Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.07.2018, sp. zn. 11 Tdo 268/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.268.2018.3

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.268.2018.3
sp. zn. 11 Tdo 268/2018-II-65 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 7. 2018 v řízení o dovolání, které podal obviněný K. T. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 14 To 224/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 3 T 5/2017 o vazbě obviněného takto: Podle §265 1 odst. 4 tr. ř. se obviněný K. T. bere do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. a), c) tr. ř. Odůvodnění: Obviněný K. T. v současné době vykonává ve Věznici H. S. úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti let, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 14 To 244/2017, pro přečin zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku (bod I), pokračující přečin zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku (bod II), pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku (bod III) a pokračující zločin podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku (bod IV), kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 21. 7. 2017, sp. zn. 3 T 5/2017. Nejvyšší soud projednal dne 18. 7. 2018 v neveřejném zasedání dovolání obviněného proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 14 To 244/2017, a rozsudek podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil v části týkající se výroku o vině v bodě III rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 21. 7. 2017, sp. zn. 3 T 5/2017, a v části týkající se celého výroku o trestu a náhradě škody. Současně zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle §265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Podle §67 písm. a), c) tr. ř. smí být obviněný vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších skutečností vyplývá obava, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest, a že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o nějž se pokusil nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením. Nejvyšší soud přezkoumal okolnosti významné pro rozhodnutí o vazbě. V rámci dovolacího řízení byl rozsudek odvolacího soudu zrušen pouze částečně. Zcela nedotčen zůstal v rozsahu výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně v bodech I, II a IV, tedy včetně nejzávažnějšího skutku – zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku. Podle §209 odst. 4 tr. zákoníku byl také obviněnému soudy obou stupňů ukládán nyní zrušený trest odnětí svobody. Lze tak říci, že obviněnému stále hrozí velmi citelný trest odnětí svobody. V přípravném řízení přitom byl obviněný ve vazbě z důvodu podle §67 písm. a), c) tr. ř. K trestnímu stíhání byl na základě evropského zatýkacího rozkazu předán z Nizozemí poté, co se jej policejním orgánům opakovaně nepodařilo kontaktovat a nepřebíral doručovanou poštu (viz podrobně č. l. 6-7). Trestné činnosti, pro kterou byl v nyní projednávané věci odsouzen, se dopustil v době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v trvání šesti let, k němuž byl odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 29. 5. 2009, sp. zn. 18 T 8/2009, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2009, sp. zn. 12 To 53/2009, pro rozsáhlou majetkovou trestnou činnost (trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 4 zák. č. 140/1961 Sb.) s celkovou škodou 19 497 280 Kč (viz č. l. 5-6). Nejvyšší soud dospěl k závěru, že z výše popsaných okolností i v současné době vyplývá důvodná obava, že se obviněný bude trestnímu stíhání vyhýbat, a to i pobytem v cizině, jak to v minulosti činil, stejně jako že bude opakovat trestnou činnost majetkového charakteru, které se v minulosti dopouštěl. Popsané důvody jsou přitom natolik závažné, že nelze uvažovat o nahrazení vazby jiným opatřením. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že se obviněný bere do vazby. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 18. 7. 2018 JUDr. Karel Hasch předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. e) tr.ř.
§265b odst.1 písm. f) tr.ř.
Datum rozhodnutí:07/18/2018
Spisová značka:11 Tdo 268/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.268.2018.3
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Vazba
Dotčené předpisy:§265l odst. 4 tr. ř.
§67 písm. a,c) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:09/14/2018
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 3401/18
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12