ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.53.2018.1
sp. zn. 11 Tcu 53/2018-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 31. 10. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky R. R. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení R. R. rozsudkem č. 679/2013 7. úseku Provinčního soudu v Alicante se sídlem v Elche ze dne 5. 12. 2013, sp. zn. RAA-0000269/2013, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu útoku na veřejného činitele a drobného ublížení na zdraví podle čl. 550 a 551 odst. 1 španělského tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem 7. Sekce Provinčního soudu v Alicante se sídlem v Elche ze dne 5. 12. 2013, sp. zn. RAA-0000269/2013, který nabyl právní moci téhož dne, byl R. R. uznán vinným ze spáchání trestného činu útoku na veřejného činitele a drobného ublížení na zdraví a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Trestního soudu č. 3 v Orihuele (Alicante), který ve věci rozhodoval v I. stupni, byl obv. R. R. spolu s I. G. uznáni vinnými tím, že poté, co je příslušník policie A-071 vyzval k předložení průkazu totožnosti, to oba nejprve odmítli, a poté došlo z jejich strany k přímé agresi, a to tak, že obv. R. R. policistu nejprve strkal, a poté udeřil do ramene a spoluobviněná I. G. na něj zaútočila kopáním, a poté jej bila pěstmi. Tímto jednáním příslušníku policie přivodili drobné ublížení na zdraví.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-397/2014-MOT-T/13 ze dne 31. 7. 2018 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 3. 8. 2018.
4. Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
5. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený R. R. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutku, které vykazuje znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin násilí proti úřední osobě podle §325 tr. zákoníku). Závažnost trestné činnosti spočívá v tom, že obv. R. R. za pomocí spoluobviněné I. G. zaútočil na veřejného činitele, konkrétně příslušníka policie A-071 při výkonu jeho služby a svou neoprávněnou agresí mu přivodili drobnou újmu na zdraví.
6. Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. R. R. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 10. 2018
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu