ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.1826.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 1826/2018-144
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné JLV, a.s., se sídlem v Praze, Chodovská 228/3, identifikační číslo osoby 45272298, zastoupené JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem v Praze, Francouzská 171/28, proti povinnému L. Č. , bytem i místem podnikání V., zastoupenému JUDr. Ondřejem Preussem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze, Kubelíkova 1189/29, pro 204 000 Kč, vedené soudním exekutorem JUDr. Ivo Luhanem, Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. 099 EX 1009/10, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2016, č. j. 22 Co 207/2016-67, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 6. 4. 2016, č.j. 15 Nc 3800/2009-44, kterým Okresní soud v Mělníku zamítl návrh povinného na zastavení nařízené exekuce. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí není soud v exekučním řízení již oprávněn přezkoumávat. Byť povinný nerozporoval otázku doručení exekučního titulu, odvolací soud se rovněž ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že mu byl exekuční titul řádně doručen. Nedůvodnou shledal námitku povinného, že je exekuce vedena proti osobě s jiným rodným číslem, neboť oprávněná chybné označení rodného čísla povinného, uvedené v návrhu, opravila podáním ze dne 26. 10. 2009 a soud prvního stupně pak již nařídil exekuci na majetek povinného označeného rodným číslem, přičemž je povinný dostatečně označen i dalšími údaji, které ho přesně identifikují.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu ust. §241a odst. 1 o. s. ř.. Povinný má za to, že odvolací soud se při svém rozhodnutí odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Domnívá se, že je třeba posoudit dovolacím soudem, zda se odvolací soud správně a náležitě zabýval námitkou povinného ohledně nedoručení exekučního titulu. Tvrdí, že mu exekuční titul nebyl nikdy doručen, proto je exekuce vedena neoprávněně a je zde důvod k zastavení dle ust. §268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu přitom vyplývá, že okolnosti významné pro závěr, že je podkladové rozhodnutí vykonatelné (případně nikoliv), zjišťuje soud i v případě, že je opatřeno tzv. doložkou vykonatelnosti, resp. je-li vykonatelnost rozhodnutí potvrzena přímo na návrhu na nařízení exekuce, jestliže její správnost je účastníkem zpochybněna. Vyvstanou-li pochybnosti o tom, zda se exekuční titul stal vykonatelným, zejména zda byl řádně doručen povinnému, je soud oprávněn (a povinen) provést potřebná zjištění (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1020/99). Povinný navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ze spisu vyplývá, že povinný skutečnost, že mu exekuční titul nebyl řádně doručen, a proto není vykonatelný, poprvé uplatnil až v dovolání (srov. obsah návrhu na zastavení exekuce a jeho doplnění na č. l. 20 a 41 spisu sp. zn. 15 Nc 3800/2009 a především obsah odvolání na č. l. 52 a 56 téhož spisu).
Protože §241a odst. 6 o. s. ř. vylučuje uplatnění nových skutečností v dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 7. 2018
JUDr. Miroslava Jirmanová Ph.D.
předsedkyně senátu