ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.1769.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 1769/2018-476
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci péče o nezletilé A. M., nar. XY, a A. M., nar. XY, obě bytem XY, obě zastoupené opatrovníkem městem Vrchlabí, se sídlem úřadu ve Vrchlabí 1, Zámek 1, děti L. K., nar. XY, bytem XY, a M. M., nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Milenou Duškovou, advokátkou se sídlem ve Vrchlabí, Krkonošská 155, o výkon rozhodnutí uložením pokuty, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 12 P 15/2013, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. prosince 2017, č. j. 21 Co 299/2017-395, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 4. 12. 2017, č. j. 21 Co 299/2017-395, potvrdil usnesení Okresního soudu v Trutnově (dále „soud prvního stupně“) ze dne 10. 8. 2017, č. j. 12 P 15/2013-328, jímž soud prvního stupně zamítl návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty matce „v souvislosti s neuskutečněným stykem otce s nezletilými“ a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně odvolací soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno po 1. lednu 2014, podle ustanovení §30 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále rovněž „z. ř. s.“), jenž nabyl účinnosti k 1. 1. 2014, dovolání proti němu není přípustné.
Právní úprava nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních se s účinností zákona o zvláštních řízeních soudních přesunula z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013, dále vesměs „o. s. ř.“ (podle kterého dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení), do shora uvedeného §30 z. ř. s. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). Vzhledem k tomu, že v posuzované věci jde o řízení ve věci výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti (pro vynucení styku rodiče s nezletilými dětmi), upravené v části druhé hlavě páté ( §500 a násl. z. ř. s.) tohoto zákona, a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení §30 z. ř. s., nelze v dovolacím řízení pokračovat (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. června 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015).
Přípustnost dovolání nezaloží ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).
Nejvyšší soud proto dovolání otce podle §243c odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 11. 2018
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu