ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.204.2018.2
sp. zn. 11 Tdo 204/2018-I-44
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 18. 7. 2018 dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněného M. J. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 44 To 250/2017, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 T 30/2017, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. se napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 44 To 250/2017, zrušuje.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 5. 2017, sp. zn. 3 T 30/2017, byl obviněný M. J. uznán vinným ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl podle §283 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Obviněnému byl dále podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, jenž byl konkrétně specifikován ve výrokové části citovaného rozhodnutí.
2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný M. J. dopustil trestné činnosti tím, že
,,1) v přesně nezjištěné době minimálně od konce března 2016 do 3. 4. 2016 v P., ul. N. M., neoprávněně přechovával laboratorní sklo, teploměr, fosfor, kyselinu fosforečnou a další věci tvořící tzv. varnu pervitinu, na které vyráběl (spolu s odděleně stíhaným L. P.) drogu metamfetamin v blíže nezjištěném množství z léků Nurofen s obsahem prekursoru pseudoefedrinu,
2) dne 5. 7. 2016 v P.- S., ul. U V. n., přechovával ve svém bydlišti 6 ks transparentních plastových sáčků s přít1ačným lištovým uzávěrem o jednotných rozměrech 8 x 4 cm, které obsahovaly morfologicky identickou bílou krystalickou látku, kdy dle vyžádaného odborného vyjádření OKTE Praha z oboru kriminalistika, odvětví chemie, bylo zjištěno, že se jedná o látku metamfetamin o celkové hmotnosti 0,427 g netto,
3) v přesně nezjištěné době, minimálně od léta roku 2015 do 9. 1. 2017 převážně v P. a P. minimálně v 50 případech pomocí nezbytných chemikálií a laboratorního skla, které byly u něj dne 9. 1. 2017 v 16:05 v P., ul. V., u NC E. zajištěny, kdy se jednalo o skleněnou baňku 100 ml, dvě hnědé skleněné lahvičky s bílým uzávěrem se zbytkem stříbřité látky, bílou láhev s označením hydroxid sodný 500 ml do 3/4 plnou bílé sypké látky, bílou láhev 1 litr s obsahem bílé tekutiny, litrovou láhev Jupí se zbytkem červené tekutiny, 1,5 litrovou láhev se zbytkem nažloutlé tekutiny do výše 3 cm ode dna, skleněný trychtýř se zbytkem buničiny a bílé krystalické látky, dózu na kinofilm se zbytkem nažloutlé látky, skleněný teploměr v pouzdře o rozsahu 0 – 150 °C, zbytek stříkačky, buničinu, digitální váhy, zapalovač a držák na baňku, inzulinky se zbytkem tekutin, sáček s červenou látkou a plastovou lžičku, vyrobil pro vlastní potřebu drogu metamfetamin vždy v množství 1,5 - 2,5 gramu,
4) dne 15. 4. 2016 v čase 02:45 hod. v P., G., přechovával u sebe v látkové cestovní tašce mimo jiné látky a předměty sloužící k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek, tzv. varnu metamfetaminu, jako laboratorní sklo, teploměr, fosfor, kyselinu chlorovodíkovou, jód, hydroxid sodný, kyselinu fosforečnou, toluen apod., kdy dle znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví chemie, předložené předměty lze využít k výrobě omamné a psychotropní látky a v předložených stopách byly zjištěny látky, které lze využít k výrobě metamfetaminu,
5) dne 5. 7. 2016 v P. – S., ul. U V. n., přechovával u sebe mimo jiné digitální váhu a chemické látky potřebné k výrobě omamné a psychotropní látky, konkrétně se jednalo o plastovou zkumavku se žlutým plastovým uzávěrem obsahující šedočerné kuličky - pro potřeby zkoumání znalcem označeno jako stopa č. 4A, skleněnou lékovku s obsahem červenohnědé práškovité látky - označeno jako stopa č. 4B, 3x zlatnický sáček s obsahem sypké červenohnědé práškovité látky - označeno jako stopa č. 4C, kdy dle znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví chemie, vyplývá, že v případě stopy č. 4A se jedná o jód v množství 7,962 g netto, v případě stopy č. 4B se jedná o práškový červený fosfor o hmotnosti 0,100 g netto a v případě stopy č. 4C se jedná o práškový fosfor o hmotnosti 2,873 g netto, přičemž syntéza tj. substituce efedrinu či pseudoefedrinu sloučeninami jódu a fosforu je jednou z řady metod ilegální výroby metamfetaminu,
6) od blíže neurčené doby do dne 28. 2. 2016 do 17:00 hodin, v P., v ulici S. S., přechovával u sebe prekursory a předměty určené k nedovolené výrobě psychotropní látky metamfetaminu, konkrétně dva kusy originálně uzavřených blistrů hromadně vyráběného léčivého přípravku "Nurofen Stop Grip", které obsahovaly celkem 24 kusů tablet, kdy výrobcem je deklarován obsah pseudoefedrinu hydrochloridu 30 mg v jedné potahované tabletě, tedy ve 24 tabletách je celkový obsah pseudoefedrinu 0,72 gramů, tedy hromadně vyráběný léčivý přípravek s obsahem pseudoefedrinu sloužící jako prekursor k výrobě metamfetaminu, dále již připravený tzv. mateční louh v množství 240 ml s obsahem efedrinu, tedy prekursor k výrobě metamfetaminu získaný z hromadně vyráběných léčivých přípravků s obsahem pseudoefedrinu, dále hydroxid sodný, toluen, práškový červený fosfor, jód, kyselinu chlorovodíkovou a kyselinu fosforečnou, tedy chemikálie a činidla, které lze využít k ilegální výrobě, čištění a izolaci metamfetaminu, a dále laboratorní sklo - varnou reakční baňku, laboratorní pomůcky - dva skleněné tály zn. Simax (odpařovací misky), skleněný teploměr s rozsahem do 150°C, injekční stříkačky, zkumavky, a plastovou nálevku, kdy tyto předměty jsou pomůckami a zařízeními použitelnými při výrobě metamfetaminu, a znaleckým zkoumáním z odboru kriminalistické techniky a expertíz Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, bylo zjištěno, že na těchto předmětech jsou přítomny stopy efedrinu a metamfetaminu, tedy již k výrobě metamfetaminu sloužily,
přičemž k manipulaci s drogami neměl žádné oprávnění,
přičemž látka metamfetamin je uvedena jako látka psychotropní v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek“.
3. Rozsudek soudu prvního stupně však právní moci nenabyl, neboť proti němu podal obviněný M. J. odvolání. Městský soud v Praze jako soud odvolací toto odvolání projednal a rozsudkem ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 44 To 250/2017, zrušil podle §258 odst. 1 písm. d), písm. e) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného (při nezměněných skutkových zjištěních) uznal vinným přečinem výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl obviněný podle §286 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl obviněnému podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, jenž byl konkrétně specifikován ve výrokové části citovaného rozhodnutí.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
5. Ve svém dovolání nejvyšší státní zástupce předně ve stručnosti poukázal na závěry odvolacího soudu, který plně vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, avšak ve svém rozhodnutí akcentoval, že obviněnému nebyla prokázána další distribuce pervitinu či jeho výroba pro jiného. Z toho následně z hlediska právní kvalifikace odvolací soud dovodil, že jednání obviněného lze podřadit pouze pod skutkovou podstatu přečinu výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 1 tr. zákoníku. S tímto právním závěrem odvolacího soudu se však nejvyšší státní zástupce neztotožnil.
6. S ohledem na zjištěný skutkový stav (z něhož vyplývá, že obviněný se ve více případech dopustil výroby pervitinu) totiž nelze akceptovat právní posouzení jednání obviněného podle §286 odst. 1 tr. zákoníku. V tomto směru pak nejvyšší státní zástupce poukázal na zcela jednoznačné znění §283 odst. 1 tr. zákoníku, z něhož nelze nijak dovodit, že by z hlediska trestní odpovědnosti pachatele bylo jakkoli významné, zda pachatel nedovoleně vyrábí psychotropní látku pro vlastní potřebu, či pro potřebu jiné osoby. Naopak, trestná je zde již sama neoprávněná výroba takové látky, což vyplývá i ze závěrů stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu pod sp. zn. Tpjn 300/2014, publikovaného pod č. 1/2015 Sb. rozh. tr. Je tak zřejmé, že obviněný zcela zjevně naplnil znak ,,vyrobí“ ve smyslu původně přisouzené skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku.
7. K úvaze odvolacího soudu, že obviněný držel předměty určené k nedovolené výrobě drog a s tím souvisejícímu právnímu posouzení jednání obviněného podle §286 odst. 1 tr. zákoníku, lze pak dodat, že odvolací soud se vůbec nezabýval vztahem obou dotčených ustanovení. V tomto směru nejvyšší státní zástupce upozornil, že trestný čin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 tr. zákoníku je subsidiární k primárnímu trestnému činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž v této souvislosti poukázal i na závěry vyplývající z rozhodnutí publikovaného pod č. 19/2004 Sb. rozh. tr. Odvolacím soudem zvolená právní kvalifikace tak není přiléhavá ani ve vztahu k držení prekursoru a tzv. varny pervitinu obviněným, neboť pokud opakovaně v předmětném období pervitin vyráběl, představuje opatření a přechovávání takových předmětů pouze přípravné jednání, jež je následně zahrnuto v rámci vlastní výroby takové psychotropní látky.
8. Nejvyšší státní zástupce dále poukázal i na zjevnou nesprávnost tzv. právní věty napadeného rozsudku, neboť tato obsahuje prostou citaci §286 odst. 1 tr. zákoníku, aniž blíže vymezuje, jaký konkrétní znak přisouzené skutkové podstaty měl obviněný naplnit. Pro úplnost pak uvedl, že změna právní kvalifikace odvolacím soudem byla zároveň podkladem pro znatelné snížení původně uloženého trestu, z čehož lze dovodit, že projednání dovolání by mohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného.
9. Na základě výše uvedených důvodů tak lze uzavřít, že odvolací soud skutek obviněného M. J. nesprávně právně posoudil a své rozhodnutí tedy zatížil vadou ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 44 To 250/2017, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Městskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Zároveň navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265l odst. 4 tr. ř. rozhodl o vazbě obviněného.
10. K dovolání nejvyššího státního zástupce se pak prostřednictvím svého obhájce vyjádřil i obviněný M. J. Ve svém vyjádření obviněný zkonstatoval, že zcela souhlasí se závěry odvolacího soudu stran užité právní kvalifikace jeho jednání podle §286 odst. 1 tr. zákoníku, jakož i s výší uloženého trestu, jenž má pozitivní vliv na možnost opětovného začlenění obviněného do společnosti a na jeho rodinné a osobní vztahy. S ohledem na tyto skutečnosti obviněný uzavřel, že dovolání nejvyššího státního zástupce není důvodné, a proto navrhl, aby jej Nejvyšší soud podle §265j tr. ř. zamítl.
III. Přípustnost dovolání
11. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu. To znamená – zda dovolání bylo podáno v souladu s §265a odst. 1, odst. 2 tr. ř., zda byla podáno ve dvouměsíční zákonné lhůtě, na příslušném místě (u věcně a místně příslušného soudu) v souladu s §265e odst. 1, odst. 3 tr. ř. i oprávněnou osobou v souladu s §265d odst. 1 písm. a) tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje obligatorní obsahové náležitosti upravené v §265f tr. ř. Po jeho prostudování Nejvyšší soud shledal, že dovolatel výše uvedená ustanovení trestního řádu respektoval, a nic nebrání jeho projednání.
IV. Důvodnost dovolání
12. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o které se dovolání opírá, naplňují nejvyšším státním zástupcem uplatněný dovolací důvod. Pouze reálná existence tohoto důvodu je základní podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
13. V podaném dovolání nejvyšší státní zástupce své argumenty subsumoval pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
14. V obecné rovině je nutno zdůraznit, že důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
15. Nejvyšší soud zároveň upozorňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, odst. 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět. Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
16. Nejvyšší státní zástupce v rámci svého dovolání konkrétně namítl, že s ohledem na zjištěný skutkový stav odvolací soud nesprávně právně posoudil jednání obviněného M. J. jakožto přečin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 1 tr. zákoníku, neboť obviněný svým jednáním zcela prokazatelně naplnil skutkovou podstatu přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku. Nejvyšší soud konstatuje, že takové námitky lze z pohledu uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. označit za právně relevantní.
17. Jelikož tedy Nejvyšší soud neshledal důvody pro odmítnutí dovolání, přezkoumal ve smyslu §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly dovoláním napadeny, přihlížel, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž bylo dovolání podáno. Po tomto přezkoumání Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání nejvyššího státního zástupce je důvodné.
18. V obecné rovině nutno připomenout, trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed.
19. Trestného činu výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 1 tr. zákoníku se pak dopustí ten, kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu.
20. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že výrobou omamné látky, psychotropní látky, prekursoru, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku a jedu ve smyslu §283 odst. 1 tr. zákoníku se míní jakýkoliv proces, jenž vede k získání takové látky, takového přípravku nebo takového jedu. Součástí takového procesu výroby je i čištění daných látek a přeměna jedné takové látky na jinou takovou látku, stejně jako kroky vedoucí k zvýšení její účinnosti. Fakticky zpravidla jde o chemickou výrobu z určitých výchozích chemických látek, přírodních surovin nebo lékařských přípravků. Vyrobit takto lze i jednotlivou dávku takové látky. Nemusí tedy jít o její výrobu způsobem blížícím se řemeslné nebo dokonce průmyslové výrobě. Ve výrobě omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů je konzumováno i použití předmětů a prostředků vytvořených k jejich výrobě, a proto je na místě takovou jejich výrobu s použitím daných předmětů kvalifikovat pouze jako trestný čin podle §283, nikoliv též jako trestný čin podle §286 (srov. přiměřeně R 29/1982). Vyrobit, dovézt, vyvézt a provézt lze trestněprávně postižitelným způsobem omamné látky, psychotropní látky, prekursory, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jedy jak pro sebe, tak pro jiného, zatímco nabízet je, zprostředkovat je a prodat je může pachatel z povahy věci jen někomu jinému než sobě samému (srov. Draštík, A. a kol. Trestní zákoník. Komentář. II. díl. §233 až 421. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015).
21. Posuzováno těmito hledisky je pak zřejmé, že pokud odvolací soud uzavřel, že jednání obviněného popsané ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně lze kvalifikovat toliko jako přečin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 1 tr. zákoníku, neboť obviněný vyráběl psychotropní látku metamfetamin pouze pro svou osobní potřebu a nebyla mu prokázána další výroba či distribuce této látky pro jiného, tak tento závěr nemůže obstát.
22. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v odvolacím řízení nikterak zpochybněna, totiž vyplývá, že obviněný M. J. nejméně v období od léta 2015 do svého zadržení dne 9. 1. 2017 na různých místech v P. minimálně v padesáti případech, vždy v množství 1,5 až – 2,5 gramu vyráběl pervitin za využití k tomuto účelu držených předmětů a chemických látek, s nimiž byl několikrát v průběhu roku 2016 zadržen policejními hlídkami při náhodných kontrolách. Obviněný tedy zcela prokazatelně neoprávněně vyrobil psychotropní látku metamfetamin ve smyslu §283 odst. 1 tr. zákoníku, neboť trestná je již samotná výroba takové látky, a to i pro vlastní potřebu. Jak navíc správně konstatoval soud prvního stupně, jednání obviněného představovalo z hlediska trestního práva hmotného i procesního jeden trvající skutek a ačkoli ustanovení o trestném činu výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 tr. zákoníku postihuje přechovávání prekursoru nebo jiného předmětu určeného k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, ale jde o ustanovení vůči §283 subsidiární, které se uplatní, jen když nejsou naplněny znaky ustanovení primárního (srov. přiměřeně č. 19/2004 Sb rozh. tr.). Za situace, kdy však obviněný svým jednáním primárně naplnil skutkovou podstatu trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku tím, že neoprávněně vyrobil psychotropní látku metamfetamin, nepřicházela aplikace §286 odst. 1 tr. zákoníku v úvahu.
23. Pro úplnost pak Nejvyšší soud uvádí, že odvolací soud se ve svém rozhodnutí důsledně neřídil ani dikcí §120 odst. 3 tr. ř., který vymezuje obsahové náležitosti výrokové části odsuzujícího rozsudku, neboť tzv. právní věta rozsudku odvolacího soudu obsahuje prostou citaci §286 odst. 1 tr. zákoníku, aniž blíže specifikuje, jaký konkrétní znak přisouzené skutkové podstaty měl obviněný svým jednáním naplnit.
24. Lze tedy uzavřít, že odvolací soud skutek obviněného M. J. nesprávně právně posoudil, když dospěl k závěru, že obviněný svým jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 1 tr. zákoníku a nikoli trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku. Své rozhodnutí tak odvolací soud zatížil vadou ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
25. Na základě shora uvedeného dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání nejvyššího státního zástupce bylo podáno důvodně, a proto podle §265k odst. 1 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 44 To 250/2017. Podle §265k odst. 2 tr. ř. současně zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud dále Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
26. Úkolem Městského soudu v Praze, jemuž se předmětná věc vrací k dalšímu řízení, bude, a to při dodržení všech v úvahu přicházejících ustanovení trestního řádu a s ohledem na výše uvedený právní názor Nejvyššího soudu, věc znovu projednat v takovém rozsahu, aby mohl učinit zákonu odpovídající rozhodnutí. To znamená, že Městský soud v Praze (při nezměněných skutkových zjištěních) znovu adekvátně posoudí naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku. Zároveň nutno ve smyslu ustanovení §265s odst. 1 tr. ř. připomenout závaznost právního názoru, který v tomto usnesení Nejvyšší soud vyslovil.
27. Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (viz §265n tr. ř.).
V Brně dne 18. 7. 2018
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu