ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.56.2018.1
sp. zn. 11 Tcu 56/2018-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 10. 2018 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, K. R. , trestním příkazem Okresního soudu Bratislava II, Slovenská republika, ze dne 28. 10. 2016, sp. zn. 5T/178/2016, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Trestním příkazem Okresního soudu Bratislava II, Slovenská republika, ze dne 28. 10. 2016, sp. zn. 5T/178/2016, který nabyl právní moci téhož dne, byl K. R. uznán vinným úmyslným přečinem porušování domovní svobody podle §194 odst. 1, odst. 2, písm. b) slovenského trestního zákona, a odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře jednoho roku a dále k trestu vyhoštění z území Slovenské republiky na dobu tří let.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Bratislava II se K. R. předmětné trestné činnosti v podobě porušování domovní svobody dopustil v podstatě tím, že
dne 27. 6. 2016 v době okolo 23:00 hod. v B., v ulici N. z., bez souhlasu oprávněných uživatelů domu M. Š. a jeho manželky Ľ. Š., trvale bytem B., Š., přeskočil kamenný plot rodinného domu, vešel do oplocené přilehlé zahrady tohoto domu, kde jeho neoprávněný pohyb po zahradě zaznamenal pohybový senzor, který následně spustil alarm, obviněný se lekl, přeskočil zpět betonové oplocení rodinného domu a skočil na ulici, kde jej ve 23:13 hod. omezil na osobní svobodě majitel domu a pozemku M. Š., který dostal bezpečnostní hlášení z alarmu, přičemž obviněný svým jednáním poškozeným nezpůsobil žádnou škodu.
3. Dne 5. 10. 2018 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o to, že se na výše citované odsouzení trestním příkazem Okresního soudu Bratislava II, Slovenská republika, ze dne 28. 10. 2016, sp. zn. 5T/178/2016 hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že K. R. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (přečinu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, přičemž společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména jeho osobními poměry, konkrétně bohatou trestní minulostí, když nelze přehlédnout, že byl doposud celkem desetkrát pravomocně odsouzen, a to vesměs pro trestnou činnost majetkového charakteru ve spojení s porušováním domovní svobody. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byl uložen již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení K. R. příslušným soudem Slovenské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 10. 2018
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík