ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.22.2018.1
sp. zn. 11 Tcu 22/2018-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 26. 6. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky J. Č., podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení J. Č. rozsudkem Zemského soudu v Gironě 3. oddělení ze dne 10. 11. 2014, sp. zn. TJU-0000002/2014, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu vraždy podle článku 139 odst. 1 španělského trestního zákoníku, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání deseti let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu v Gironě 3. oddělení ze dne 10. 11. 2014, sp. zn. TJU-0000002/2014, který nabyl právní moci dne 21. 11. 2014, byl J. Č. uznán vinným ze spáchání trestného činu vraždy a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti let.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Gironě bylo prokázáno, že J. Č. se dopustil uvedené trestné činnosti tím, že v neznámý den a hodinu, ale zcela jistě mezi 19. a 21. 6. 2011 se záměrem zavraždit osobu jménem C. J. C., nabídl oběti, že ji doprovodí, v dodávce Fiat Fiorina dojel na 2. kilometr silnice GI-681, která spojuje L. s T. d. M., zde odešel do zadní části vozu, odkud přinesl provaz, obmotal jej okolo krku C. J., utahoval jej, dokud nepřestala dýchat, přičemž oběť nezpochybnitelně zemřela na následky udušení.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-650/2015-MOT-T/5 ze dne 11. 6. 2018 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 15. 6. 2018.
4. Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
5. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že obviněný J. Č. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin vraždy podle §140 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti pak spočívá v tom, že obviněný se dopustil úmyslného útoku proti lidskému životu, jehož ochrana patří mezi nejdůležitější společenské hodnoty, přičemž pro vykonání vraždy využil skutečnosti, že oběť vůbec nic nečekala a nemohla se bránit. S tím proto koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.
6. Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. Č. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 6. 2018
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu