ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.15.2018.1
sp. zn. 11 Tcu 15/2018-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 26. 6. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky T. K., podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení T. K. rozsudkem Provinčního soudu 20. oddělení v Barceloně ze dne 12. 6. 2013, sp. zn. RSV-0000610/2011, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu domácího násilí podle článku 153 odst. 1 a odst. 3 španělského trestního zákoníku, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Provinčního soudu 20. oddělení v Barceloně ze dne 12. 6. 2013, sp. zn. RSV-0000610/2011, který nabyl právní moci téhož dne, byl T. K. uznán vinným ze spáchání trestného činu domácího násilí a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Provinčního soudu v Barceloně bylo prokázáno, že T. K. se dopustil uvedené trestné činnosti tím, že dne 20. 1. 2017 napadl svoji partnerku M. D. a způsobil jí zranění, a to konkrétně vytržení pramenů vlasů v oblasti týlu, pohmožděniny na obličeji, modřiny kolem očních víček a poranění levé ruky.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-652/2015-MOT-T/13 ze dne 11. 6. 2018 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 13. 6. 2018.
4. Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
5. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že obviněný T. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin ublížení na zdraví podle §146 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti pak spočívá v tom, že obviněný úmyslně fyzicky napadl svoji partnerku, které způsobil zranění, jež si vyžádala i lékařské ošetření. V této souvislosti nutno připomenout, že lidské zdraví je přitom jednou z nejdůležitější společenských hodnot. S tím proto koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.
6. Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení T. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 6. 2018
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu