ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.204.2018.3
sp. zn. 11 Tdo 204/2018-II
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. 7. 2018 v řízení o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného M. J. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 44 To 250/2017, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 T 30/2017, a rozhodl takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. z důvodů uvedených v §67 písm. c) tr. ř. se obviněný M. J. bere do vazby.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 5. 2017, sp. zn. 3 T 30/2017, byl obviněný M. J. uznán vinným ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl podle §283 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Obviněnému byl dále podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, jenž byl konkrétně specifikován ve výrokové části citovaného rozhodnutí.
2. Rozsudek soudu prvního stupně však právní moci nenabyl, neboť proti němu podal obviněný M. J. odvolání. Městský soud v Praze jako soud odvolací toto odvolání projednal a rozsudkem ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 44 To 250/2017, zrušil podle §258 odst. 1 písm. d), písm. e) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného (při nezměněných skutkových zjištěních) uznal vinným přečinem výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl obviněný podle §286 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl obviněnému podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, jenž byl konkrétně specifikován ve výrokové části citovaného rozhodnutí.
3. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 44 To 250/2017, však podal nejvyšší státní zástupce dovolání, a to v neprospěch obviněného M. J.
4. Nejvyšší soud usnesením z dnešního dne, sp. zn. 11 Tdo 204/2018-I, zrušil z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce podle §265k odst. 1 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 44 To 250/2017. Podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
5. Odsuzující rozsudek, na jehož pokladě obviněný vykonává trest odnětí svobody ve Věznici V., není z tohoto důvodu pravomocný a další výkon trestu odnětí svobody je nepřípustný. Podle §265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Ustanovení o vazebním zasedání (§73d až 73g tr. ř.) se v tomto případě neužijí.
6. Podle §67 tr. ř. smí být obviněný vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších skutečností vyplývá obava,
a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o nějž se pokusil nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.
7. Protože Nejvyšší soud zrušil k dovolání nejvyššího státního zástupce rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 44 To 250/2017, rozhodl současně o vazbě obviněného. Shledal přitom, že i v tomto stadiu řízení trvají důvody vazby podle §67 písm. c) tr. ř., protože je dána důvodná obava, že obviněný bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán.
8. Nejvyšší soud má v tomto směru za nutné poukázat na nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. I. ÚS 2208/13, podle něhož ve vazebním řízení obecné soudy zásadně vinu obviněného neposuzují, nýbrž zkoumají pouze existenci tzv. důvodného podezření jako jednu z podmínek vzetí obviněného do vazby nebo jeho ponechání ve vazbě. Soud tedy pochopitelně nemůže v rámci rozhodování o vazbě hodnotit, zda obviněný spáchal trestnou činnost, pro kterou je stíhán, avšak existuje-li důvodné podezření, že se tak stalo, pak je namístě posoudit i charakter spáchané trestné činnosti, který může v konkrétním případě svědčit o naplnění důvodné obavy ve smyslu §67 tr. ř.
9. V návaznosti na výše uvedené Nejvyšší soud zdůrazňuje, že v dané věci nebyla nikterak zpochybněna skutková zjištění soudu prvního stupně (jež mají oporu v provedených důkazech, a to zejména ve výpovědi obviněného, výpovědích dalších svědků, protokolu o provedení domovní prohlídky, protokolech o ohledání věcí a znaleckých posudcích), že byl spáchán skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání a který podle závěru soudu prvního stupně naplňuje všechny znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž je zde i důvodné podezření, že jej spáchal obviněný M. J. Obviněný byl navíc již v minulosti vícekrát soudně trestán, přičemž přisuzovaného jednání se měl dopustit ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 3 T 114/2007, a ve zkušební době podmíněného odsouzení trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18. 9. 2015, sp. zn. 24 T 129/2015. Je tak zřejmé, že obviněný má zřetelné sklony k protiprávnímu jednání a v tomto jednání pokračuje. Z těchto důvodů reálně vyplývá obava, že při pobytu na svobodě bude obviněný opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán.
10. Nejvyšší soud proto podle §265l odst. 4 tr. ř. rozhodl, že se obviněný M. J. bere do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. c) tr. ř. Rozhodl tak i bez slyšení obviněného, neboť v tomto případě je s ohledem na shora uvedené skutečnosti nejen zřejmá nutnost omezení osobní svobody vazbou, ale i to, že jiné opatření k zajištění jeho osoby pro trestní řízení není možné.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 18. 7. 2018
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu