ECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.1733.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 1733/2016-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. 1. 2017 o dovolání obviněného J. K. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 9. 2016, sp. zn. 8 To 365/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 18 T 118/2015 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 4. 2016, sp. zn. 18 T 118/2015, byl obviněný J. K. uznán vinným přečinem nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. a), b), c) tr. zákoníku a odsouzen podle §354 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na tři měsíce s tím, že výkon trestu byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen, zkušební doba byla podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na čtrnáct měsíců a obviněnému bylo podle §82 odst. 2 tr. zákoníku, §48 odst. 4 tr. zákoníku uloženo, aby se zdržel neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů poškozeného Ing. R. H.
Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu ve Znojmě v podstatě v tom, že obviněný od října 2011 do 28. 5. 2015 poškozenému Ing. R. H., řediteli Městské zeleně Znojmo, zasílal četné fotografie s poznámkami, v kterých jednak poukazoval na problematický stav městské zeleně, jednak z toho vinil osobně poškozeného, publikoval svá vyjádření v Novinách jihomoravské Dělnické strany sociální spravedlnosti, avšak jeho kritika s ohledem na způsob provádění, volené prostředky a intenzitu přerostla do sledování osoby poškozeného nejen při plnění pracovních povinností, ale i v soukromí, neboť forma projevů vyvolávala u poškozeného obavu, pocit úzkosti z dalšího nevhodného chování obviněného vůči němu i blízkým osobám, motivem jednání obviněného bylo docílit odstoupení poškozeného z funkce, případně opakovaně ho označovat za lháře, podvodníka, zloděje, osobu zneužívající pravomoc, aniž by volil standardní způsoby oznámení a prošetření nezákonné činnosti, obviněný zejména vyhledával pracovní akce poškozeného, na kterých jej fotografoval, nadával mu do zlodějů a podvodníků a vyhrožoval, že ho zlikviduje, záměrně se zdržoval v okolí domu a zahrady poškozeného s cílem provokovat poškozeného a jeho rodinu, zasílal poškozenému e-mailové zprávy s fotografiemi poškozeného ve spojení s urážlivým textem a s cílem zvýšit tlak na jeho osobu, přičemž ve výroku o vině je specifikováno dvanáct takových případů. Podle zjištění uvedených ve výroku o vině vše vyústilo dne 22. 6. 2015 před zahradou poškozeného v D. ve fyzický střet, při kterém poškozený i obviněný utrpěli drobná zranění.
Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 8. 9. 2016, sp. zn. 8 To 365/2016, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že se o poškozeného nezajímal jako o soukromou osobu, že se nezajímal ani o členy jeho rodiny a že předmětem jeho zájmu byla jen kvalita práce poškozeného odváděná pro Městskou zeleň Znojmo. Vyjádřil názor, že jeho jednání nebylo vyhrožováním ve smyslu §354 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, že nevyhledával blízkost poškozeného ani ho nesledoval ve smyslu §354 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, a že pokud poškozeného kontaktoval prostředky elektronické komunikace, vždy ho tak jen upozorňoval na stav městské zeleně, takže nemohlo jít o jednání uvedené v §354 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby sám rozhodl rozsudkem, jímž ho shledá nevinným.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství označil dovolání za zjevně neopodstatněné a navrhl, aby bylo podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření neobsahovalo žádnou zásadní argumentaci nad rámec odůvodnění rozhodnutí obou soudů, takže nebylo třeba předkládat ho obhájci k případné replice.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
Přečinu nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. a), b), c) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
- vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
- vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
- vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých.
Posuzovaný skutek, tak jak byl zjištěn Okresním soudem ve Znojmě, evidentně vykazuje znaky uvedeného přečinu.
Nátlak obviněného na osobu poškozeného zahrnoval i výhrůžné projevy. Např. e-mail ze dne 14. 6. 2013 obsahoval text, v němž obviněný poškozenému v souvislosti s požadovanou nápravou křivdy sděloval, že „čas vypršel“ a že mu „drží palce, aby mu vše vycházelo tak jako doposud“, v e-mailu ze dne 9. 8. 2014 obviněný poškozenému sděloval, že chce napsat článek o jeho činnosti s tím, že poškozeného pojímá „jako blba s titulem“, v e-mailu ze dne 23. 6. 2015 obviněný poškozenému oznámil, že se „má na co těšit (okradený má právo zveřejnit fotku zloděje, rozhodl soud)“. Výhrůžný tón citovaných e-mailů sice nezahrnoval výhrůžky ublížením na zdraví, ale jednoznačně obsahoval výhrůžky „jinou újmou“ ve smyslu §354 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, která měla spočívat v tom, že vůči poškozenému budou následovat pro něho nepříjemná opatření, zejména opatření spojená s publikací dehonestujících údajů. Očividnou výhrůžkou ve smyslu citovaného ustanovení byla také výhrůžka obviněného, že poškozeného „zlikviduje“, pronesená při osobním setkání.
Dlouhodobě praktikovaná snaha obviněného dostavovat se na místa, kde se nacházel poškozený, resp. kde obviněný předpokládal přítomnost poškozeného, neměla žádný věcný důvod vztahující se ke stavu městské zeleně, protože obviněný využíval těchto příležitostí k tomu, aby obviněného urážel, nadával mu, vyhrožoval mu, obtěžoval ho fotografováním apod. Za tohoto stavu šlo ze strany obviněného o takové jednání proti poškozenému, při kterém „vyhledával jeho osobní blízkost nebo jej sledoval“, jak to má na mysli ustanovení §354 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.
E-mailová korespondence, kterou obviněný zahrnoval poškozeného, postrádala jakýkoli věcný smysl, měla znevažující, urážlivý a výhrůžný charakter a evidentně směřovala jen k bezúčelnému obtěžování poškozeného. Tím pádem je plně přijatelný úsudek, že obviněný vůči poškozenému jednal tak, že „vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací kontaktoval“, jak to předvídá ustanovení §354 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku.
Uváží-li se povaha, rozsah a závažnost jednotlivých forem jednání obviněného, je zřejmé, že šlo vcelku o jednání, které poškozený důvodně vnímal jako obtěžování zasahující do jeho osobní integrity v míře ohrožující jeho duševní zdraví. Poškozený byl posuzovaným jednáním obviněného udržován ve stavu úzkosti a přetrvávajících obav z dalšího napadání. Jednání obviněného tedy bylo způsobilé vzbudit u poškozeného důvodnou obavu o vlastní duševní zdraví. Z toho, že obviněný se začal soustřeďovat také na sledování poškozeného v okolí jeho domu a zahrady, vyplývala důvodnost obavy poškozeného o zdraví osob blízkých.
I když se připustí, že původně byl obviněný ve svém vztahu k poškozenému motivován zájmem o stav zeleně ve městě Z., skutečností zůstává, že obviněný výrazně překročil rámec věcného řešení této problematiky, že jeho jednání přerostlo do osobních útoků, které svou dlouhodobostí, šíří a razancí nabyly vyloženě kriminální povahy a naplnily znaky přečinu nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. a), b), c) tr. zákoníku.
Výrok o vině obviněného je v souladu se zákonem. Napadené usnesení Krajského soudu v Brně, jímž byl výrok o vině ponechán nedotčen a jímž bylo zamítnuto odvolání obviněného, není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. ledna 2017
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu