Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 01.10.2018, sp. zn. 20 Cdo 3271/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.3271.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.3271.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 3271/2018-235 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné CML s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Antala Staška č. 2027/77, identifikační číslo osoby 26000857, zastoupené JUDr. Petrem Oehmem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 5, Plzeňská č. 232/4, proti povinné K. T. , I., pro 273 280,49 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 28 EXE 1687/2013, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. března 2018, č. j. 26 Co 155/2017-212, takto: I. Dovolání oprávněné se odmítá . II. Oprávněná je povinna zaplatit povinné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) : Okresní soud Brno – venkov usnesením ze dne 20. ledna 2017, č. j. 28 EXE 1687/2013-161, částečně zastavil exekuci, jejímž vedením byla pověřena dne 30. července 2013, č. j. 28 EXE 1687/2013-14, soudní exekutorka Mgr. Martina Douchová, Exekutorský úřad Tábor, k uspokojení peněžité pohledávky oprávněné ve výši 273 280,49 Kč s příslušenstvím, podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 23. června 2009, č. j. 13 Cm 186/2009-9. K částečnému zastavení exekuce došlo co do způsobu vedení exekuce prodejem nemovitých věcí a zřízení exekutorského zástavního práva podle exekučních příkazů soudní exekutorky ze dne 9. srpna 2013, č. j. 017 EX 1311/13-14 a č. j. 017 EX 1311/13-15. Soud prvního stupně zároveň zamítl návrh povinné na úplné zastavení exekuce. Dospěl k závěru, že oprávněná je aktivně legitimovaná k vedení exekuce proti povinné, neboť došlo k řádnému postoupení směnečné pohledávky i předání směnky. K odvolání povinné Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. března 2018, č. j. 26 Co 155/2017-212, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že exekuci zastavil, oprávněné uložil zaplatit soudní exekutorce na úhradě nákladů exekuce částku 7 865 Kč a nahradit povinné náklady exekuce, včetně řízení před odvolacím soudem, ve výši 2 400 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odvolací soud dospěl k závěru, že oprávněná nebyla aktivně věcně legitimována k podání návrhu na nařízení exekuce, neboť neprokázala, že by na ni přešla práva ze směnečného platebního rozkazu, a proto je potřeba exekuci v souladu s ustanovením §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit. Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, ve kterém namítá nesprávné právní posouzení ohledně prokázání aktivní věcné legitimace pro vedení exekuce. Podle názoru dovolatelky postačí k aktivní věcné legitimaci k vedení exekuce doložení smlouvy o převodu práv ze směnečného platebního rozkazu s úředně ověřenými podpisy, a to i za situace, kdy není ověřen podpis na rubopisu směnky. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Nejvyšší soud již dříve ve svých rozhodnutích (srov. například usnesení ze dne 4. května 2011, sp. zn. 20 Cdo 711/2009, usnesení ze dne 15. srpna 2012, sp. zn. 20 Cdo 73/2012 nebo usnesení ze dne 27. února 2014, sp. zn. 30 Cdo 4095/2013 ), na něž odkazuje i odvolací soud, vyslovil názor, že chce-li majitel směnky, jenž doložil své právo k ní nepřetržitou řadou indosamentů, prokázat, že na něho přešla i práva ze směnečného platebního rozkazu vydaného na základě indosované směnky, musí být podpis indosanta na směnce úředně ověřen. Ze závěrů uvedených v citovaných rozhodnutích Nejvyššího soudu pro danou věc vyplývá, že (procesně) oprávněný k tomu, aby na něho přešla práva ze směnečného platebního rozkazu (exekučního titulu) vydaného na základě směnky by musel prokázat, že tato směnka na něj byla převedena rubopisem (indosamentem), a že podpis indosanta na směnce byl úředně ověřen (§36 odst. 4 exekučního řádu), neboť směnka je nedílnou součástí směnečného platebního rozkazu; jen v takovém případě by byl aktivně věcně legitimován k vymáhání pohledávky z exekučního titulu. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2009, sp. zn. 20 Cdo 2942/2007) platí, že nesplní-li oprávněný svou procesní povinnost doložit (prokázat) způsobem uvedeným v §256 o. s. ř., resp. v §36 odst. 4 exekučního řádu přechod práva nebo povinnosti, je soud povinen mu poskytnout potřebné poučení a vyzvat jej, aby svou procesní povinnost v tomto směru dodatečně splnil v přiměřené lhůtě, kterou mu současně určí. Teprve poté, co oprávněný ani v dodatečné lhůtě přechod práv nebo povinností neprokáže, rozhodne soud o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), a pokud již byl výkon rozhodnutí (exekuce) pravomocně nařízen (nařízena), rozhodne o jeho (jejím) zastavení podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Jak vyplývá z obsahu spisu, oprávněná prokazovala převod práv ze směnečného platebního rozkazu smlouvou o postoupení pohledávky, z níž dovozovala, že na ni přešlo i právo z exekučního titulu, převod předmětné směnky rubopisem s ověřeným podpisem indosanta však k výslovnému dotazu odvolacího soudu netvrdila. S ohledem na výše uvedené proto dovolací soud shrnuje, že rozhodnutí odvolacího soudu o zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. V dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek V Brně dne 1. 10. 2018 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/01/2018
Spisová značka:20 Cdo 3271/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.3271.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Exekuce
Směnky
Dotčené předpisy:§268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
§36 odst. 4 předpisu č. 120/2001Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-12-29