ECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.580.2017.1
sp. zn. 7 Tdo 580/2017-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 5. 2017 o dovolání obviněného Š. Ž. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2016, sp. zn. 5 To 407/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 5 T 65/2016 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Š. Ž. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný Š. Ž. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2016, sp. zn. 5 To 407/2016, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 7. 9. 2016, sp. zn. 5 T 65/2016. Dovolání podal proto, že zamítnutím odvolání zůstal nedotčen výrok o vině zločinem vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku (bod 3 výroku o vině). Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatněné námitky zaměřil proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině, a proti tomu, jakým hodnocením důkazů soudy ke svým zjištěním došly. Vyjádřil názor, že skutková zjištění uvedená ve výroku o vině pod bodem 3 jsou v extrémním rozporu s důkazy. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se k dovolání nebude vyjadřovat.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci deklarovaného dovolacího důvodu za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný ze zákonných dovolacích důvodů se netýká skutkových zjištění, hodnocení důkazů, postupu soudu při provádění důkazů, rozsahu dokazování apod. Z toho vyplývá, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně vymezeny, je zřejmé, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, odpovídají tomuto dovolacímu důvodu jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Podstatou dovolacího důvodu je vadná aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Námitky proti skutkovým zjištěním soudů se vztahují k ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., která upravují postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Takovými námitkami je vytýkáno porušení procesního práva, což je v rozporu s tím, že dovolacím důvodem je porušení hmotného práva.
Obviněný byl v bodě 3 výroku o vině odsouzen pro zločin vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Karviné, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Krajský soud v Ostravě, spočíval v podstatě v tom, že obviněný v K. dne 14. 7. 2015 poté, co poškozená N. Š. nahrála na svůj mobilní telefon vyjádření obviněného, v němž se označil za pachatele krádeže, pro kterou byl stíhán někdo jiný, v úmyslu zastrašit poškozenou a odradit ji od toho, aby použila nahrávku jako usvědčující důkaz proti němu a aby proti němu vypovídala, vyhrožoval poškozené zabitím a tím, že zabije její rodinu, dále dne 25. 7. 2015 (v rozsudku je nepřesně uvedeno 25. 7. 2016) jí opětovně vyhrožoval, že pokud nahrávku vytáhne z mobilu a použije proti němu, vyvraždí jí celou rodinu, a konečně následujícího dne jí na ulici ukazoval nůž a smál se u toho.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nevykazoval znaky zločinu vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově korespondovaly s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na námitkách proti skutkovým zjištěním soudů a proti tomu, že soudy vycházely ze svědecké výpovědi poškozené, která je podle obviněného nevěrohodná a je v rozporu s výpověďmi ostatních svědků. Tyto námitky navazovaly na obhajobu obviněného, podle které nijak poškozené nevyhrožoval. Jde o námitky, které pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě jde o porušení ústavně garantovaného základního práva obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Karviné, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ostravě, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů ohledně obsahu, důvodu a cíle výhrůžek obviněného na adresu poškozené mají odpovídající obsahový podklad ve svědecké výpovědi poškozené podporované výpověďmi dalších svědků, kteří měli poznatky o jednání obviněného z vlastního vnímání nebo z toho, jak se jim poškozená s výhrůžkami obviněného svěřila. Lze připustit, že vyvstaly určité odchylky v tom, jak jednotliví svědkové popisovali jednání obviněného a okolnosti, za kterých k němu došlo. Zároveň však lze akceptovat závěr soudů, že v podstatě věci se výpovědi poškozené a dalších svědků shodovaly, že odlišnosti se týkaly popisu dílčích okolností a že tím nebyla dotčena celková věrohodnost svědecké výpovědi poškozené.
Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. a že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně, přehledně a logicky přijatelně vysvětlily. Za tohoto stavu nebylo nijak dotčeno ústavně zaručené základní právo obviněného na spravedlivé řízení a Nejvyšší soud neměl důvodu k tomu, aby do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně jakkoli zasahoval. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. května 2017
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu