ECLI:CZ:NS:2017:7.TZ.24.2017.1
sp. zn. 7 Tz 24/2017-13
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Hrachovce a soudců JUDr. Petra Angyalossy, Ph. D., a JUDr. Josefa Mazáka projednal ve veřejném zasedání dne 20. 6. 2017 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného V. Š. , proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 1 ZT 142/2016, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř., §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 1 ZT 142/2016, a v řízení, jež mu předcházelo,
byl porušen zákon
v ustanoveních §36 odst. 1 písm. a) tr. ř., §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného V. Š.
Toto usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě se zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením policejného orgánu Policie České republiky – Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, územního odboru Česká Lípa, oddělení obecné kriminality ze dne 18. 5. 2016, č. j. KRPL-49493-3/TČ-2016-180171-26, bylo podle §160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného V. Š. pro přečin křivého obvinění podle §345 odst. 1 tr. ř.
Stížnost, kterou proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal obviněný V. Š., byla usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 1 ZT 142/2016, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.
Ministr spravedlnosti podal dne 23. 5. 2017 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě. Vytkl, že tímto usnesením byl porušen zákon v ustanoveních §36 odst. 1 písm. a) tr. ř., §143 odst. 1 tr. ř., §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného. Namítl, že v době, kdy bylo zahájeno trestní stíhání a kdy státní zástupkyně rozhodla o stížnosti, byl obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody a neměl obhájce, neboť obhájce byl ustanoven až dne 29. 6. 2016 a usnesení o zahájení trestního stíhání mu bylo doručeno dne 1. 7. 2016. Dále poukázal na to, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno na základě pokynu státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě, takže státní zástupkyně tohoto státního zastupitelství nebyla příslušná k rozhodnutí o stížnosti a měla věc předložit nadřízenému státnímu zástupci. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil namítané porušení zákona, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství – pobočka v Liberci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě postupovala v rozporu se zákonem již v tom ohledu, že o stížnosti obviněného vůbec rozhodla. Její postup byl v rozporu s ustanovením §146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
Podle §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle §146 odst. 1 tr. ř., předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.
V posuzované věci státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě vykonávala dozor nad přípravným řízením, avšak její příslušnost k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla vyloučena tím, že k usnesení dala policejnímu orgánu pokyn právě státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě. Okolnost, že personálně šlo o jinou státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v České Lípě, je nerozhodná. Ostatně z odůvodnění samotného usnesení výslovně vyplývá, že policejní orgán usnesením rozhodl „na základě závazného pokynu“ Okresního státního zastupitelství v České Lípě ze dne 11. 5. 2016, č. j. ZN 115/2016-3. K rozhodnutí o stížnosti za tohoto stavu byl příslušný nadřízený státní zástupce. Jím byl státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství, tj. státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.
Z usnesení policejního orgánu, ze stížnosti, která byla obsahem podání samotného obviněného, a konec konců i z toho, že usnesení bylo obviněnému doručeno do věznice, bylo jasné, že obviněný je ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Liberec. Z této skutečnosti vyplýval důvod nutné obhajoby, neboť podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení, je-li mimo jiné ve výkonu trestu odnětí svobody. Přitom ze spisu bylo seznatelné, že v době, kdy věc byla předložena státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v České Lípě, si obviněný nezvolil obhájce, že mu ho nezvolila ani jiná oprávněná osoba a že mu nebyl ustanoven soudcem. Policejní orgán v usnesení o zahájení trestního stíhání sice poučil obviněného o tom, že musí mít obhájce a že si ho může sám zvolit nebo mu ho může zvolit jiná oprávněná osoba, přičemž mu k tomu stanovil lhůtu tří dnů, avšak po marném uplynutí této lhůty nedal ustanovit obhájce a předložil věc státní zástupkyni se stížností obviněného. Ani státní zástupkyně nereagovala na popsaný stav a nedala policejnímu orgánu pokyn k postupu směřujícímu k ustanovení obhájce a k tomu, aby usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručeno obhájci a aby věc byla k rozhodnutí o stížnosti předložena až po uplynutí lhůty k podání stížnosti počítané od doručení usnesení obhájci (§143 odst. 1 tr. ř.). To pak vedlo k tomu, že žádost o ustanovení obhájce předložil policejní orgán Okresnímu soudu v České Lípě až dne 27. 6. 2016 a že soudce ustanovil obhájce dne 29. 6. 2016.
Napadené usnesení vzešlo z vadně provedeného řízení a nemůže obstát pro rozpor se zákonem, který byl porušen v neprospěch obviněného v ustanovení §36a odst. 1 tr. ř. o nutné obhajobě a v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., v němž jsou upraveny podmínky předložení věci k rozhodnutí o stížnosti a příslušnost státního zástupce k rozhodnutí o stížnosti.
Nejvyšší soud proto vyslovil zjištěné porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného, zrušil napadené usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Tento státní zástupce rozhodne o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání.
Nejvyšší soud nepokládal za nutné vyslovit porušení zákona též v ustanovení §143 odst. 1 tr. ř., které stanoví, že stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení, přičemž jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho zákonnému zástupci nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději. Okolnost, že o stížnosti bylo rozhodnuto ve skutečnosti před tím, než obviněnému uplynula lhůta k podání stížnosti počítaná od oznámení usnesení obhájci, je zahrnuta již v tom, že bylo vysloveno porušení zákona v ustanovení §146 odst. 2 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. června 2017
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu