ECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.1567.2016.3
8 Tdo 1567/2016-I.-118
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2017 k dovolání obviněného J. M. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 9 To 135/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 5 T 88/2014, o vazbě obviněného takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný J. M. z důvodu podle §67 písm. c) tr. ř. bere do vazby .
Odůvodnění:
1. Obviněný J. M. v současné době vykonává ve věznici s ostrahou souhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti roků a šesti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. 5 T 88/2014, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 9 To 135/2015, za přečiny krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, usmrcení z nedbalosti podle §143 odst. 1, 3 tr. zákoníku, těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle §147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a ublížení na zdraví podle §148 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným v uvedené trestní věci, a kromě toho i za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 7. 4. 2014, sp. zn. 3 T 21/2014, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2014, sp. zn. 9 To 183/2014, který nabyl právní moci dne 14. 5. 2014, a za pokus přečinu krádeže podle §21 odst. l k §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. 18 T 28/2014, ve znění rozsudku téhož soudu ze dne 2. 12. 2014, sp. zn. 18 T 28/2014, jenž nabyl právní moci dne 2. 12. 2014.
2. Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2017 dovolání obviněného J. M. směřující proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 9 To 135/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 5 T 88/2014, o němž rozhodl tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 9 To 135/2015, a podle §265k odst. 2 tr. ř. i další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Plzni přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
3. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud z podnětu dovolání obviněného shora uvedeným usnesením zrušil rozsudek, na jehož podkladě obviněný v současně době vykonává trest odnětí svobody, byl povinen podle §265 l odst. 4 tr. ř. zároveň rozhodnout o vazbě.
4. Při zkoumání okolností významných pro rozhodnutí o tom, zda jsou u obviněného splněny podle §67 tr. ř. podmínky pro jeho vzetí do vazby, Nejvyšší soud zkoumal všechny rozhodné okolnosti z obsahu připojeného spisu. Na jeho základě shledal, že s ohledem na dosud zjištěné skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán skutek, pro který se řízení vede, a jde o činy, které jsou trestné, posuzoval osobu pachatele i povahu a závažnost trestného činu. Přezkoumáním všech podstatných okolností shledal, že je dána obava, že by obviněný po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody opakoval trestnou činnost, pro níž je nyní souzen, a že nelze účelu vazby dosáhnout jiným opatřením, a proto v projednávané věci shledal důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř.
5. S přihlédnutím ke všem rozhodným okolnostem, jakož i k dodatečně vyžádané zprávě z právě vykonávaného výkonu trestu odnětí svobody, Nejvyšší soud dospěl na základě obsahu spisu, okolností, za nichž byl projednávaný čin spáchán, i z opisu rejstříku trestů a údajů z Centrální evidence vězňů, jež si pro tyto účely opatřil, k závěru, že u obviněného zejména s ohledem na jeho osobu a povahu trestného jednání, pro které se řízení vede, je dána důvodná obava, že by se dopouštěl majetkové trestné činnosti a závažně porušoval pravidla silničního provozu, tedy opakoval trestnou činnost, pro niž je stíhán.
6. Pokud jde o současný stav řízení, kdy Nejvyšší soud předchozí rozsudek soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil k došetření odvolacímu soudu, jeho důvodem je to, že soudy se doposud dostatečně nevypořádaly s tím, jaký podíl na vzniklém následku dopravní nehody měl jiný účastník silničního provozu. Závažnost a důvodnost trestného jednání, pro něž je obviněný stále stíhán, tedy trvá i nadále.
7. K obavě, že by obviněný znovu opakoval majetkovou trestnou činnost [§67 písm. c) tr. ř.], je třeba uvést, že ta plyne z dosavadního způsobu života obviněného J. M., který nyní uložený trest v trvání pěti let a šesti měsíců nastoupil dne 8. 5. 2014 a jeho konec byl podle nyní zrušeného rozsudku stanoven na 3. 9. 2020. Obviněný nebyl před vzetím do výkonu trestu zaměstnán, a proto by byl jeho příjem k obživě opět založen na nahodilých a nejistých skutečnostech, což by podmiňovalo páchání trestné činnosti.
8. S ohledem na jednání obviněného, pro něž se řízení stále vede, kdy jde vedle majetkové trestné činnosti v převážné části i o trestnou činnost spojenou s řízením motorového vozidla v rozporu s pravidly silničního provozu, i zde je třeba se dalšího páchání takové činnosti obávat zejména proto, že obviněný je osobou, která opakovaně tento druh trestného jednání v minulosti páchal. To plyne jak z přehledu přestupků (č. l. 1114), z něhož je patrno 10 záznamů o jednání proti pravidlům silničního provozu, tak zejména z opisu rejstříku trestů (č. l. 68 spisu 8 Tdo 1567/2016), v němž od roku 2004, kdy byl obviněný poprvé odsouzen, je uvedeno 27 odsouzení zahrnujících 11 záznamů pro trestné činy v souvislosti s řízením motorového vozidla, to mimo jiné i proto, že řídil bez řidičského oprávnění, a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, a 18 záznamů o trestných činech majetkových, z nichž se jedná převážně o krádeže.
9. Vzhledem k tomu, že obviněný je i v této trestní věci stíhán pro stejnou trestnou činnost, pro kterou byl v minulosti opakovaně odsuzován, je Nejvyšší soud z těchto skutečností přesvědčen o stále trvající obavě, že obviněný by mohl i po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody na svobodu tuto trestnou činnost opakovat, jak předpokládá důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř., podle něhož obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán. Důvodem je i to, že Nejvyšší soud z obsahu spisového materiálu shledal, že v průběhu přípravného řízení vedeného v této trestní věci u Okresního soudu Plzeň-město obviněný sice nebyl ve vazbě, avšak v době od 6. 3. 2014 se nacházel ve věznici, neboť byl nepřetržitě omezen na svobodě nejprve z důvodu výkonu vazby a následně ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 18 T 28/2014, k níž mu byl nyní zrušeným rozsudkem ukládán souhrnný trest.
10. Obviněný v průběhu veřejného zasedání uvedl, že nemá nařízen jiný výkon trestu a není proti němu vedeno jiné trestní řízení a že svého skutku velmi lituje, neboť ztratil snoubenku, a proto nebylo možné obviněného převést do jiného výkonu testu odnětí svobody.
11. Ze všech uvedených důvodů proto Nejvyšší soud dospěl k závěru, že obviněného je nutné po zrušení dovoláním napadeného rozhodnutí, jímž byl v důsledku zrušení výroku o vině, jakožto výroku na něj obsahově navazujícího zrušen i výrok o trestu, v jehož výkonu se obviněný nyní nachází, vzít do vazby, a to z důvodu podle §67 písm. c) tr. ř.
12. Tento závěr Nejvyššího soudu přitom není v rozporu s jeho předchozím rozhodnutím o vazbě obviněného v téže věci ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 8 Tdo 1258/2015, jímž rozhodl tak, že se obviněný J. M. do vazby nebere, neboť důsledkem tohoto předchozího rozhodnutí nebylo propuštění obviněného z výkonu trestu odnětí svobody na svobodu, ale jeho převedení do navazujícího nařízeného trestu odnětí svobody v jiné trestní věci (ve věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 6 T 190/2013), na niž opět navázal výkon trestu v nyní posuzované věci po novém rozhodnutí odvolacího soudu.
13. Na základě takto zjištěných skutečností Nejvyšší soud v současném stadiu řízení o mimořádném opravném prostředku dospěl k závěru, že existují okolnosti, které svědčí o důvodné obavě naplňující důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř., a proto ve smyslu §265 l odst. 4 tr. ř. rozhodl, že se obviněný J. M. bere do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 9. 8. 2017
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu