ECLI:CZ:NS:2017:8.TD.39.2017.1
sp. zn. 8 Td 39/2017-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 8. 2017 v trestní věci obviněného mladistvého X. X. *) , ve věci vedené u Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 5/2017, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného mladistvého X. X. *) příslušný Městský soud v Praze, soud pro mládež.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně (dále jen „státní zástupkyně“) podala dne 3. 7. 2017 u Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, obžalobu na obviněného mladistvého X. X. *) (dále převážně jen „mladistvý“) pro skutek spočívající v tom, že (zkráceně)
dne 30. 8. 2016 v přesně nezjištěnou dobu kolem 18:00 hod. v P. … nejprve nabízel nezletilé X. Y., nar. ..., o které věděl, že je ve věku 14 let a navštěvuje základní školu, … tvrdý alkohol …, který za tím účelem přinesl a společně s poškozenou ho konzumoval, během pití nezletilou přes oděv osahával na prsou, břiše a stehnech a opakovaně po ní požadoval pohlavní styk, což nezletilá slovně odmítala, … načež si rozepnul poklopec, obnažil penis, chytil poškozenou za vlasy, její hlavu si natlačil na penis a snažil se vsunout jí svoje přirození do úst se záměrem vykonat na ní orální pohlavní styk, což se mu pro odpor poškozené nepodařilo, … když v dalším jeho jednání mu zabránili přátelé nezletilé, kteří ji odvedli …, přičemž poškozená v důsledku jednání mladistvého dále utrpěla akutní reakci na stres a poruchu přizpůsobení s dobou omezení v obvyklém způsobu života v řádu dnů či týdnů,
který právně kvalifikovala jednak jako provinění znásilnění podle §185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, spáchaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, jednak jako provinění podání alkoholu dítěti podle §204 tr. zákoníku.
Krajský soud v Brně, soud pro mládež, usnesením ze dne 7. 8. 2017, sp. zn. 2 Tm 5/2017, podle §188 odst. 1 tr. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu, soudu pro mládež, k rozhodnutí o příslušnosti soudu. V odůvodnění svého usnesení mimo jiné uvedl, že z podané obžaloby i z obsahu spisu vyplývá, že mladistvý do dosažení zletilosti dne 6. 3. 2017 vykonával ústavní výchovu ve Výchovném ústavu ve V.; po propuštění z ústavní výchovy se však zdržuje u své matky E. H. na adrese M. ..., P. S ohledem na ustanovení §37 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 218/2003 Sb.“), dospěl proto k závěru, že místně příslušným soudem k projednání trestní věci mladistvého je Městský soud v Praze, soud pro mládež.
Nejvyšší soud, soud pro mládež, po posouzení jak důvodů obsažených ve zmíněném usnesení soudu prvního stupně, tak obsahu samotného trestního spisu dospěl k závěru, že argumenty uvedené v usnesení Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, jsou plně opodstatněné.
Především je třeba uvést, že podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. platí, že po předběžném projednání obžaloby soud rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, který je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání. Tímto soudem je v dané věci Nejvyšší soud, soud pro mládež, jenž je při svém rozhodování vázán zákonnými hledisky pro určení místní příslušnosti, tedy v případě mladistvých zakotvenými v §37 zák. č. 218/2003 Sb.
Podle odst. 1 tohoto ustanovení koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle jeho odst. 2 nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu vyšel čin najevo.
Uvedené tři skupiny hledisek, podle nichž se určuje místní příslušnost soudu pro mládež, jsou ve vzájemném poměru subsidiarity, a to v tom pořadí, v jakém jsou uvedeny v ustanovení §37 zák. č. 218/2003 Sb. Prvotním místem, podle něhož se místní příslušnost soudu pro mládež určuje, je místo, kde má mladistvý stálé bydliště. Pouze nemá-li mladistvý stálé bydliště, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu se mladistvý zdržuje nebo pracuje (tzv. forum loci). Tato dvě hlediska jsou navzájem rovnocenná a mají přednost před místní příslušností soudu, která by mohla být určena ostatními hledisky.
Po posouzení těchto zákonných hledisek a obsahu spisu dospěl Nejvyšší soud, soud pro mládež, k závěru, že v dané věci je místně příslušným soudem – již se zřetelem k prvému z uvedených zákonných hledisek – Městský soud v Praze, soud pro mládež. Není totiž pochyb o tom, že mladistvý po propuštění z ústavní výchovy (tedy po 6. 3. 2017) trvale bydlí v P., V. ..., případně se zdržuje na adrese pro účely doručování P., Ubytovna na ul. M. ..., u své matky E. H.
Je tedy mimo jakoukoliv pochybnost, že z hlediska kritérií místní příslušnosti skutečně není jeho trestní věc nikterak spojena s Krajským soudem v Brně, soudem pro mládež. Nejvyšší soud, soud pro mládež, sleduje prvotně zájmy mladistvého, dospěl k závěru, že k projednání věci je místně příslušný soud, v jehož obvodu mladistvý bydlí, přičemž bez významu není (ačkoliv to není s ohledem na konkrétní zjištění učiněná ve věci určující), že právě v obvodu tohoto soudu se jednak nachází místo činu, jehož spáchání je podle obžaloby mladistvému kladeno za vinu, jednak v něm bydlí i většina svědků, které zřejmě bude zapotřebí v průběhu hlavního líčení vyslechnout.
Nejvyšší soud, soud pro mládež, proto podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že místně příslušným soudem k projednání trestní věci mladistvého je Městský soud v Praze, soud pro mládež.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 30. 8. 2017
JUDr. Jan Bláha
předseda senátu
*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.