017, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 2 T 39/2017. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Projevil nesouhlas s tím, že napadeným usnesením byl ponechán beze změny výrok o vině, na jehož adresu vytkl nesprávná skutková zjištění, ke kterým soudy podle jeho názoru došly vadným hodnocením důkazů a při nedostatečně provedeném dokazování. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se k dovolání nebude vyjadřovat.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že svým obsahem odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně stanoveny, jasně z toho vyplývá, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl v posuzované věci uplatnitelný v alternativě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odpovídají jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Podstatou dovolacího důvodu je porušení hmotného práva, tj. trestního zákona, při jeho aplikaci na skutkový stav zjištěný soudy. Předmětem právního posouzení tu je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Námitky zaměřené proti skutkovým zjištěním, na které bylo hmotné právo aplikováno, stojí mimo rámec dovolacího důvodu.
Obviněný byl odsouzen pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Mělníku spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 12. 3. 2017 v době od 17,00 hodin do 17,28 hodin v M. řídil po předchozím vědomém požití alkoholických nápojů osobní motorové vozidlo zn. Škoda Fabia Combi registrační značky … a následně u něho byla policejní hlídkou s použitím přístroje zn. Dräger provedena dechová zkouška, která v jeho dechu prokázala 2,95 promile alkoholu v 17,28 hodin a 2,74 promile alkoholu v 17,38 hodin.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutek nevykazoval znaky přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný založil dovolání na námitkách zaměřených proti zjištění, že alkohol požil před jízdou. Proti tomuto zjištění postavil své tvrzení, že alkohol požil až po jízdě. Uvedené námitky mají vyloženě skutkovou povahu a nejsou tudíž dovolacím důvodem. Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jinak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Mělníku, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají odpovídající obsahový podklad v provedených důkazech, a to i v otázce doby, kdy obviněný požil alkohol.
Zjištění, že obviněný požil alkohol před jízdou, je provedenými důkazy plně podloženo. Jízdu od obchodu Penny Market v M. ulici … do místa, kde se pak zdržoval na adrese M. …, obviněný vykonal krátce po 17,00 hodin, když v obchodě koupil půllitrovou lahev alkoholu Božkov Pepermint s obsahem 20% alkoholu. Již v obchodě obviněný upoutal pozornost svědka V. M., pracovníka ostrahy. Svědek totiž u obviněného pozoroval příznaky, které považoval za projev opilosti. S tím koresponduje kamerový záznam, kterým byl zachycen prostor prodejny v rozhodnou dobu a na kterém je patrna nejistá až vrávoravá chůze obviněného. Když svědek viděl, že obviněný nasedl do vozidla a odjel, telefonicky o tom vyrozuměl policii, což se stalo podnětem k následnému zásahu policejní hlídky. Poté, co policisté našli odstavené vozidlo obviněného a vyhledali obviněného v bytě na adrese M. …, našli obviněného ve společnosti další osoby s rozpitou půllitrovou lahví alkoholu Božkov Pepermint s obsahem alkoholu 20%, v které chyběla necelá polovina nápoje. To je zřejmé z videozáznamu, který policejní hlídka pořídila o svém zásahu. Policisté Petr Vild a Nikola Váňová jako svědkové potvrdili, že obviněný byl zjevně opilý a že ho vyzvali, aby se podrobil dechové zkoušce, s čímž obviněný souhlasil. Dechová zkouška pak byla provedena s použitím přístroje zn. Dräger opakovaně v 17,28 hodin a v 17,38 hodin, přičemž u obviněného při prvním měření bylo zjištěno 2,95 promile alkoholu a při druhém měření bylo zjištěno 2,74 promile alkoholu. Sám obviněný v přípravném řízení doznal, že alkohol pil před jízdou. Podrobně při tom popsal okolnosti požívání alkoholických nápojů, uvedl, že vypil několik jedenáctistupňových piv a několik „panáků“ vodky, a vysvětlil, že do obchodu jel proto, aby koupil další alkohol. Teprve v hlavním líčení obviněný začal tvrdit, že alkohol pil až po jízdě. Toto tvrzení soudy důvodně pokládaly za nepravdivé nejen s ohledem na to, co obviněný uvedl v přípravném řízení, ale především s ohledem na nereálnost zmíněného tvrzení v konfrontaci se zjištěními týkajícími se míry ovlivnění obviněného alkoholem po jízdě. Lze připustit, že obviněný po jízdě vypil určité množství nápoje Božkov Pepermint s obsahem 20% alkoholu z lahve, kterou přivezl z obchodu. Avšak i kdyby v době řádově několika minut před příchodem policie a provedením dechové zkoušky vypil celé množství, které v lahvi chybělo, tj. maximálně 0,25 litru, je vyloučeno, aby tomu odpovídaly hodnoty zjištěné dechovou zkouškou. Naměřené hodnoty by v případě, že obviněný pil alkohol až po jízdě, evidentně musely být výrazně nižší a při opakované zkoušce by musela být za daných okolností naměřena vyšší hodnota než při prvním měření. Jestliže bylo u obviněného naměřeno nejprve 2,95 promile alkoholu a při opakování dechové zkoušky po deseti minutách 2,74 promile alkoholu, jasně to za daných okolností svědčí o tom, že z hlediska těchto hodnot rozhodující množství alkoholu obviněný vypil před jízdou a že již během jízdy překračovala hladina alkoholu v jeho krvi hodnotu 1 promile, která představuje spodní hranici, při níž obviněný nutně byl ve stavu vylučujícím způsobilost k řízení motorového vozidla. K těmto závěrům, které logicky vyplývají ze zjištěných okolností, nebylo třeba doplňovat důkazy o znalecký posudek, jak se toho dožadoval obviněný.
Skutková zjištění, která se stala podkladem výroku o vině obviněného přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku, nepředstavují žádné porušení ústavně zaručeného základního práva obviněného na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí s těmito zjištěními, že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že nepovažuje provedené dokazování za dostatečné, není dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a tím pádem ani dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. prosince 2017
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu