Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.01.2018, sp. zn. 11 Tcu 25/2017 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.25.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.25.2017.1
sp. zn. 11 Tcu 25/2017-34 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 25. 1. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky J. M. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení J. M. rozsudkem Obvodního soudu Leipzig ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 201 Ls 810 Js 28991/10, kterým byl uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže vloupáním podle §242, §244 odst. 1 č. 3, §53, §54 německého tr. zákoníku, a odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 8 (osmi) měsíců hledí jako na odsouzení soudem České republiky . II. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení J. M. rozsudkem Zemského soudu Feldkirch ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 50 Hv 87/15y, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže vloupáním podle §127, 128 odst. 1 ř. 4, §129 ř. 1 rakouského tr. zákoníku, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky . Odůvodnění: Skutek I. 1. Rozsudkem Obvodního soudu Leipzig ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 201 Ls 810 Js 28991/10, který nabyl právní moci dne 30. 3. 2012, při zahrnutí rozsudku Obvodního soudu Frankfurt nad Mohanem ze dne 15. 9. 2011, 3550 Js 243738/10 919, byl obv. J. M. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže vloupáním do cizího obydlí dle §242, §244 odst. 1 č. 3 německého trestního zákoníku. Za to mu Obvodní soud Leipzig uložil trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 8 (osmi) měsíců. 2. Podle skutkových zjištění je obv. J. M. vinen tím, že: v blíže nezjištěný okamžik mezi 22. 3. 2010 a 25. 3. 2010 kolem 20,00 hod. vnikl násilně do bytu manželů F. v B.v L. tak, že vylomil vstupní dveře do bytu nezjištěným nástrojem. Z bytu odcizil 100,- EUR v hotovosti a různé klenoty v neznámé hodnotě, aby s nimi zacházel jako vlastník, aniž by k nim, jak věděl, měl jakýkoli právní nárok. Na vchodových dveřích vznikla škoda ve výši 180,15 EUR. Skutek II. 3. Rozsudkem Zemského soudu Feldkirch ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 50 Hv 87/15y, který nabyl právní moci dne 8. 12. 2015, byl obv. J. M. uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže vloupáním podle §127, 128 odst. 1 ř. 4, §129 ř. 1 rakouského tr. zákoníku, při současném zohlednění rozsudku Státního zastupitelství Kantonu Luzern ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. SA1 15 5952 11. Za to mu Zemský soud Feldkirch uložil trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let. 4. Podle skutkových zjištění je obv. J. M. vinen tím, že: se násilně vloupal do bytu T. 14 v 5. poschodí paní E. W. a následně zcizil movité věci v hodnotě vyšší než 3.000 EUR, jmenovitě zcizil peněženku s blíže neurčenou hotovostí, mimo to 1.549,83 EUR a 40 DM v hotovosti, dále zlaté mince v hodnotě 1.250 EUR, stříbrné mince v hodnotě 126 EUR, šperky v hodnotě nejméně 765 EUR, se záměrem jejich přisvojení neoprávněně obohatit sebe nebo třetí osobu. 5. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-1268/2008-MOT-T/22 ze dne 15. 12. 2017 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 21. 12. 2017. 6. Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 7. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený J. M. je občanem České republiky, který byl v obou případech odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Závažnost trestné činnosti spočívá v tom, že obviněný opakovaně vnikl do bytu a zde odcizil finanční hotovost a nalezené šperky. V prvním skutku to byla částka 100 EUR a klenoty v neznámé hodnotě, v druhém případě hotovost 1.550 EUR, vč. peněženky s nezjištěnou hotovostí, a k tomu vzácné mince a šperky v hodnotě 1.376 EUR. S tím koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou. 8. Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. 1. 2018 JUDr. Stanislav Rizman předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/25/2018
Spisová značka:11 Tcu 25/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.25.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2018-04-13