ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.2.2018.1
sp. zn. 11 Tcu 2/2018-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 26. 6. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky R. J., rozsudkem Obvodového soudu Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. 471 Ds 953 Js 162700/14, v rozsahu, v němž byl uznán vinným trestnými činy krádeže ve dvou dokonaných případech a ve dvou případech ve stádiu pokusu, poškození věci a nedovoleného držení omamných látek, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a deseti měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky R. J., rozsudkem Obvodového soudu Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. 471 Ds 953 Js 162700/14, a to pro trestný čin úmyslné jízdy bez řidičského oprávnění a jemu odpovídající část trestu.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Fürth byl R. J. uznán vinným trestnými činy krádeže ve dvou případech a v dalších dvou případech ve stádiu pokusu, poškození věci, úmyslné jízdy bez řidičského oprávnění a nedovoleného držení omamných látek a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodového soudu Fürth tím, že
1. V blíže nezjištěný okamžik dne 7. 4. 2014 mezi 6:00 a 6:30 hod. vnikl násilně do osobního automobilu pana W. H., zn. VW Golf, odstaveného na veřejném parkovišti v L., B., v N., přičemž zničil kliku dveří a zámek, aby z vozidla odcizil předměty, které by se mu vyplatilo ukrást. To se mu však nepodařilo, protože k vozidlu přistoupil poškozený. Škoda způsobená tímto činem činila 2 119 EUR.
2. Následně přejel dne 7. 4. 2014 kolem 6:30 hod. osobním vozem Golf, do ulice B. v N., přestože neměl potřebné řidičské oprávnění.
3. Mezi 11. 4. 2014, 15:00 hod., a 13. 4. 2014, 18:25 hod., vnikl zmanipulováním zámku dveří na straně spolujezdce do vozidla Honda Civic, poškozené K., které bylo odstavené v parkovacím domě A. S., v N. Nejprve se pokoušel vozidlo vyzkratovat a celé je odcizit. To se mu nepodařilo, proto odnesl pouze autorádio, které mělo odhadovanou zůstatkovou hodnotu 100 EUR. Při spáchání činu poškodil vozidlo na několika místech, s čímž vědomě počítal. Odstranění tohoto poškození a nové autorádio stálo 1 387,05 EUR.
4. V blíže nezjištěný okamžik dne 15. 4. 2014 mezi 16:30 a 17:30 hod. odcizil z osobního automobilu M. W. zn. VW T4, odstaveného v ulici I. S. ve F., sportovní tašku, v níž se nacházela peněženka, občanský průkaz, řidičský průkaz, platební karta, svazek klíčů, elektronická čtečka knih a navigace v celkové hodnotě cca 130 EUR.
5. V blíže nezjištěný okamžik dne 15. 4. 2014 mezi 16:15 a 19:15 hod. vnikl do osobního automobilu H. S. zn. Opel Insignia, odstaveného v ulici O. S. ve F. Z vozidla odcizil knihu, průkaz zdravotně postiženého a technický průkaz vozidla v celkové hodnotě 20 EUR.
6. Dne 15. 4. 2014 kolem 19:10 hod. vnikl do osobního automobilu manželů H. a B. W. zn. Mercedes Benz, odstaveného v ulici B. S. ve F. Vozidlo se pokusil vyzkratovat, aby je odcizil. To se mu nepodařilo, protože se poškozený W. vrátil k vozidlu a přistihl ho. Vznikla majetková škoda ve výši cca 200 EUR.
7. Dne 15. 4. 2014 kolem 22.10 hod. měl v ulici W. S. ve F. vědomě a úmyslně u sebe 2,9 gramu brutto (0,1 g netto) metamfetaminu s obsahem účinné látky minimálně 20 % metamfetaminové báze. Jak věděl, pro manipulaci s omamnými látkami nevlastnil potřebné povolení.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „Ministerstvo“) podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Je-li předmětem rozsudku soudu jiného členského státu Evropské unie více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti uvedená v §4a odst. 3 zákona samostatně ve vztahu ke každému z těchto skutků. Pokud některý z nich není trestným činem podle právního řádu České republiky, pak Nejvyšší soud zamítne návrh Ministerstva na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona ohledně tohoto skutku a jemu odpovídající části trestu.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestné činy krádeže podle §205 tr. zákoníku, poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 tr. zákoníku), s výjimkou skutku popsaného pod bodem 2, který nenaplňuje znaky žádné ze skutkových podstat uvedených v trestním zákoníku, tedy se z pohledu českého práva nejedná o trestný čin. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tak splněny u části odsouzení.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně cizího majetku a na ochraně před možným nebezpečím vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Délku uloženého trestu Nejvyšší soud s přihlédnutím k části odsouzení pro skutek, který z pohledu českého práva není trestným činem, pro účely rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona upravil na jeden rok a deset měsíců, přičemž se stále jedná o citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky částečně vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 6. 2018
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu