ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.2615.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 2615/2018-198
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné České republiky – Krajského soudu v Ostravě , se sídlem v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží č. 1835/34, identifikační číslo osoby 00215732, proti povinnému L. R. , P., pro 1 663 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 29 EXE 6449/2013, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. srpna 2017, č. j. 9 Co 480/2017-143, takto:
Řízení o dovolání povinného se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Povinný podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. srpna 2017, č. j. 9 Co 480/2017-143, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 4. května 2017, č. j. 29 EXE 6449/2013-131, jímž soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení o návrhu povinného ze dne 25. března 2017 na ustanovení právního zástupce, a to pro překážku věci pravomocně rozsouzené, neboť o obsahově stejném návrhu povinného již pravomocně rozhodl usnesením ze dne 15. srpna 2014, č. j. 29 EXE 6449/2013-56. Okresní soud ve Frýdku – Místku poté povinného vyzval k zaplacení soudního poplatku z dovolání, na které povinný zareagoval další žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce.
Nejvyšší soud řízení o dovolání povinného podle ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení v souladu s §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále též jen „o. s. ř.“, neboť v uvedené věci se neuplatní závěry vyplývající z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015 (uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), když dovolání nesměřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení, nýbrž směřuje proti usnesení o zastavení řízení. Nicméně i tak je zřejmé, že podané dovolání je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, které tak jako tak brání ustanovení zástupce ve smyslu ustanovení §30 a §138 odst. 1 věty první o. s. ř. Usnesením, jímž zamítne žádost účastníka o ustanovení právního zástupce, je soud vázán (§170 odst. 1 o. s. ř.), neboť nejde o usnesení, kterým se upravuje vedení řízení (§170 odst. 2 o. s. ř.). Později podané (nové) žádosti téhož účastníka o ustanovení právního zástupce může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí, avšak dovolatel ani netvrdil, že by se jeho poměry od předchozího rozhodnutí změnily.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 7. 2018
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu