ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.12.2018.1
sp. zn. 11 Tcu 12/2018-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 26. 6. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občanky České republiky M. B., podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení M. B. rozsudkem Provinčního soudu v Madridu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. PAB-0000014/2014, kterým byla uznána vinnou ze spáchání trestného činu ohrožení veřejného zdraví látkou, která způsobuje těžkou újmu na zdraví podle §368 a §369 odst. 1 a odst. 5a španělského trestního zákoníku, za který jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti let a jednoho dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Provinčního soudu v Madridu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. PAB-0000014/2014, který nabyl právní moci dne 11. 6. 2014, byla M. B. uznána vinnou ze spáchání trestného činu ohrožení veřejného zdraví látkou, která způsobuje těžkou újmu na zdraví, a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání šesti let a jednoho dne.
2. Podle skutkových zjištění Provinčního soudu v Madridu bylo prokázáno, že M. B. se dopustila uvedené trestné činnosti tím, že přiletěla na letiště Madrid-Barajas letem ze Sao Paula (Brazílie) dne 29. září 2013, přičemž měla u sebe ve dvou balíčcích připevněných na svém těle v jednom 1 090 gramů kokainu o čistotě 70,6 % v hodnotě 42 098,88 EUR a v druhém balíčku 936 gramů o čistotě 64,9 % oceněných na 33 323,26 EUR, celkem tedy množství 1 377 gramů čistého kokainu, který obžalovaná měla v úmyslu předat do distribuce třetím osobám.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-47/2015-MOT-T/10 ze dne 25. 4. 2018 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 30. 4. 2018.
4. Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
5. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že obviněná M. B. je občankou České republiky, která byla odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti obviněné pak spočívá v tom, že se jednalo o nedovolené nakládání s významným množstvím kokainu (celkem 1 377 gramů čistého kokainu), jenž je omamnou látkou, u které vzniká nebezpečí chorobného návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je užívá. S tím proto koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.
6. Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 6. 2018
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu