ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.447.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 447/2018
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky, v exekuční věci oprávněného Annuit coeptis s. r. o., se sídlem v Přemyslovicích 480, identifikační číslo osoby 03696227 (dříve Goldsmith & Friedman development s. r. o., se sídlem v Brně, Křižíkova 68a, identifikační číslo osoby 26905051, případně Artur Collina odkup pohledávek Holding, SE, se sídlem v Brně, Příkop 843/4, identifikační číslo osoby 02054621, zastoupený Mgr. Danielem Hrbáčem, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská 197/14), proti povinnému STUARE, s. r. o. , se sídlem v Brně, Heinrichova 204/16, identifikační číslo osoby 25340077, od 5. 10. 2018 v konkursu, s insolvenčním správcem Mgr. Markem Sochorem, Třebíč, Jihlavská brána 10, pro 7675154 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-venkov, pod sp. zn. 137 EX 4314/16, o dovolání A. C. odkup pohledávek Holding, SE proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2017, č. j. 20 Co 293/2017-87, takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2017, č. j. 20 Co 293/2017-87, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2017, č. j. 2 Co 515/2016-99, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 24. 7. 2017, č. j. 137 EX 4314/16-78, kterým soudní exekutor JUDr. Petr Kocián, Exekutorský úřad Brno-venkov, připustil vstup nového oprávněného Goldsmith & Friedman development s. r. o., identifikační číslo osoby 26905051, se sídlem v Brně, Křižíkova 68a, do řízení, a to namísto oprávněného A. C. odkup pohledávek Holding SE, identifikační číslo osoby 02054621, se sídlem v Brně, Příkop 843/4. Odvolací soud ze spisu zjistil, že původní oprávněný z exekučního titulu je Goldsmith & Friedman development s. r. o., ten však převedl svou pohledávku smlouvou ze dne 6. 11. 2015 na společnost A. C. odkup pohledávek Holding, SE, přičemž dodatkem k této smlouvě z téhož data bylo ujednáno, že pokud postupník nedosáhne splnění postoupení pohledávky či její části do 31. 5. 2016, smlouva bez dalšího zaniká, pokud se strany nedohodnou jinak. Odvolací soud uzavřel, že exekutor nepochybil, připustil-li vstup Goldsmith & Friedman development s. r. o. na místo oprávněného do řízení. Soud uvedl (aniž učinil konkrétní závěr ohledně napadené pravosti návrhu na vstup účastníka do řízení), že procesní postup má oporu v listinách založených ve spise, že ze spisu nevyplývá, že by dodatkem nebyla projevena pravá vůle účastníků smlouvy, a to tím spíše, že oba účastníci se k této smlouvě hlásí s dalšími důsledky.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla společnost A. C. odkup pohledávek Holding SE, dovoláním. Přípustnost spatřuje jednak v naplnění podmínek §238a a jednak v naplnění podmínek §237 o. s. ř. s tím, že dovolací soud dosud neřešil otázku, zda je o procesním návrhu možno rozhodnut bez zkoumání jeho pravosti (je-li popřena), případně zda je možné o záměně účastníků rozhodnout bez návrhu. Ačkoli namítala, že návrh na vstup do řízení ze dne 10. 5. 2017, jehož přílohou byla smlouva o postoupení pohledávky ze dne 6. 11. 2015, nelze mít za projev vůle oprávněného (tj. společnosti A. C. odkup pohledávek Holding SE), neboť dovolatelka neví, kdo jej vyhotovil ani podepsal a doručil exekutorovi, odvolací soud se podle ní námitkou nedostatku jednání při podpisu návrhu nezabýval. Bez (řádného) návrhu pak není možné o věci rozhodovat. Odvolací soud tak pochybil v závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o vstupu nového oprávněného do řízení. Navrhla, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a dále část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Dovolání bylo podáno účastníkem řízení, za splnění podmínky advokátního zastoupení (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť při řešení otázky, zda jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o vstupu nového oprávněného do řízení, se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu.
Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a), b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud např. ve svém usnesení ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. 20 Cdo 4691/2017, mimo jiné vyslovil závěr, že ustanovení §107a o. s. ř. vyžaduje, aby oprávněný učinil tomu odpovídající procesní úkon (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. 26 Cdo 2824/2015, a zejména usnesení velkého senátu ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. 31 Cdo 4427/2016 ) .
Podle konstantní judikatorní praxe současně platí, že samotným postoupením pohledávky oprávněný neztrácí postavení účastníka řízení; k tomu, aby s ním nadále nebyla spojována procesní pozice oprávněného, je zapotřebí usnesení soudu podle §107a odst. 2 o. s. ř., jež předpokládá jeho (včasný) návrh (§107a odst. 1 o. s. ř.). Jestliže se exekučnímu soudu dostane poznatku o tom, že exekvovaná pohledávka byla postoupena, je namístě oprávněného poučit podle ustanovení §254 odst. 3 o. s. ř. o jeho právu podat návrh podle ustanovení §107a o. s. ř.; vyjde-li v průběhu nařízené exekuce najevo, že v důsledku právního jednání bylo právo z exekučního titulu převedeno na jiného a oprávněný návrh, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo, nepodal, nelze ve vymáhání takového práva cestou výkonu rozhodnutí (exekuce) pokračovat, neboť oprávněný již není jeho skutečným nositelem. Namístě je potom již nařízený výkon rozhodnutí (exekuci) i bez návrhu zastavit podle ustanovení §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (viz Kůrka, V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, a.s., 2004, str. 275). Splnění podmínky, že (právě) oprávněnému svědčí právo z titulu (že má tzv. aktivní legitimaci), je sice soud povinen zkoumat kdykoli v řízení o výkon rozhodnutí (včetně řízení odvolacího) z úřední povinnosti, okolnost, zda v průběhu řízení byla vymáhaná pohledávka postoupena, však může šetřit jen tehdy, byla-li mu účastníky ohlášena nebo jinak v řízení vyšla najevo (ostatně viz též ustanovení §526 odst. 1, 2 event. §530 obč. zák.), jinak k ní nepřihlíží; pokud v řízení postoupení pohledávky navenek nevyšlo (ať již úkonem podle §107a o. s. ř. nebo jinak), nic pokračování v exekučním řízení nebrání (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 20 Cdo 2246/2002).
Protože odvolací soud se v dovoláním napadeném rozhodnutí při zkoumání podmínky pro rozhodnutí o vstupu nového oprávněného do řízení nevypořádal s odvolací námitkou, že předložený návrh ze dne 10. 5. 2017 na vstup nového oprávněného do řízení nebyl podepsán osobou oprávněnou jednat za A. C. odkup pohledávek Holding SE, (jíž je k uvedenému datu podle údajů v obchodním rejstříku pan A. C.), je jeho právní posouzení neúplné a tím i nesprávné. Nejvyšší soud tedy bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) rozhodnutí odvolacího soudu zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.).
V situaci, kdy jako nesprávné zrušil dovolací soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2017, č. j. 20 Co 293/2017-87, nemůže obstát ani usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2017, č. j. 20 Co 515/2016-99. Proto je Nejvyšší soud rovněž zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta třetí o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozhodnutí je závazný.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 10. 2018
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu