Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.09.2018, sp. zn. 20 Cdo 3145/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.3145.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.3145.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 3145/2018-235 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné J. K. , B., zastoupené JUDr. Lumírem Schejbalem, advokátem se sídlem v Brně, Veveří č. 3163/111, proti povinné Management Club Canada s. r. o. , se sídlem v Lipně nad Vltavou č. 25, identifikační číslo osoby 25311107, zastoupené JUDr. Jaroslavem Adamem, advokátem se sídlem v Českém Krumlově, třída Míru č. 146, pro 316 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 13 EXE 1551/2016, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. dubna 2018, č. j. 24 Co 349/2018-206, takto: Dovolání povinné se odmítá . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) : Nejvyšší soud dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. dubna 2018, č. j. 24 Co 349/2018-206, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 8. ledna 2018, č. j. 13 EXE 1551/2016-185, jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce, podle ustanovení §243c odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jeno. s. ř.“, odmítl, neboť v něm byly uplatněny jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1373/2000). Dovolatelka sice v úvodu svého dovolání uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, avšak nadále toliko polemizuje se skutkovými závěry odvolacího soudu a soudu prvního stupně a s hodnocením jimi provedených důkazů, zda oprávněná před podáním návrhu na nařízení exekuce vyzvala povinnou k plnění. Dovolatelka dovozuje, že ji oprávněná k plnění nevyzvala, čímž se sama dostala do prodlení, a nemohla tak podat důvodný návrh na nařízení exekuce. Opačný závěr je podle názoru dovolatelky v rozporu s již v této věci vydaným usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2017, č. j. 20 Cdo 3185/2017-126. Dovolací soud ve výše uvedeném rozhodnutí vysvětlil, že předpokladem pro rozhodnutí o návrhu povinné na zastavení exekuce je zodpovězení otázky, zda oprávněná povinnou řádně vyzvala k plnění a zda oprávněná proto byla v době zahájení exekuce v prodlení či nikoli; jinak řečeno, jestli návrh na zahájení exekuce oprávněná nepodala před vykonatelností exekučního titulu. Dovolací soud má oproti tvrzení dovolatelky za to, že odvolací soud i soud prvního stupně provedly opětovné dokazování v souladu s procesními předpisy, a jestliže na jeho základě dovodily řádné doručení výzvy k zaplacení vymáhané pohledávky (přičemž dovolací soud neshledal rozpor mezi provedenými důkazy a jejich hodnocení soudy a je tímto skutkovým závěrem vázán), nelze než uzavřít, že soudy nižších stupňů dospěly ke správnému právnímu závěru, že nebyla-li oprávněná v době podání návrhu na zahájení exekuce v prodlení, mohla podat důvodný návrh na nařízení exekuce, a povinnou uplatněná námitka tak nezakládá důvod pro zastavení exekuce. Tím, že dovolatelka buduje na vlastních (odlišných) skutkových závěrech jiný právní názor na věc, ve skutečnosti nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž skutková zjištění, a netvrdí tak skutečnosti rozhodné pro dovolací řízení, které by závisely na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva. V dovolacím řízení nelze pro výše uvedené nedostatky pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. 9. 2018 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/10/2018
Spisová značka:20 Cdo 3145/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.3145.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Exekuce
Vady podání
Dotčené předpisy:§241a odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-12-14